První adventní neděle je skoro za námi. A co se dělo?
V pondělí místo práce lékař. Diskuze, povídání, prohmatání bez zvracení, nové léky, termín odběrů a těšení se do práce. Neschopenku jsem odmítla. Potom pár telefonátů a čtení.
Odpoledne jsem ve čtení pokračovala. Z větší části. Pak na mě čekaly on-line rozhovory s rodiči. Naštěstí jich bylo málo. Jen tři. Ale i tak jsem musela být on-line dvě a půl hodiny. Když se nikdo nepřipojil, tak jsem si četla. Rozhovory dopadly dobře. Měla jsem z nich dobrý pocit (to máš vždycky a pak to uhodí). Večer jsem ještě polkla prášek a půl hodiny hladověla.
U večeře jsem koukala na Četnické humoresky. Měla jsem konečně něco jiného než jen banán. Dala jsem si půl rohlíku se šunkou. Snědla jsem potom i několik piškotů. Chvíli mi bylo tak nějak divně, ale pak se to po ulehnutí uklidnilo. Sláva.
Do večera a do noci jsem četla Zlodějku knih.
V úterý jsem šla k upírům. A odebrali mi i další vzorky. A potom honem rychle do práce. Přežila jsem čtyři hodiny. První dvě byly v pohodě. Ve třetí, po svačině, se mi udělalo trochu nevolno, ale vydýchala jsem to. A čtvrtá byla v pohodě a hladová.
Po obědě jsem si četla. Většinu odpoledne jsem si četla. Taky jsem začala dělat záložku o knize Pavla Hoška Ve víru Velkého tance. Rovnou jsem si nachystala i záložku na Zlodějku knih. Do večera, do večeře jsem ji dočetla. Posledních pár stran bylo dost zajímavých, napínavých a smutných. Ve finále z toho mám ale krásný pocit.
Válka musela být hrozná.
U čtení jsem snědla jeden banán a pět sušenek.
U večeře jsem koukla na další díl Četnických humoresek. Hned se mi tam zalíbila jedna melodie. Kromě Četnické hymny je to i melodie jiná. Začátek mi připomíná jinou píseň, tak snad se ji naučím.
Potom jsem ještě chvíli četla. Zjistila jsem taky, že zemřela Marie Versini. Pokud to jméno nikomu nic neříká, tak je to francouzská herečka a asi její nejznámější role je Nšo-či ve filmu Vinnetou. Ve čtvrtečních novinách měla krásnou fotku s Lexem Barkerem, alias Old Shatterhandem.
Ve středu práce. Překvapivě klidná , tichá a rychlá. Stihla jsem si i zavolat doktorce pro výsledky, ale neřekla mi je.
Po obědě jsem si chvíli četla časopis a pak jsem přesadila umírající rýmovník a taky orchidej. Oba už to potřebovaly. Navštívila jsem i kocoura a potom jsem uvařila puding. Jen vanilkový a bez ovoce. Snad bude chutnat.
Navečer jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem. Stihla jsem i svátost smíření.
Při večeři jsem koukala na videa a na Facebooku a přemýšlela, co budu číst.
Ve čtvrtek opět práce. Zvládla jsem i tělocvik. A taky poslední zkoušku s pětkou.
Doma jsem si dala oběd a šla pro oběd do bistra. Navštívila jsem i obchod. Cestou domů jsem to vzala kolem kostela a zjistila jsem, že zmizelo lešení. Krása. Kostelík je nově namalovaný a bez lešení.
Odpoledne volání doktorce, opět jsem se nic nedozvěděla. Tak jsem šla učit nábožko. Stihli jsme si zahrát i hru. Doma jsem si potom dala svačinku, další skleničku pudinku. Mňam.
V době mezi nábožkem a sborem jsem stihla dopsat záložku. Aspoň jednu. Ještě na mě čeká druhá.
Později jsem se konečně dovolala. A nebyla jsem potěšena. Podrážděná slinivka. Super, dieta pokračuje.
Večer jsem otevřela Vinnetoua. Po víc jak roce.
V pátek práce. Pět hodin, jedno zrušené vystoupení a hudebka. Přežila jsem všechno. Po obědě ještě polknout prášek (další) a náboženství s malými. Potom ještě mše svatá a orchestr. Tentokrát jsem tam došla.
Doma večer jsem musela polknout prášek, půl hodiny ještě hladovět, pak se najíst a polknout další prášek. Mezitím jsem četla Vinnetoua.
A v pátek bylo i sněžení, letos první.
Večer jsem si ještě něco málo objednala k Vánocům, vesměs dárky pro kolegyně.
V sobotu jsem se moc nevyspala. Kolem deváté jsem už jela za strejdou pro chvojky. Bylo to dost mokré a studené. Aby taky ne, když je venku sníh. Domů jsem si dovezla dva plné vandlíky na prádlo. Do oběda jsem to nechala trochu osušit a hlavně rozpustit sníh. Nešlo to setřepat. Tak jsem si četla.
Po obědě chvíli pauza s knížkou. A pak jsem se na to vrhla. Dva věnce mi trvaly asi dvě a půl hodiny. Se vším všudy, obalit korpusy, přidělat svíčky, nazdobit. Samozřejmě jsem výsledek musela vyfotit. A tak jsem se musela v sobotu pochlubit.
Při úklidu jsem musela ven a vzala jsem s sebou i foťák. Vzniklo pár zimních zasněžených fotek.
Zbytek odpoledne jsem si četla. Vlastně jsem četla až do večera a do noci.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Nezpívala jsem, nehrála jsem. Jen jsem prožívala.
Do oběda jsem nadávala, co budu jíst. Oběd byl ale moc dobrý. Po obědě jsem chvíli četla Vinnetoua a pak jsem vyrazila do přírody. Venku byla sice šedá obloha, ale na zemi byl sníh. A kvůli němu jsem opustila teplo domova a vyrazila. Šla jsem jen kolem řeky. A fotila.
Fotky z nedělní procházky.
Večer jsem koukla na kousek filmu Záhada hlavolamu. Točilo se to v Olomouci na té hlavní třídě, kde jezdí tramvaj.
Původně jsem chtěla potom zase číst, ale z městského rozhlasu nám pustili koledy. A u toho se číst moc nedalo. Ještě než začal adventní koncert České televize jsem si chvíli četla. V četbě jsem pokračovala i po koncertě.
A to bude pro dnešek a celý týden asi všechno. Krásný první adventní týden roku 2021. Užívejte si, dokud můžete. Já už přemýšlím, co všechno můžu a nemůžu jíst.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat