V pondělí práce, pětihodinová, výtvarková a rychlá. Přežila jsem bez záchvatu kašle. I výtvarka se celkem podařila. Dopadlo to dobře.
Odpoledne jsem si doma dala kafe a chystala si náboženství. Proč tak brzo, když to do čtvrtka stejně zapomenu? Ale ve čtvrtek si to snad jen přečtu a pojede to jako po másle, ne?
Uvidíme.
Odpoledne kromě četby jsem řešila i diplomku. S kolegou z teologie. Seděli jsme nad tím si hodinu, pak jsme chvíli pokecali o životě a vrátili se domů.
U večeře jsem se konečně dodívala na film Královské Vánoce. Krásný sladký romantický film. Škoda, že princové nejsou, ale kdo by chtěl za muže prince?
Do noci jsem četla Temnou krásu.
V úterý dopoledne práce. Obohacená hospitací. Přežila jsem čtyři hodiny a po obědě měla zaslouženou odměnu ve formě hraní a zpívání. Musely jsme se s kolegyní pochválit, jak nám to krásně jde.
Odpoledne jsem si ještě vyzvedla zásilku v Zásilkovně. Byly mi doručeny zase nějaké knížky. Katecheze do kapsy a nový liturgický kalendář.
Doma jsem si potom dala kafe a šla si zašermovat. Konečně. Venku bylo krásně a měla jsem čas. Chvíli jsem si i četla temnou krásu. Při večeři jsem se dívala na Četnické humoresky. Jak moc mi chyběly. Jeden z oblíbených seriálů, a českých.
Večer jsem koukla do diplomky a snažila se uspořádat obrazovou přílohu. Je to práce na docela dlouho. Po hodině mě to nebavilo. Do noci jsem si četla.
Ve středu dopoledne práce. Před prací pohovor. Dopadlo to dobře. Jednalo se o hospitaci.
Odpoledne jsem šla s kolegyní na kafe, pracovala na diplomce a zkontrolovala kocoura. Nechtěl mě pustit, chtěl se mazlit.
Večer jsem šla na mši svatou. Přede mší jsem stihla ještě vyfotit nějaké fotky do diplomky. Chybí mi asi dvě. Na mši jsem zpívala, protože tam nikdo jiný nebyl. Podařilo se mi to bez záchvatu kašle, takže asi dobrý.
Po sprše s umýváním hlavy jsem si dala večeři a potom jsem dala vyfocené fotky do diplomky. Podařilo se mi i najít jeden pomník, o kterém jsem netušila, kde na hřbitově je. Pak jsem si vzpomněla.
Do noci jsem si četla.
Ve čtvrtek dopoledne práce. Překvapivě pohodová. Děti se fotily. Odpoledne jsem měla ještě nábožko. Snad se to bude zlepšovat. Nemám z toho moc dobrý pocit. Nevím. Taky mi na email dorazily nabídky z knihkupectví. No, v jednom jsem doma potom nakoupila další knížky. Zastřelte mě, ať už nenakupuju.
Stihla jsem se taky otočit vyfotit jeden kříž za město. Bohužel jsem si vybrala docela dost špatnou denní dobu. Vypadá to, že bude moc tmavý.
Potom jsem měla jeden telefonát ohledně dovolené. Všechno jsem snad vyřešila. Teď to ještě musím předat kolegyni, která jede se mnou. Do noci jsem četla.
V pátek poslední práce tohoto týdne. Přežila jsem čtyři hodiny ve třídě a pátou jsem šla ven na hřiště. A bylo dost velké překvapení. Měla jsem jen půlku třídy. Byla jsem Sněhurka se sedmi trpaslíky. Jen prince jsem žádného nepotkala.
Odpoledne jsem do sebe kopla kafe a indiánka a šla zase učit nábožko. Tam řady taky trochu prořídly. O jednoho méně. Z nábožka na mši a pak do orchestru. Z orchestru do obchodu koupit kocourovi konzervy. Domů jsem došla až o půl sedmé. Ten pátek je hrozný. Od rána se nezastavím. Do noci jsem četla a dočetla Temnou krásu. Docela zajímavý závěr.
V sobotu jsem dlouho spala. Až do půl deváté. Dopoledne jsem nakrmila, pomohla v kuchyni a chvíli četla. Přečetla jsem jednu krátkou povídku.
Odpoledne hned po obědě jsem vyrazila na hranici. Potřebovala jsem vyfotit kříž. Cestou jsem vyfotila ještě jiný, a taky spoustu přírody. Krásně svítilo sluníčko a mě bylo krásně na světě.
Cílem byl ještě jeden kříž, o kterém jsem do nedávna ani nevěděla. Překvapivě jsem ho našla rychle.
Cestou jsem chtěla ještě čtvrtý kříž, ale nedostala jsem se k němu. Chvíli jsem prolízala šáším (jako vždy, že?), ale ke kříži jsem se jinou cestou nedostala. Z bot mám zase (ZASE!!!) odřené paty a to v nich chodím pravidelně. Tak jsem poslední kříž vzdala a šla domů. Cestou jsem si nasbírala javorové listy a chtěla doma udělat růžičku. Nějak mě to po chvíli přestalo bavit a radši jsem listy jen tak naaranžovala do vázy. I tak je to pěkné.
Přidávám i nějaké fotky z cesty.
Doma jsem si vychutnala kafe a zkontrolovala kocoura, jestli žral. A zase mňoukal a nechtěl mě pustit.
Do večera jsem si četla. Dočetla jsem knihu Jana Sokola Proč chodíme do kostela? V noci jsem přečetla ještě pár povídek a začala jsem číst Četnickou abecedu od Michala Dlouhého.
U večeře jsem se koukala na Četnické humoresky.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Šlo se mi po sobotní procházce dost těžko. Ale zvládla jsem zpívat a taky i hrát.
Hned po obědě jsem vyrazila na výlet. Na Holák. Kříž, který jsem hledala, se přesunul na jiné místo a taky ho někdo zlikvidoval. Našla jsem jen podstavec.
Z Holáku jsem zamířila na Kovářík a na Dolinu. Tam jsem našla kříž, naštěstí byl celý. Fotka proběhla a hurá na požehnání do kostela.
Cestou jsem nasbírala pár větviček a taky pár pavučin na obličej a rostlinek na kabát.
Doma jsem si potom dala zasloužené kafe. Ušla jsem totiž dalších 11 000 kroků. (V sobotu to bylo 10 000.) Taky jsem zkontrolovala kocoura. Zase si chtěl povídat a mazlit se.
Do večera jsem si četla.
A to bude pro tento týden asi všechno. Zase je před námi celý pracovní týden, snad bude klidný a pohodový. Jdu si dát večeři. Mám smažený květák. A u toho se budu dívat na Četnické humoresky.
Krásný týden.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat