Tak poslední srpnová neděle je skoro za námi. Prázdniny končí a začíná škola. Docela se těším. A co se dělo poslední celoprázdninový týden?
V pondělí jsem byla ráno na mši svaté. A to jsem si myslela, že se vyspím. Tak nic. Dopoledne jsem stihla zajít do obchodu, dát si kafe, dopsat prázdninový deník (chyběl mi víkend, spíš jeho část) a nakrmit kocoura. Odpoledne jsem se vrhla na čtení a přečetla jsem knihu Jedenadvacet. Je o jedenadvaceti koptských mučednících z února 2015. Hned na začátku knihy jsou všichni jmenováni včetně data narození. Někteří by dnes byli stejně staří jako já. A někteří by byli mladší.
Prý je z toho dne i video.
Během dne jsem uklidila věci z Tovačova (misku a roh) a zveřejnila nějaké fotky zámku. Taky jsem si prohlédla fotky z akce. Nezapomněla jsem na odpolední kafe s nugátovým loupákem. Proběhla i kontrola kocoura, kolik toho sežral.
Večer jsem ještě otevřela Bouřkovou sezónu a kousek přečetla. Do noci jsem se věnovala knize Emma.
V úterý se mi nechtělo z postele. Je to jeden z posledních dní, kdy bych z postele ani moc nemusela. Ale vylezla jsem. Dala jsem si kafe, nakrmila kocoura a četla Bouřkovou sezónu.
Do večera jsem Bouřkovou sezónu dočetla. Skoro hned jsem se vrhla na Poslední přání. Bouřková sezóna mi vydržela dva dny. Nic moc na 360 stránek.
Ve středu jsem četla dál Poslední přání. Většinu jsem přečetla do začátku mše svaté. Nezapomněla jsem si dát dvakrát kafe a nakrmit kocoura.
Večer jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem.
Den jsem zakončila filmem Petrolejový princ. A do noci (tentokrát ne moc dlouho) jsem četla Emmu.
Ve čtvrtek do práce. Po šesti týdnech dovolené. Vstávat v šest. Hrůza. Něco málo jsem v práci udělala, porada, pokec, školení a hraní na flétny.
Po obědě jsem si dala čokoládu a s mamkou kafe. Později jsem šla do šermu. Ani se nešermovalo, jen se stěhovaly věci.
Večer jsem dočetla Zaklínače I. Poslední přání. Další díl jsem nenačínala. Radši jsem šla spát.
V pátek dopoledne jsem byla v práci. Něco málo jsem udělala, ale do ničeho se mi nechtělo. Taky jsem byla objednaná u zubaře, tak jsem šla. Překvapivě mi nic nedělal. Jen odstranil kámen, ale to se dá přežít i bez včeličky. Zahrála jsem si na flétny s kytarou a na housle. U zubaře, když jsem čekala, začala jsem číst Zaklínače II. Meč osudu. Do oběda jsem ještě něco málo udělala v práci a pak jsem si zahrála.
Po obědě jsem musela vypít kafe. I tak jsem mi chtělo strašně moc spát. Před čtvrtou jsem byla v kostele. Na mši jsem nemusela zpívat, jen jsem seděla a poslouchala. A ty myšlenky, co mě pronásledovaly.... byly hrozné.
Potom jsem zkontrolovala kocoura, jak žral (a že mu skoro nic v misce nezůstalo) a po večeři jsem četla Zaklínače.
Dostavil se také malý (opravdu malilinkatý) úspěch. Napsala jsem do Bera asi sedm řádků. Do večera jsem četla Zaklínače. Po zhasnutí jsem otevřela Emmu.
V sobotu jsem dlouho spala. Konečně, ale spala bych i déle. Dopoledne úklid, kafe a krmení, odpoledne čtení, kafe a převlíkání peřin. Do pěti jsem dočetla Meč osudu. Chytla jsem skoro hned Krev elfů. Měla jsem ji nachystanou na okně. Do noci jsem četla.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Zkouška na žalm byla mou vinou hrozná. Nějak moc často jsem chybovala, ale za to ve mši byl bez chyby. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Po mši jsem si vyzvedla zásilku v alzaboxu. Zase jsem utrácela.
Do oběda jsem ještě nakrmila kocoura a četla Zaklínače. Odpoledne jsem zalehla s knížkou do postele. Překvapivě jsem neusnula. Nezapomněla jsem ani na kafe a kocoura.
A konečně jsem si vyfotila krásný mech, co jsem našla. Tak se chlubím.
Foceno jen a pouze mobilem. Na foťák jsem si vzpomněla až na místě a nechtělo se mi vracet.
Za neděli padla celá malá čokoláda. S oříškama.
Do půl šesté jsem dočetla Krev elfů. Jsou to tenké ty knížky. A strašně moc čtivé.
A to bude pro tento týden asi všechno. Zítra jdu do práce, tak se musím psychicky připravit.
Takže krásný další týden roku 2021.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat