Zase je tu neděle, tentokrát už květnová. A co se dělo v týdnu po očkování?
V pondělí nevyspání, bolest a práce. Nedokázala jsem si ani nasadit čočky, tak jsem musela v brýlích. Během dne se bolest zmenšila. Naštěstí. Ale i tak se mi nechtělo nic dělat. V práci jsem si spokojeně odučila čtyři hodiny a šla jsem domů. Mám teď šikovnou asistentku, která mi všechno nachystá. DĚKUJI.
Odpoledne jsem hlavně četla a hrála karty. Dočetla jsem třetí díl o Hermíně a Stefanii. Na violu, housle a flétny jsem nehrála. Nejspíš bych to nezvládla. Nevytáhla jsem ani meč. Odpočívala jsem. To hlavně. Taky jsem psala. A málem i spala. Nezapomněla jsem si dát kafe.
Večer jsem koukla na další díl Stargate. O'Neill byl povýšen na generála. Hned samozřejmě povýšil Carterovou. Do večera jsem četla.
V úterý ráno už jsem byla schopná nasadit si čočky. Viděla jsem na děti. Hurá. Dopoledne tedy práce, odpoledne pokec s kolegyněmi a odpočinek u kafe. V podvečer jsem se konečně dočkala šermu. Jen jsem to trochu víc flákala. Nechtěla jsem riskovat, že bych měla komplikace po očkování. Zabojuju si příště. Snad. Tak jsem si vyřešila jen organizační věci a koukala na bojující. Po pravdě... chybělo mi to.
Doma jsem si potom dala sprchu, večeři, díl Stargate a četbu. Večer jsem chvíli poslouchala Pána prstenů. Do noci jsem četla.
Ve středu opět práce. Rychle utekla a byla jsem s dětmi venku na hřišti. Odpoledne jsem se prošla na náměstí na zmrzlinu a domluvila jsem knihovnu. Taky jsem si šla zašermovat a pomazlit s kocourem. Nechtěl mě pustit na kafe. To jsem si dala taky. Potom jsem zaplnila půjčenou flešku vším možným žádoucím. U toho jsem poslouchala Pána prstenů.
Večer jsem byla na mši svaté. Vzpomněla jsem si na své první ministrování, které jistou dobu utvářelo můj život a rozhodnutí pro teologii. Teď ji musím ještě dodělat.
U večeře jsem se podívala na další díl Stargate a pak jsem četla. Do noci. Klasika. A to jsem ráno vstávala o půl hodiny dřív než normálně.
Ve čtvrtek dopoledne práce. Děti vystrkovaly růžky zlobení. Naštěstí to nebylo nic hrozného. Během jedné přestávky jsem se informovala o možnosti jít ke státnicím. Odpoledne po dokonalém pokecu s kolegyní jsem šla řešit potřebné papíry a zavolat svému vedoucímu práce. Diplomku nejspíš odložím, ke státnicím bych nejraději šla. Ještě uvidím.
Odpoledne jsem si zašermovala a podrbala kocoura. Po kafi jsem si na chvíli zahrála na violu. Joj, to bylo něco. Užívala jsem si to. Po doučku jsem šla něco málo vyfotit.
U večeře jsem se podívala na další díl Stargate. Dočkala jsem se taky odpovědi na prosbu o materiály ke státnicím. To bylo rychlé. Teď se to ještě naučit.
V pátek poslední trochu nervní den s dětmi. Někteří už potřebují prázdniny. Bohužel ještě dva měsíce to musí vydržet. A já vlastně taky. Dopoledne jsem zjistila, že ke státnicím půjdu. Tak jsem po obědě honem rychle všechno tiskla. Následně jsem zjistila, že jsem někam založila encykliku Laudato Sii. No nic, zeptám se kolegy z prvního ročníku.
Odpoledne jsem si vyzvedla balíček v Zásilkovně, zase jsem utrácela v obchodě Zažeň nudu (když měli krásné pastelky). Vani, stejně se teď budeš spíš učit, než kreslit a malovat. Kromě pastelek tam byly přibaleny i fixy na kamínky. Musela jsem si taky pořídit sešity na státnicové otázky.
Z obchodu jsem šla rovnou na mši svatou. Přemýšlela jsem nad státnicemi. Po mši jsem si zajistila intence. Vzpomněla jsem si.
Po návratu domů jsem nakoukla na kocoura. Taky ho teď budu asi trochu šidit v mazlení. Možná, že za mnou přijde, až se budu učit na terase. Pokud k tomu bude vhodné počasí.
Po večeři a jednom dílu Stargate jsem se vrhla na učení. Zpracovala a přepsala jsem si jednu otázku do morálky. Do noci jsem četla Körnerovou.
V sobotu ráno jsem zpívala na mši svaté. Po mši byla krátká pobožnost ke sv. Josefu. Za dopoledne jsem stihla nakrmit kocoura, převlíct povlečení a přečíst jeden dokument ke státnicím.
Odpoledne jsem se vrhla na další dvě otázky, včetně textů. Nejvíc mi dal zabrat text od Tomáše Akvinského. Nemám ho moc ráda už od druháku na bakaláři. Tam jsem musela přečíst kousek Summy Teologické. Je to docela těžké. Teď jsem četla pojednání o ctnostech, desátý článek. Devatenáct námitek, nějaké tři odpovědi a stejný počet protiargumentů k námitkám. Otázka o ctnostech je krásná, ale ten Akvinský... Skončila jsem za pět minut deset večer. A to jsem si chtěla ještě číst.
Taky jsem po dlouhé době nic nenapsala. Nejspíš to ještě dlouho potrvá, to nepsaní, protože se učím.
Do noci jsem se ale začetla do Körnerové. Potřebovala jsem trochu vypnout.
V neděli ráno jsem byla na mši svaté. Dopoledne jsem začala zpracovávat čtvrtou otázku do morálky. Moc rychle mi to nejde a začíná mě to děsit. Doufám, že to všechno stihnu.
Odpoledne jsem v otázce pokračovala. Dostala jsem se až k četbě textu a šla jsem na požehnání. Následovalo kafe a oplatky a znovu učení.
Do večera jsem se věnovala morálce. Něco si naštěstí pamatuju z poslední zkoušky, která byla před více než rokem. Z morálky mi zbývají ještě tři otázky. Snad budou lehké.
A to bude pro dnešek a celý tento týden plný zvratů všechno. Krásný další týden roku 2021. Už je květen, lásky čas, tak si užívejte.
Vaše učící se Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat