Druhá adventní neděle je skoro za námi. Týden utekl jako voda, Vánoce a konec roku se zase přiblížil. A co se dělo uplynulý týden?
V pondělí práce. Krásná, krátká a rychlá. Odpoledne jsem nakoupila, zašermovala si a zahrála si na flétny. K viole a houslím jsem se nedostala. Škoda. Dala jsem si s mamkou misku oříšků v čokoládě a jogurtu a později i kafe. Zbytek dne jsem četla a dočetla jsem třetí knihu Hraničářova učně. Hned jsem otevřela knihu čtvrtou. Předpokládám, že mi taky dlouho nevydrží. Jinak nic extra se nestalo. Jen mi z těch oříšků bylo chvíli trochu špatně. Jako vždy. Proč mám potřebu se jimi přejídat?
V úterý opět práce. Trochu delší než v pondělí. Ale také rychle utekla. Odpoledne jsem si zašermovala, zahrála na housle a violu (vlastně opačně). Housle jsou tak malé. Zvláště po tom, co jsem hrála na violu. Taky jsem si zacvičila. Musím se sebou něco dělat, nebo za chvíli nebudu schopná šermovat a budu jako prasátko.
Došla jsem si taky do zásilkovny pro barvy a tenké štětce. Tentokrát ploché. Krásná rychlá procházka nově opravenou ulicí. Konečně se nebudu bát, že budu jako prase a že nespadnu do nějakého výkopu.
Nezapomněla jsem si dát kafe a potom jsem pekla linecké. Toho teda bylo. Těsto z dvojnásobné dávky. Ale když ono je tak dobré...
Do večera jsem si četla Hraničářova učně.
Ve středu opět práce. Jen čtyři hodiny a pak příprava na další den. Taky jsem čekala na kurýra, který mi má dovézt novou knížku. Jinak jsem si odpoledne zahrála na flétny, housle a violu. Šermovat jsem nešla, protože jsem čekala. Taky jsem si dala kafe s taťkou. V mezičase jsem si četla Hraničářova učně. Dočetla jsem čtvrtou knihu a začala pátou. Je poněkud objemnější. Má přes tři sta stran. Předchozí díly měly stran něco málo přes dvě stě. Večer jsem doučovala. Hodinu. Zvládly jsme to obě, i když je to dost únavné. Na internetu jsem narazila na adventní kalendář České televize. Musela jsem ho hned vyzkoušet.
A nezapomněla jsem na Četnické humoresky. Čenda si vzal Blaženku. Hurá.
Ve čtvrtek dopoledne práce a trochu nervy, abych nepromeškala kurýra. Jinak děti byly hodné a krásně pracovaly. Taky je, a nejen je, ale i mě, potěšil pohled z okna školy. Venku bylo bílo. Napadl u nás sníh. Snad to chvíli vydrží.
Odpoledne jsem si dala s kolegyní kafe v pekárně (konečně...). Následně jsem s zahrála aspoň na violu a po kafi rodičů jsem si šla zašermovat do sněhu. Fotky jsou v článku ze čtvrtka. Potom už jsem odpočívala, chvílemi četla a užívala si novou knihu od Markéty Dočekalové Tvůrčí psaní 2. Jedničku už mám několik let a dvojku jsem si objednávala myslím v září. Našla jsem datum 12. září. Byla objednána v předprodeji, takže ještě před vydáním. Ale čekání se vyplatilo. Krásná kniha je doma. Do večera jsem četla.
V pátek dopoledne práce. Rychlá a tentokrát trochu únavná. Odpoledne jsem si dala kafe a věnovala se stříhání třešňových větviček. Odpoledne jsem šla na mši svatou a před ní ještě ke zpovědi. Zase se mi ulevilo. Po dlouhé době jsem měla takový lehký pocit. Asi jsem se vykecala trochu jinak, než tady na blogu.
Liturgie byla krásná. Hlavně ten Římský kánon... Do večera jsem si četla Hraničářova učně. Nevynechala jsem ale Četnické humoresky. A do tři čtvrtě na jedenáct jsem Hraničářova učně dočetla. Teda jen pátou knihu.
V sobotu jsem spala až do devíti. Potom jsem vysála a dokončila linecké. Mezitím jsem začala číst šestou knihu Hraničářova učně.
Po obědě jsem u toho usnula. Na chvíli. Potom jsem se znovu začetla. Po kafi jsem s mamkou pekla a pak čekala na Mikuláše, až bude projíždět městem. Šla jsem tedy na náměstí čekala. Skoro hodinu, ale viděla jsem, fotila jsem. Jen rolničky a zvonečky jim chyběly. Skoro nebyly slyšet.
Po koupeli jsem si do večera četla. A bylo to strašidelné. Uvidím, jak to dopadne.
V neděli jsem byla na mši svaté. Liturgii jsem si užívala dole. Nezpívala jsem, nehrála jsem, jako poslední dva měsíce. Dopoledne jsem ještě pomohla udělat salát a dívala se na Cirkus Humberto. Po obědě jsem se začetla do Hraničářova učně.
Před kafem jsem pekla tlapky a při kafi jsem měla dlouhý telefonát. Do koncertu jsem dočetla šestou knihu Hraničářova učně. Do večera jsem si četla.
A to bude pro dnešek asi všechno. Krásný další adventní týden roku 2020.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat