Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

3.5.20

27.4. - 3.5.2020

Další neděle. Už mě to doma nebaví, ale co můžu dělat, že? A co se dělo minulý týden?
V pondělí práce. Zadala jsem úkoly a zalila kytky ve třídě. Zbytek dne jsem sledovala seriál. Odpoledne jsem si dala kafíčko. V úterý opět práce přes internet. Zkontrolovat, jestli náhodou nemám nějaký email. Dál jsem se koukala na seriál a odpočívala. Odpoledne jsem si dala kafíčko zákusek. Taky jsem si trochu zašermovala. A zapomněla jsem dodat, že mi otevřeli knihovnu. Tak jsem tam naběhla, vrátila jsem knížky a hned si dvě půjčila (první jsem dočetla v pátek, asi bude zase krize).
Ve středu dopoledne hlídání emailu, odpoledne kafe u kolegyně. Měla tam i vnučku, tak jsme měly o zábavu postaráno. Koukly jsme na fotky z mé dovolené a snily o tom, že tam pojedeme společně. Snad za rok, až se koronavirus uklidní. Ve středu ráno jsem také byla na mši svaté. Hurá, konečně jsem se dočkala.
Ve čtvrtek dopoledne trocha práce, odpoledne šerm, kafe a odpočinek. Vlastně ne. Přijel kolega z teologie a potřeboval s něčím poradit. Zvlládli jsme to v pohodě a překvapivě rychle.
V pátek ráno mše svatá. Jak já si to teď užívám. Je tichá, zády k lidu a přijímání probíhá jako před druhým vatikánským koncilem. Ale hlavně, že můžeme k přijímání.
Odpoledne jsem dokoukala seriál. Pokud nezemřeli, takž šťastně žijí dodnes. Už abych začala dělat něco jiného, než jen koukat na seriály. Jinak jsem si v pátek vychutnala první letošní grilovačku. Dala jsem si grilovaný hermelín a kousek masa s čubricou a grilovacím kořením. Vše vynikající. A taky jsem uschla. Nikdo mě nepolíbil pod rozkvetlou třešní. Možná taky proto, že třešeň už nám odkvetla. Obě dvě. Možná nám ještě kvete jabloň.
V sobotu dopoledne jsem šla na mši svatou. Doma jsem uklízela, četla a poslouchala hudbu. Odpoledne jsem si dala kafe a oplatky a taky jsem se podívala na film Lovec: Zimní válka. Docela zajímavý film. Taky jsem si zacvičila. Chybělo mi to. Odpoledne jsem taky dočetla čtvrtý dál Elyonovy země. Škoda, že v knihovně nemají pátý díl. Docela by mě zajímalo, jak to dopadne.
Večer jsem se dívala na Medicopter.
V neděli ráno jsem šla na mši svatou a taky k přijímání. Zjistila jsem, že kněz při proměňování pokleká i před ukázáním Těla a Krve Páně. Což je pro mě novinka.
Dopoledne jsem neodolala, začala jsem číst Silmarilion a usnula jsem. Odpoledne jsem se dívala na Medicopter, dala si kafe a odpočívala. Taky jsem si zkusila upravit nějaké fotky na černobílou variantu. Budu to totiž potřebovat. Nejspíš.
No, do večera jsem se dívala na Medicopter a přemýšlela, co budu celý týden, kromě práce, vlastně dělat. A taky jsem odpočívala.
Snažila jsem se pravidelně denně cvičit (celkem se mi to i dařilo). Chodit na nákupy, vyzvedávat obědy a tak. Klasický karanténní týden. Snažila jsem se i pravidelně psát, což se mi moc nedařilo. Spočítala jsem si, kolik jsem toho napsala od 11. března. Bylo to kolem 54 stránek (počítáno v pátek). To je za 52 dní. Úspěch, je to stránka a něco denně. A ještě jeden pro mě velmi potěšující poznatek. Každou mši svatou, kterou jsem mohla prožít u nás v kostele, byl modlen Římský kánon. Konečně jsem se dočkala. Moc děkuji.
To bude pro tento týden asi všechno, co jsem chtěla sdělit. Pokud jsem něco zapomněla, tak to nebylo důležité. Teď vám popřeji krásný další karanténní týden roku 2020.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené