Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

24.5.20

18.5. - 24.5.2020

Tak, je tu pozdní večer další neděle. A zítra po dvou měsících do práce i s dětmi. A co se dělo uplynulý karanténní týden? A proč je vlastně dnešní článek tak pozdní?
V pondělí jsem šla do práce. Tradičně zalít kytky a taky vyplnit a odeslat jeden dotazník. Pak se na počítači spustil nějaký scan a já jsem musela počkat, až to dodělá. Každopádně jsem v práci byla skoro hodinu. Zbytek dopoledne jsem zadala úkoly a pak jsem si četla. Do dvou odpoledne jsem dočetla Dvě věže. Všehovšudy jsem to četla tři dny (tak dva a půl a možná jen dva, počítáno na hodiny). Potom jsem vyběhla na zahradu, trochu se nahřívala na sluníčku a šermovala. Opět jsem vytáhla oba meče. Prvně vikinga a pak samuraje. Taky jsem zkoušela fotit. Prvně oba meče v trávě se sedmikráskami.
A pak vikinga se sedmikráskami. Je na něm trochu vidět, že už se dotkl jiného meče.
Následovala kávička s nanukem a odpočinek. A taky mi došla další liturgická knížka. Jmenuje se Křest, Biřmování, Eucharistie: Rozmluvy o liturgii I. Jedná se o soubor přednášek z Letní školy liturgiky ze Želivi, kde jsem byla.
Do večera jsem si četla Pána prstenů Návrat krále.
V úterý jsem šla do práce na poradu. Dozvěděla jsem se, jak to vlastně všechno bude probíhat. Strávila jsem tam celé dopoledne. Odpoledne jsem si četla, ale moc jsem toho nepřečetla. Takže rekord netrhnu. Škoda, třeba někdy příště. Večer jsem šla na šerm. Celý trénnink jsme byli venu a hráli starou vikingskou hru. Většinu kol jsem s týmem prohrála. Jednou jsem byla král, ale i tak mě zabili. Možná by to dopadlo jinak, kdybych věděla, že můžu nechat ležet štít. No užila jsem si to. Do večera jsem si četla.
Ve středu jsem dopoledne byla v práci. Chystala jsem si věci a přemýšlela, co všechno a jak budu stěhovat. Jelikož mám malou třídu na moc dětí. Nebyla bych schopna zajistit dané rozestupy. Ráno jsem ještě byla na mši svaté. Pak jsem vybrala zásilkovnu. Došly mi odměny pro děti a magnetický rozvrh hodin a taky nové pyžamo. Odpoledne jsem si ještě vyzvedla pochvu na meč. Ta došla pro změnu na poštu.
Do večera jsem si četla a dočetla jsem Pána prstenů. Vynechala jsem jen nějaké dodatky.
Ve čtvrtek opět do práce. Dostěhovat poslední věci a stále přemýšlet, co vlastně budu a nebudu potřebovat. Byla jsem totálně unavená, co jsem došla domů.
Večer jsem byla na mši. Zpívala jsem. A byl Římský kánon i s danou vsuvkou. Prostě krása. Potom jsem si našla své první letošní klíště. Šlo celkem rychle odstranit. Do večera jsem četla Nedokončené příběhy.
V pátek dopoledne opět práce. Doladění posledních detailů a děti můžou přijít. Už se na ně těším. Odpoledne jsem si pěkně zacvičila, zašermovala, zahrála na violu a housle a dala si kafe. Po kafi jsem šla na mši svatou. A opět jsem se dočkala Římského kánonu. To bylo radosti. Po mši byla májová. Zpívaly se litanie, pak se modlil desátek Růžence, následovaly další litanie a pak zpěv. Moje kroky dál vedly do drogerie a domů, abych si co nejdřív mohla zase číst.
Od příštího týdne už tolik volna nebude. Ale aspoň se nebudu tak nudit.
Večer jsem dočetla příběh o Tuorovi a začala jsem číst příběh Túrina. Uvidím, jestli se dostanu k četbě knihy Hůrinovy děti a Pád Gondolinu.
Taky mám nějakou dobu (několik dní) chuť psát. Jen nevím, co. Chtěla bych pokračovat v Ari.
V sobotu jsem dlouho spala. Musela jsem si to užít, protože už to dlouhé spaní nebude. Dopoledne jsem uklízela, odpoledne si četla. Dostala jsem se do večera až k příběhu Celeborna a Galadriel. Už jsem za půlkou knížky. Večer mě trochu (víc) zlobil blog.cz. Nějak jsem nebyla schopná se přihlásit nebo si přečíst jiné blogy. Začínám přemýšlet nad tím, že se přestěhuju. Zatím nevím kam. Každopádně adresa bude podobná. Uvidím, co dneska večer, jak to půjde/nepůjde. Je však pravdou, že se mi nechce začínat znovu. Nechala jsem tady kus sebe, spousta věcí by ztratilo to kouzlo. Ještě uvidím. Třeba se to zlepší.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Liturgie byla celkem dobrá. Moje první myšlenka byla, že když jde kněz sám k oltáři, je to dost smutné. Zpívala jsem liturgii a užívala jsem si to. Při přijímání jsem taky musela hrát. Po dvou měsících bez jakéhokoli kontaktu s varhanama. No, nějak jsem to zvládla. Jako naschvál byla vybrána mollová písnička a ty já opravdu nemám ráda. Nikdo mi nevysvětlil, jak se preluduje v moll. V dur je to jasné, ale co ty mollové stupnice? Ani na housle jsem je neměla ráda.
Před obědem jsem udělala salát a pak jsem si četla. Odpoledne jsem zálohovala některé vybrané články z blogu do počítače. Hlavně abych neztratila nějaké vzpomínky. A jak už jsem výše trochu naznačovala, bojím se stěhování. Dneska zatím všecno krásně funguje. Ale i přes to jsem si udělala zálohu. Což jsem dělala až skoro do devíti s malými přestávkami na kafe, modlitbu a večeři. A večer krásně pršelo. Stejně jako celou sobotu.
A to bude pro dnešek asi všechno. Článek je pozdější z důvodu zálohy. Zatím jsem si zálohovala týdenní články do roku 2015 a nějakou tu liturgiku.
Tak dneska už končím a přeji všem krásný další květnový týden roku 2020.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené