Opět neděle, nějak ten čas rychle utíká. Zastavte ho, prosím....
A teď začnu od pondělí.
V pondělí mše svatá a pak výprask. Ale moc to letos nebolelo. U kostela to jistila kabelka. A domů skoro nikdo nepřišel. Můj zadek byl zachráněn.
V úterý už se muselo do práce. Tak jsem šla. Odpoledne jsem se učila.
Ve středu práce a posezení s kolegyní. Už je to tradice. Bohužel jsem měla smůlu, protože mi do kávy dali zkažené mléko. No, naštěstí mi z toho nic nebylo. A dostala jsem druhou. Večer jsem byla na mši svaté. Nic moc si z ní nemapatuji. Aspoň co se liturgie týče, nevzpomínám si na nějaké výrazné chyby.
Ve čtvrtek byl nejhorší den. Byla jsem v práci skoro až do půl sedmé. Třídní schůzky. Jak já je nesnáším. Nenaučila jsem se nic. Bohužel, teď mi ten den chybí.
V pátek jsem se snažila učit se ve volné hodině v práci, ale nějak to moc nešlo. Neudělala jsem ani jednu otázku do morálky. Ani doma jsem ji nedodělala. Potřebovala jsem si naskenovat knížku k bakalářce, kterou si navíc budu muset přeložit. Jako naschvál měla skoro tři sta stránek. Chtěla jsem jít spát brzy, ale nějak se nezadařilo. Jako celý týden.
V pátek jsem také byla na mši svaté. Jednu chvíli mi byllo pěkně špatně. Asi bych se měla naučit víc odpočívat, ale na to přece není čas. Po mši jsem šla do orchestru. Tam jsem se trochu odreagovala.
V sobotu jsem totiž vyrazila do Olomouce. I když už nemám výuku, musela jsem tam. Vrátit knížky. Paní knihovnice se trochu zdržela, tak mi za čekání odpustila pokutu. I když těch osm korun by mě nezabilo. Už jsem je měl i nachystané. Tak jsem knížky vrátila, poprosila o vyhledání dalších knih a utíkala na autobus. Stihla jsem ho. Také jsem vyzpovídala kolegyni z ročníku, co byla na zkoušce morálky, jak to vlastně probíhá. Snad to zvládnu.
V sobotu jsem dodělala otázku o etice Nového zákona, což je třetí otázka. A chtěla jsem jít brzy spát a opět nic. Do desíti jsem dělala otázku.
V neděli jsem byla na mši svaté. Liturgicky nic extra. Jen bylo pomazání nemocných. Nejsem si jistá, zda nemělo být Credo.
Po obědě a Pevnosti Boyard jsem se zase učila. Zvládla jsem jednu celou otázku, která se týkala svědomí. Trvalo mi to s přestávkou na kafe do tři čtvrtě na sedm. Takže když to spočítám tak plus mínus čtyři hodiny. Pěkné. Nehledě na to, že další dny ty čtyři hodiny na jednu otázku mít nebudu. A k tomu musím ještě napsat tu seminárku. Nestěžuji si, že ji musím napsat, jen si stěžuji na to, že na to nemám dostatek času. A to mě děsí.
A to bude asi všechno. Takže se jdu opět učit. Jsem unavená, oči se mi zavírají, ale když jdu spát, tak pro změnu usnout nemůžu. A tím vzniká spánkový deficit. Kdy jej doženu, nevím. Asi až v hrobě.
Vaše dost vyčerpaná Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat