Opět se rok s rokem sešel a už je to takový čtvrtý rok. Jsou to na den čtyři roky, co jsem nasedla do autobusu směr Francie, Španělsko, Portugalsko. Stále tím žiju. Navíc to letos bude 100 let od zjevení Panny Marie ve Fatimě. Vzpomínám. Byly to nejkrásnější chvíle mého života. Zvláště ty, kdy jsem na těch svatých místech mohla obléci černou komži a límec a bílou rochetu.
Články z minulých let si můžete přečíst na blogu.
Chtěla bych se tam vrátit. A ne jen tak, ale s těmi lidmi, kteří tam byli se mnou,v té situaci, ve které jsem tam jela. Což se nestane. Bohužel. Tato pouť byla vymodlená. Doslova.
Vaše vzpomínající Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat