Myšleno Izrael. Ano, většina Evropanů by tam v těchto časech nejspíš nejela, ale jí bych se tam osobně nejraději přestěhovala. I když to tam křesťané nemají jednoduché.
A teď už k mým poznámkám z cest. Je to přesný přepis z mého deníku. Jen hrubky jsem opravila. Stavbu vět a textu jsem nechala původní. Až na jednu závorku a jedno šrtnutí v textu. Informace tam buď nebyla nebo tam byla dvakrát. A bohužel spousta zážitků a postřehů tam není. To jsem si uvědomila až při přepisu. Tak snad se někdy dokopu k tomu, abych vydala další článek o těchto nezapsaných věcech.
A je to na dvě části...
První část je vydána v době odjezdu z Újezda do Vídně. Druhá část vyjde v čase odletu z Vídně. Je to přesně rok...
Odjezd z Újezda ve 15.00 h autobusem do Žatčan a následně do Vídně. Po cestě jsme se zdrželi v centru, ale letadlo jsme stihli. Na letišti jsme všichni prošli bezpečnostní kontrolou a v 19.55 jsme mohli vzlétnout a zamířit do Svaté země. Let probíhal v pohodě. Po večeři došlo i na drobné turbulence a boční vítr. Přistání nebylo zrovna hladké, ale bylo bezpečné. Další zdržení nastalo při odbavování, ale i tento problém měl své řešení a mohli jsme si vyzvednout zavazadla a nastoupit do autobusu. Za hodinku jízdy jsme přes Jeruzalém dojeli do Betléma. Do postele jsme se dostali až kolem půl čtvrté.
Noční Tel Aviv. Fotka je trochu roztřesená, ale lepší nemám.
Budíček byl o půl sedmé telefonem z recepce. V 7.00 byla snídaně, ve tři čtvrtě na 8 odjezd od hotelu do Jeruzaléma. V Jeruzalémě jsme navštívili prvně Golgotu, prohlédli jsme si puklinu ve skále pod místem Kristova ukřižování a také skálu Golgoty. V 10.00 jsme měli mši svatou asi 10 m od Božího hrobu. Po mši svaté jsme se konečně mohli zařadit do fronty k Božímu hrobu. V čase čekání jsem se pomodlila desátek. Od Božího hrobu jsme zamířili dále do Jeruzaléma. Navštívili jsme Západní zeď Jeruzalémského chrámu, kde jsme se krátce pomodlili a zamířili na střechu chrámu sv. Heleny a pak znovu k bazilice Božího hrobu. Také jsme si prohlédli čtyři zastavení křížové cesty Via Dolorosa. V bazilice Božího hrobu byl konec našeho programu. (Navštívili jsme také Večeřadlo) o půl sedmé jsme šli na večeři, rychle umýt a spát.
Jedna fotka baziliky Božího hrobu.
Budíček byl ve čtvrt na sedm a ve tři čtvrtě byla snídaně. Po snídani jsme zamířili do Betléma do baziliky Narození Páně. Bazilika je již několik let v rekonstrukci, takže jsme nemohli moc posoudit její krásu. Prohlédli jsme si místo, kde se Pán Ježíš narodil a také místo, kde byl uložen do jeslí. Také jsme se tak krátce pomodlili. Návštěva jeskyně Narození Páně zrušila některé představy o místě Narození Páně. Pak jsme si prohlédli jeskynní kapli sv. Josefa, sv. Jeronýma a sv. Neviňátek betlémských. Mši svatou jsme měli asi 5 metrů od místa narození Páně. Od místa narození Páně jsme pokračovali do Jeskyně Mléka, která byla celá bílá a kde se lidé modlí a prosí za své děti, za nenarozené děti a za to, aby páry mohly mít děti. Z Jeskyně mléka jsme znovu sedli do autobusu a zamířili v Betlémě na oběd. Po obědě jsme vyrazili do Jeruzaléma na Olivovou horu, do Betfage, odkud přijel Pán Ježíš do Jeruzaléma na oslátku o Velikonocích. Z Betfage jsme pokračovali do baziliky Pater Noster, kde je na zdech modlitba Otče náš ve všech světových jazycích. Z baziliky Pater Noster jsme šli kolem a přes židovský hřbitov s krásným výhledem na Jeruzalém s dominantou Omarovy mešity se zlatou kopulí. Ze židovského hřbitova jsme šli na místo, kde Pán Ježíš zaplakal nad Jeruzalémem Dominus Flevit. Z tohoto místa je také nádherný výhled na Jeruzalém. Poslední zastávka byla na místě Getsemanské zahrady, jeskyně, kde byl Pán Ježíš zrazen Jidášem a místo hrobu Panny Marie. Tam byl konec našeho programu. Zamířili jsme k autobusu a na večeři.
Budíček byl individuální, ale snídaně byla o půl šesté a odjezd v šest. Na naší pouti jsme se přesunuli do Galileje. Autobusem jsme projeli Jeruzalémem, kolem hlavního města Palestiny do Tel Avivu. Podél cesty jsme viděli Palestince, kteří mají povolení vejít na židovské území kvůli práci.
Jeden z checkpointů. Musela jsem si vyfotit tu stopku.
Tel Aviv je velmi staré město. Dříve byl název Yope. Odtud utíkal Jonáš, který nechtěl kázat v Ninive. Působil tu také sv. Petr. Překlad je Jarní vánek. Je to největší město Izraele. Leží na pobřeží Středozemního moře. Dálnice je placená, každé auto musí mít v bance konto, ze kterého se odečítají peníze, když řidič dostane pokutu, policie mu odečte peníze přes banku, aby se policie nedala podplatit.
Pán Ježíš se po 20 letech přestěhoval z Nazareta do Kafarnau, protože to bylo město na cestě Via Maris, dnes se snaží spojit Londýn s Kapským městem, přes Izrael je spojnice dálnice č. 6, měla být částí této dálnice.
Cezarea Přímořská, založil ji Herodes. Byla ve starověku přístav, vyplul odsud sv. Pavel do Říma na popravu. Sv. Petr zde říkal obrannou řeč na obranu křesťanů, byla zničena zemětřesením a nájezdy muslimů. Zůstal jen aquadukt, který má 2 žlaby. Vodu přiváděl z Karmelských vrchů. Dnešní Cezarea je kousek vedle. Bydlí tu bohatí Židé, je tu jediné golfové hřiště v Izraeli. Haifa není biblické město, které se začalo budovat v 17. století. Je toprůmyslné centrum. Má 2. Největší přístav u Středozemního moře. V Karmelu žil prorok Eliáš. Pohoří Karmel je od Haify dlouhé asi 25 km. Slovo Karmel znamená Boží vesnice. V Haifě jsme prvně navštívili zahrady Bahari (Baháí). Byl zde krásný výhled na přístav a Středozemní moře. Autobusem jsme přejeli na horu Karmel do kostela, ve kterém je jeskyně, kde přebýval prorok eliáš. Kostel je zasvěcený Panně Marii Karmelské. Haifa je 3. Největší město.
A jedna fotka z Haify. Jedná se o zahrady Bahaí. To je aspoň ráj, ale starat bych se o tu zahradu asi nechtěla. Možná mám radši trochu divočinu.
Nazaret je v překladu Květ. Je tam víc křesťanů než muslimů v celém Izraeli. Bazilika dnes již pátá, která na tom místě byla postavena. Nazaret je krajské město. V Nazaretu jsme navštívili baziliku nad domem Panny Marie, baziliku sv. Josefa, která je nad jeho domem. Po výborném obědě (pravý kebab) jsme zamířili do Káně, kde jsme měli mši svatou s obnovou manželských slibů. Po mši jsme si prohlédli zbytky byzantského kostela pod bazilikou. Pak jsme nasedli do autobusu a zamířili na horu Tábor, kde byl také papež Pavel VI. Z hory Tábor, kde byl Pán Ježíš proměněn před zraky tří apoštolů jsme taxíkem sjeli opět dolů, nakoupili šátky a vyrazili do Nazareta do hotelu na večeři. Po večeři jsme šli do baziliky Svaté rodiny na soukromou modlitbu. Po návratu jsme chvíli poseděli v kavárně na hotelu a šli spát.
Myslím, že to je v Nazaretu, ale nejsem si jistá. Už je to tak dlouho, co jsem tam byla. Přesně rok od odjezdu.
Vstávali jsme v 5.30, v 6.00 byla snídaně. Náš první cíl bylo Genezaretské jezero. V překladu znamená Harfa. Je 21 km dlouhé a 11 km široké. Jsou z něj krásně vidět Golanské výšiny. Neexistuje hraniční přechod mezi Izraelem a Sýrií. Všechny řeky z Golanských výšin vedou do Genezaretského jezera. Tiberias založil Herodes. O tomto místě řekl Ježíš přirovnání o lampě, že se staví na vyvýšené místo. Od Genezaretského jezera jsme pokračovali na horu Blahoslavenství, kde Ježíš pronesl tzv. horské kázání. Na hoře je osmiúhelníková bazilika. Kousek od baziliky jsme měli mši svatou. Následovala krátká prohlídka areálu a pak odjezd ke Genezaretskému jezeru do Magdaly. V muzeu mají původní loď, která se po jezeře plavila. Židé ji konzervovali a čistili asi 14 let. Všude okolo cest byly banánovníky. Jsou to dvouleté rostliny. První rok roste a druhý rok nese plody. Pak je podťat a používá se jako hnojivo. V přístavu jsme nastoupili na loď a vydali se na plavbu po Genezaretském jezeře. Plavba trvala asi 40 minut. Během ní jsme si přečetli úryvky z evangelia, které se odehrály na tomto místě. Pak byla možnost fotit okolní krajinu, horu Blahoslavenství, Kafarnau a také Golanské výšiny. Další zastávkou je místo Zázračného rozmnožení chleba a ryb. Nad tímto místem je postavena kaplička 1400 tam kostel nebyl. Na místě Potvrzení primátu sv. Petra, jakožto prvního papeže. Opět jsme si připoměli toto místo v evangeliu, kdy se Pán Ježíš zjevil Šimonu Petrovi, a je to také místo Zázračného rybolovu. Znovu jsme sedli do autobusu a zamířili do Kafarnau (Capernau), do domu, kde bydlel Pán Ježíš. Oběd byl u Genezaretského jezera. Na oběd jsme měli rybu sv. Petra. Pak jsme se vydali na cestu zpět do Betléma. Tentokrát jsme to vzali pod Golanskými výšinami kolem Betsaidy skoro na hranicích se Sýrií. Z oken autobusu jsme viděli až do Sýrie. Také jsme jeli přes bývalou Sýrii, dokud Golanské výšiny nezabrali Židé. Mezi Sýrií a Izraelem není žádný hraniční přechod a šestikilometrové území "nikoho" střeží vojáci NATO. Vzdušnou čarou jsme byli 7 km od Sýrie. Při cestě jsme viděli Jordánsko-Izraelskou hranici asi 200 m od silnice. Nad Jordánskem jsme viděli duhu. Pak jsme vjeli do Palestiny na bývajé Jordánské území. Jeli jsme také kolem státní hranice, kterou tvoří plot pod elektrickým proudem a minové pole. Mířili jsme do Jericha. Jericho bylo prvním městem Židů. Je také nejstarším městem a nejníže položeným městem. Mají tam výborné ovoce. Prvním místem Jerichu bude hora Pokušení. Je tam kaple na místě Pokušení. Jeli jsme kolem Sichemu, kde je Jakubova studna, kde Ježíš žádal samaritánku o vodu. Na hoře jsou zdi nedostavěného kostela Rusů. Nakonec ji postavili vedle fíkovníku, na kterém seděl Zacheus. Fíkovník je ve znaku města. První zastávka v Jerichu byla pod horou Pokušení Pána Ježíše. Na hoře jsou zbudovány základy ruského chrámu a v polovině hory je vystavěn klášter. Ke klášteru vede kabinková lanovka. Naší další zastávkou vyl obchod se suvenýry. Většina nakoupila dárky svým bližním. Osobně jsem měla platit patnáct dolarů, ale platila jsem pouze deset a úsměvem. Bohužel jsem si nemohla koupit ovoce na další den. Tak jsme autobusem vjeli do centra na náměstí. Bylo velmi zajímavé. Z Jericha jsme zamířili přes Jeruzalém do Betléma na večeři a do postele.
Ukončím článek pohledem ze Židovského hřbitova na Omarovu mešitu na Chrámové hoře v Jeruzalémě. JE to trochu v oparu.
Žádné komentáře:
Okomentovat