Tak týden utekl nějak rychle. Nestačila jsem se ani pořádně nadechnout a už je tu neděle. A co se dělo?
Státnice. Na 50% jsem uspěla. Ve středu jsem šla na pohovor kvůli práci. Zatím neví, zda jsem uspěla. To se dozvím příští týden. Večer jsem byla na mši svaté. Nehrála jsem. Jen jsem zpívala. A neodpustím si
LITURIGKÁ POZNÁMKA: Docela mě zarazilo to, že se při mši svaté hledaly orace a také preface. Tohle všechno má být nachystané přede mší. To mě zarazilo při bohoslužbě oběti. První věc, která mě na mši zarazila, bylo, že misál, tu nejttěžší knihu ze všech knih, které se používají při mši, měl ten nejmenší ministrant. Nepochopitelné. Ten kněz ty texty snad ani nemohl přečíst, jak to ten ministrant držel. Na konci mě pak ještě zarazila píseň, která se zpívala. Stále je doba velikonoční, tak by se měly zpívat Velikonoční písně. Tak proč byla osmistovka. Že je květen, Mariánský měsíc? Nehodí se spíš zpívat Vesel se nebes královno? Je to píseň, která oslavuje Pannu Marii a zároveň je Velikonoční. Myslela jsem, že tam zkolabuji.
Naštěstí mě držel při životě jeden dopis, který mi ve středu ráno došel. Byl doporučený do vlastních rukou a byl to dopis z CMTF. Bylo v něm napsáno, že jsem částečně splnila podmínky pro přijetí a že mám doručit na studijní maturitní vysvědčení. Takže jsem oficiálně přijatá. Hurá.
Také jsem se rozhodla, že se pochlubím svou diplomovou prací. Jen jsem na ní zakryla své jméno.
Ve čtvrtek jsem přemýšlela nad monitvačním dopisem do škol. Co všechno bych mohla nabídnout dané škole. Na moc věcí jsem nepřišla. Tak jsem čistila fólie od nápisů, které jsem si dělala. Čistila jsem na papíře a vzniklo z toho takové lehce abstraktní grafické dílo. Odlakovač na nehty, odličovací tampónek a popsané fólie lihovým černým a zeleným fixem.
Fotka je trochu rozmazaná. Nechtělo se mi zapínat druhý počítač a scener.
A taky bych se ráda pochubila knihou, kterou jsem v týdnu začala číst. Jmenuje se Tolkienovo vidění světa, Křesťanská filozofie Pána Prstenů od Petera J. Kreefta.
Hned v úvodu jsem si všimla, kolik toho mám společného s Tolkienem. Hlavně co se týče liturgie. Sám byl aktivním katolíkem, denně ministrovával, často chodil ke svatému přijímání a miloval liturgii. Jen trochu těžce nesl reformu druhého vatikánského koncilu.
Večer jsem byla doma. Nikam se mi nechtělo, tak jsem nikam nešla. Ale na druhou stranu, kdybych dostala nabídku jít ministrovat a být součástí krásné liturgie, neváhala bych a šla. Taky mě dostihla po dlouhé době bolest hlavy. Měla jsem problém se vůbec pohnout.
V pátek jsem byla doma. Dopoledne jsem šla po velmi dlouhé době pozdravit do Spolku. Odpoledne jsem byla hrát na varhany. Zkoušela jsem si jednu věc a zní to docela pěkně na to, že je to skladba pro klavír. Levou rukou jsem hrála na spodním manuálu, pravou na horním a k tomu pedál. Jen jsem to nedohrála, protože si to celé nepamatuji. Příště si musím vzít noty. Pak jsem zpívala na mši. Dneska jsem neutíkala s tím, že je mi špatně. A docela jsem zase rostla. A proto bude...
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Dnešek byl zajímavý především tím, že se listovalo v misálu. Proč si to nenachystají přede mší? Navíc je to velmi jednoduché. Stačí si přečíst příslušné rubriky. Dalším zaražením bylo, že paténu měl ten nejmenší ministrant.
Po mši jsem se chystala na odjezd na víkendovou akci.
V sobotu ráno jsem byla opět na mši svaté. Po dlouhé době jsem viděla krásnou liturgii. Dopoledne jsem stoupla na kolečkové brusle. Odpoledne pršelo, tak jsem se nemohla ani projít.
V neděli jsem byla překvapivě na dvou mších svatých. Na jedné jsem byla jen jedna z lidu a na druhé jsem zpívala. Na to, že jsem neznala většinu písniček, tak jsem si pěkně zazpívala. Sledovala jsem i liturgii, hlavně na ranní. Dlouho jsem neviděla tak krásnou liturgii. Jen den předtím ráno v sobotu. Užívala jsem si to. Šťastnější jsem dlouho nebyla. V neděli večeř jsem šla ještě na zpívané nešpory a já jsem ministrovala. Užívala jsem si to, i když jsem šla jen s kadidlem na kantikum Panny Marie. Stále jsem byla vnímavá na to, že jsem šla spát asi o půl dvanácté a vstávala o půl sedmé. Za víkend jsem toho moc nenaspala. Nestěžuji si. Pak už víkend bohužel končil a já se musela vrátit domů. Na tuto akci jsem jela hlavně proto, abych se zúčastnila hodů. A držela jsem obřady žehnání. Tak se mi to jejich vydání nezdálo a ony skutečně existují.
A začala jsem háčkovat baretek bekovku. Už jsem v půlce za pouhých několik málo hodin. Asi tak čtyři hodiny. Za to jsem přes víkend neprošla ani stránku u Ari a ani jsem nic nenapsala ani nenakreslila.
A znovu chci ministrovat. Chtěla bych a chci se vrátit k tvoření liturgie, krásné liturgie podle platných norem a předpisů...
To bude pro dnešek asi všechno. Přeji všem krásný další týden roku 2015.
Vaše povzbuzená ministrováním Vanimaré.
Žádné komentáře:
Okomentovat