A jsem opět zde, po celém dlouhém týdnu. Zbývají i tři týdny do státnic a já si skoro nic nepamatuji z toho, co jsem si prošla. Ale teď zpět k uplynulému týdnu, protože ten byl docela zajímavý.
V pondělí jsem jela do Olomouce. Moc se mi nechtělo, ale aspoň jsem vypadla z domu. Cestou do Olomouce jsem si vyzvedla svázanou diplomku. Pak jsem autobusem jela do Brna a vlakem do Olomouce. Trochu jsem nevychytala ubytování a musela jsem asi půl hodiny čekat na klíče. Bylo pěkně, tak jsem seděla před kolejemi a nahřívala se na sluníčku. Pak jsem se ubytovala a učila se.
V úterý jsem šla do školy nechat si uznat praxi a pak jsem měla volno. Učila jsem se.
Ve středu to bylo velmi podobné. Místo uznání praxe jsem šla odevzdat diplomku a veškeré studijní povinnosti, abych mohla ke státnicím. Místo několika málo minut jsem tam strávila skoro dvě hodiny. Pak jsem zamířila na vlak a jela na návštěvu. Místo vlaku však jel autobus. Naštěstí aspoň kousek jsem jela vlakem. Takže po cestě jsem se toho moc nenaučila. Autobus a četba nejde dohromady.
Ve čtvrtek jsem se opět učila a byla jsem ministrovat. Bylo to naprosto úžasné. Byla tam se mnou jedna místní ministrantka a dokonale jsme se shodly. Nebyl problém, ve všem jsme se doplňovaly. Naprostá paráda. Užívala jsem si to a liturgie byla naprosto dokonalá.
V pátek jsem se opět učila. Odpoledne jsem jela s mamkou nakupovat a koupila jsem si krásný jarní kabát. Takový styl, který se mi líbí. Není až tak moc moderní, což mi naprosto vyhovuje.
Po příjezdu domů jsem byla asi na půl hodinky hrát, protože dřív jsem to nestihla. Nějak moc extra mi to nešlo. Snažila jsem se chyby, které jsem dělala opravit a možná se to i povedlo. Uvidíme, až budu hrát s lidmi. Pak jsem zpívala na mši. Liturgická poznámka nebude, nestíhám ji psát a nejspíš si ani nepamatuji, co bylo. Poslední dobou veškerou liturgii přebíjí čeština, didaktika češtiny, literatura a psychologie. No jo, státnice.
Večer jsem byla na srazu spolužáků ze základky. Pokecali jsme, bohužel nás přišlo málo. Ani ne polovina třídy.
V sobotu jsem se učila. Zase a jak jinak. Státnice se blíží a já moc netoužím je opakovat v září. Prošla jsem si nově asi čtyři otázky do češtiny a pak jsem si začala procházet otázky, co už jsem si prošla jednou. Stihla jsem jich docela dost. Asi tak pět otázek. Florbal jsem večer zrušila, protože jsem měla nahlášeno málo lidí. Aspoň jsem měla čas trochu déle studovat češtinu a dodělávat přípravy z praxí. Dřív jsem se k nim nedostala. Už mi zbývají jen dvě přípravy. A samozřejmě hromada otázek. Už mám jen tři týdny.
Během dne jsem také stíhala i fotit. A bavilo mě to.
Vyfotila jsem mamce krásně kvetoucí záhon.Pak následovalo pár detailů.
Pohled na modřenec. Jen je zaostřeno na vzdálenější květy. No nic. Stane se.
A krásně rozvitý tulipán. Další obrázky jsou tradičně v galerii ve Všehochuti. Už mě napadlo tam dát odkaz.
V neděli jsem byla na mši a udělala jsem chybu. Ano, přiznávám se. Takže bude...
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Až tak moc za tu chybu nemůžu. V dané chvíli jsem prostě improvizovala. Šlo se po sbírce, samozřejmě tak nesmyslně jako vždycky a tak, aby se zdržovalo. Varhaník odehrál jednu sloku a sbírka ještě nebyla u konce. Pak ještě následovalo přinášení darů a tiché modlitby kněze, včetně umývání rukou. Věděla jsem, že to bude ještě chvíli trvat, tak jsem řekla varhaníkovi aby hrál další sloku. Problém byl v tom, že jsem se prvně nepodívala, že už k obětnímu průvodu žádná není. Tak se zpívala sloka k přijímání. A k přijímání nám zbyly jen dvě. Ale zvládli jsme to. Toť můj dnešní kopanec. K ministrantům se vyjadřovat nebudu, opakovala bych se a to se mi nechce.
Odpoledne jsem se snažila učit se. Prošla jsem si zbývající otázky do češtiny. Prošla jsem se po zahradě a vzpoměla jsem si, že jsem na návštěvě četla jeden zajímavý úryvek z knihy Nové víno do nových měchů. Jedná se o jednu z prvních kapitol s názvem Vždycky to tak bylo... Text jsem si okopírovala a zde ho přikládám.
Jen tak pro pobavení. Snad to jde přečíst.
EVELY, Louis. Nové víno do nových měchů: výňatky z exercicií pro členy Ad Lucem. Ústí nad Orlicí: Grantis s r. o., 2001. ISBN 80-902400-9-7.
Něco podobného znám s blondýnkou a štrůdlem.
A to bude pro dnešek asi vše. Půjdu si projít ještě pár otázek do češtiny a pak zaslouženě odpočívat.
Přeji všem, co se dočetli až sem, krásný další týden roku 2015.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat