Název článku je trochu divný, ale obsah článku patří do nové rubriky s názvem Liturgika. Dneska jsem jela naposledy z Olomouce s velkým batohem. Ano, už jsem se definitvně odstěhovala. Ve vlaku, jelikož už jsem se nemusela učit, jsem vytáhla dlouho dokládanou knihu s názvem Příručka pro varhaníky a začetla se. Mám ji nějakou dobu rozečtenou, hlavně část, která se týkala liturgie. Tu jsem ve vlaku dočetla a došla jsem do další části knihy, jejíž autorem je Karel Cikrle a jmenuje se Liturgická hudba. Dočetla jsem se do stránky 77, což není moc, ale aspoň něco. O několik stránek dříve byl jeden odstavec týkající se vztahu faráře a liturgické hudby. V podkapitolce s názvem Vztah k hudebníkům je doslova napsáno, cituji: "Farář se snaží, aby ve farnosti byli lidé, kteří se starají o hudební složku liturgie. Získává je hlavně z řad hudebně nadaných farníků. Snaží se, aby měli a doplňovali si hudební a liturgické vzdělání." (CIKRLE, Karel a SEHNAL, Jiří. Příručka pro varhaníky. 1. vyd. Rosice: Gloria, 1999. ISBN 80-86200-13-2. Přesně na straně 73.) Další novinkou, i pro mě, je, že farář má podporovat a umožnit činnost hudebníků a to nejen jejich učinkování při liturgii, ale také na cvičení. A peníze (řešilo se to pod jedním článkem v komentářích) nejsou jen na opravy, provoz a pastoraci, ale také na liturgii. A liturgie je nejdokonaleším projevem úcty k Bohu. Liturgie je vrcholnou, ne však jedinou činností církve. (CIKRLE, Karel a SEHNAL, Jiří. Příručka pro varhaníky. 1. vyd. Rosice: Gloria, 1999. ISBN 80-86200-13-2.) A ještě přidám jednu informaci, kterou jsem taky netušila, že na varhany se musí hrát pravidelně, jinak chátrají.
Tak to bude asi všechno. Potřebovala jsem se trochu vypovídat. V pravidelném reportu z týdne se dozvíte i jiné zajímavosti z posledního týdne v Olomouci.
Požehnaný závěr adventní doby a krásné Vánoce přeje Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat