Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

7.12.14

49. týden 2014

Tak, neděle je tu a s ní i reportáž z týdne. A co se dělo?
V pondělí jsem šla na jednu hodinu do školy, odprezentovala jednu prezentaci a dostala zápočet. Pak jsem byla odhodlána jet domů, abych v úterý mohla jet s přáteli do Vídně. To, že jsem nakonec nikam nejela již víte z úterního článku,. Je tam všechno detailně popsáno, opakovat to v tomto článku nebudu. Ráno mě čekalo překvapení ve formě sněhu. Ano v Olomouci sněžilo. V úterý jsem tedy šla do školy. Po pěti hodinách spánku to bylo opravdu zajímavé. Ale vydržela jsem až do devíti do večera. Pak už jsem to vzdala a šla spát. V úterý odpoledne, když jsem si šla nakoupit, tak jsem se ze zvědavosti podívala, jak jezdí vlaky. Vlak ve tři, kterým jsem jela v pondělí, nejel vůbec. Místo něj jel autobus a i ten měl půl hodiny sekeru. V Olomouci nejezdily tramvaje, tak jsem chodila všude pěšky. I když ne tak úplně. Z nádraží jsem se svezla autobusem č. 13 k fakultě. Večer jsem na mši nešla. Byla jsem unavená, že jsem se kolem čtvrté hodiny umyla hlavu, aby mi uschla a chtěla jít spát mezi osmou a devátou. Nakonec jsem šla v devět. Ve středu jsem vstávala dříve než normálně a dobře jsem udělala. Měla jsem na devátou konzultaci k diplomce. Když jsem seděla před pracovnou, zapkoloval mě jeden vyučující, jestli bych mu nepomohla s nástěnkou. Tak jsem se vrhla na sundávání leátčků a textů. Pak už jsem šla na konzultaci. Na výuku didaktiky angličtiny jsem přišla tak o deset minut pozdě. Stejně pořádně nestihli ani začít, neb jich a nás bylo pomálu. Zbytky Izraele. Pak byla primárka, ale vyučující nedojela, tak jsme měli supla. Po obědě a krátké pauzičce na kolejích jsem šla na psychologický seminář a hurá nakupovat, ale jen večeři a filce na tvořivé hraní a taky do knihovny pro dvě knížky. Všechno jsem to zvládla za hodinu a něco málo. Pro ty filce jsem šla až na Hodolanskou v Olomouci, což je docela daleko, jen tramvaj tam jede sedm minut. A jako naschvál žádné tramvaje v Oomouci nejezdily. Stále kalamita. Jediná tramvaj, která jezdila byla linka číslo jedna. Při cestě z Hodolanské jsem se podívala na zpoždění vlaků. Jeden tam měl napsáno sto minut. Myslím, že ta něch našich úterních deset hodin asi nikdo nemá. No, a pak jsem teprve pěšky dostávala do knihovny. Knihy jsem sehnala a tak mám četbu na Vánoce. Taky je musím do 6. ledna vrátit. Přes Vánoce bude času dost. Hlavně se nesmím stresovat a myslet na školu. Ve čtvrtek jsem měla poslední praxi. Učila jsem angličtinu. Nachystala jsem si hromadu aktivit a neodučila ani polovinu. Paní učitelce se hodina líbila, takže jsem byla spokojená i já. Pak jsem cupitala na zkoušku z didaktiky přírodovědy. Ústní zkoušku jsem dala, obrázky jsem také poznala, jen nevím, jak na tom jsem s portfoliem. Pak jsem si spokojeně zašla na oběd a hurá na vlak. Docela jsem měla strach, abych vůbec dojela ještě ve čtvrtek. Na nádraží jsem si ještě zašla pro odškodnění za zpoždění. Pak jsem tedy vyrazila a dojela. Sice o půl hodiny později, než normálně, ale dojela. To bylo hlavní. Nezkysla jsem na deset hodin sto kilometrů od domova. V pátek jsem se byla podívat do muzea. Nafotila jsem si tam nějaké texty, abych je pak mohla zpracovat, a taky pozdravit přátele. Fotky jsem zpracovat v pátek nestihla. Odpoledne jsem šla na chvíli hrát na varhany. Už začala zima, umrzaly mi prsty. Pak jsem zpívala na mši. Po mši svaté přišel Mikuláš.
PEDAGOGICKÁ POZNÁMKA: Pro děti pěkné, jen bylo velmi nepedagogické, že ti, kteří pomáhají ve farnosti, dostali větší balíčky. Brala bych to, kdyby jim ty balíčky byly předány v soukromí, ale takhle.... Pro budoucího pedagoga je to nepředstavitelné. Když už, tak mají dostat všichni stejně, mít všichni stejné podmínky. Zvlášť pokud se jedná o balíčky od Mikuláše.
Při odchodu byli ministranti trochu zmateni. A mě dorazily ohlášky tím, že v neděli, kdy se má slavit druhá neděle adventní, bude slavnost sv. Mikuláše.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Neděle adventní má přednost před patrociniem. Všechny vztahy mezi předností svátků a slavností je důkladně a krásně popsán v direktáři, který vydává Katolický týdeník s r. o. každý rok. Hlavně se jedná o tabulku na straně 14.
Pak jsem do orchestru nešla. Nebyl. Tak jsem šla tvořit za dětmi. Byly jsme tam jen dvě, co tvořily. A dopadlo to takhle. Vytvořila jsem jeden náramek z korálek a stužky a jednu baňku z filcu.
Náramek je focen foťákem. Podložkou je moje skriptum do vlastivědy s názvem Didaktika vlastivědy. K čemu všemu se dá využít jedna knížka.
Baňka. Vlastnoručně jsem si vyrobila šablonu. Fotka je trochu rozmazaná, ale podstatné je vidět. Foceno mobilem takže se omlouvám za kvalitu.
Večer po příchodu domů jsem si stáhla nový dokument o liturgické hudbě, který vydala ČBK. Teď mi ho stačí přečíst, ale nevím, kdy. Potřebuji se učit na angličtinu a vlastivědu, dodělat metodické zpracování regionu a pak teprve se tomu budu moct plně věnovat a připravovat se na přijímací zkoušky. Přečetla jsem si jen tak slovo úvodem a musím přímo citovat: "Podpořte mladé lidi, kteří mají o tento druh služby ve farnosti zájem, i finančně, aby se mohli zúčastnit nabízených kurzů, a sami vzdělávejte tyto své spolupracovníky v základnách vědomostech o Bohu, o církvi a o liturgii." (ČBK. Soubor doporučení pro používání liturgické hudby při bohoslužbách, Praha 2014, internetový zdroj: http://www.cirkev.cz/cirkev-ve-svete/dokumenty/fialova-rada/). Citace není asi podle normy, ale tady je to vcelku jedno. Až se začtu dál, tak dám vědět, určitě to bude moc poučné i pro nehudebníky. V sobotu jsem se věnovala škole. Začala jsem se učit na test z angličtiny, který píšu v úterý. Tak na mne prosím myslete, ať ho zvládnu. Děkuji. A taky jsem dodělávala zpracování regionu do didaktiky vlastivědy. Skončila jsem na straně 25 bez příloh. Večer jsem byla na florbale. dala jsem si tři góly a odešla smutně domů. Nějak se mi nedařilo. V neděli jsem byla na mši, ale možná jsem tam neměla chodit. Myslela jsem, že je advent, ale asi ne.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Je sice hezké, že v sobotu bylo patrocinium kostela, ale neděle adventní je v hierarchii slavností a svátků výš, než patrocinium. Taky v direktáři, podle kterého se řídím, nebylo nic o slavení patrocinia. Svatý Mikuláš je patron našeho kostela, ale pokud se mělo slavit patrocinium, tak se mělo slavit buď v pátek, v předvečer a nebo v sobotu, v den svátku. A byla jsem ještě tak drzá, že jsem si dovolila na to upozornit kněze. Když má člověk něco rád, tak za to bojuje. Já mám ráda liturgii, tak bojuji za to, aby byla podle platných předpisů a ne podle toho, jak někomu rupne v hlavě a tak to celé změním. Liturgie je krásná a jednoduchá. Naučit se anglický jazyk je mnohem složitější, ale pochopit liturgii je hračka. Hlavně pro kněze, který to studoval a má na to papír. Vyhledala jsem si v IGMR (2002) předpisy, které se vztahují k mému problému. Nachází se přesně v kapitole osm, Mše a modlitby k různým příležitostem a mše za zemřelé, pod číslem 372. Cituji: Mše spojené s určitými obřady jsou spojeny se slavením některých svátostí nebo svátostin. Jsou zakázány o ADVENTNÍCH, postních a velikonočních nedělích, ve dnech velikonočního oktávu, v den Vzpomínky na všechny věrné zemřelé, na Popelčení středu a ve Svatém týdnu; jinak je třeba zachovat předpisy uvedené v obřadních knihách nebo přímo u textů těchto mší. Na stránkách liturgie.cz, už jsem se o nich taky jednou zmiňovala, jsem našla praktické informace k adventu. Cituji: "Nesmí se použít mešní formuláře pro mše spojené s určitými obřady nebo votivní mše. O všedních dnech do 16. 12. je možné toto pravidlo porušit, pokud to duchovní správce uzná za opravdu potřebné nebo pastoračně užitečné. O nedělích a v předvánočním týdnu se toho pravidlo porušit nesmí NIKDY." A ještě přidám jednu citaci, také z internteových stránek liturgie.cz "Pro svůj mimořádný význam ustupuje neděle jedině slavnostem a svátkům Páně. Neděle adventní, postní a velikonoční mají ovšem přednost i před svátky Páně a před kteroukoli slavností." Ještě sem přidám fotku z direktáře. Spíš dvě.
Druhá fotka. Jsem líná skenovat.
Můžete tam zkusit najít to pravidlo, kdy se patrocinium, či jiná slavnost nebo svátek, může přesunout na neděli. Většinou tam bývá něco jako slovo nebo, nebo tam bývá, většinou se jedná o Slavnost těla a Krve Páně, kdy jsou na výber možnosti. Pokud se slavnost přesouvá na neděli, otočte na stranu xy. Neděle je vždy ohraničena vodorovnými čárami. Takže pod tou spodní už je pondělí, neošidila jsem vás o nic. Foceno mobilem, tak se omlouvám za kvalitu, ale přečíst to jde. Trochu by mě zajímalo, jaké hodinky se ráno modlil. Jestli z neděle, jako já, protože nic jiného mi elektronický breviář nedovolil, nebo z Mikuláše, což breviář knižní dovolí. Ten dovolí všechno. I třeba Slavnost Narození Páně v den Slavnosti Zmrtvýchvstání. Stačí zapomenout, kolikátého je. Možná počasí venku někoho zarazí, že místo bláta, mlhy a případně sněhu, venku svítí slunko a kvete zlatý déšť, vrba jíva a šeřík. Někoho nezarazí ani to.
Teď se vrátím ke mši. Musela jsem tedy hrát Gloria, i když vůbec být nemělo. Nastala situace, jako na Vzpomínku na všechny věrné zemřelé. Zkuste na druhé fotce najít slovo Gloria. Na první fotce z direktáře je. Tam je hledat nemusíte. Hrála jsem já a mám štěstí, že jsem tak pohotová a hrála dál. Sice to nebylo nic moc, ale dohrála jsem byť i jednou rukou. To naštěstí nebylo v Gloria, ale až v části Sanctus.
Odpoledne jsem byla doma a snažila se učit angličtinu. Vytiskla jsem so práci do didaktiky vlastivědy. Tak snad bude všechno v pořádku aspoň ve škole a já zdárně dokončím semestr a celých pět let, když už není v pořádku nic ve farnosti.
Tak jsem se vypovídala a vypsala. Asi jsem to potřebovala. No a době postní budeme hrát gloria taky, ať je to veselejší, ne? Neděle se do postních dní stejně nepočítají. (smutná ironie, která se snad nestane realitou, i když tady je možné všechno)
Tak přeji všem, co se dostali až sem, krásný další adventní týden roku 2014.
Vaše Vanimaré

Ještě jedna LITURGICKÁ POZNÁMKA: Všechno, co se týká nových dokumentů. Nejsou to nejnovější trendy, ale závazné předpisy pro každého kněze, které souvisí s vírou a poslušností kněze i věřícího. Navíc, když člověk na mši nevidí gesta a symboliku, která tam má být, tak nemůže mši svatou prožívat správně a je z toho akorát rozladěný a někdy, dovolím si říct až znechucený. Pokud je mu jedno, myslím tím věřícího a ne kněze, jak mše svatá probíhá, taky to není ten správný postoj, ale dobře, nerozumí tomu, tak se k tomu nevyjadřuje. Neznalost zákona neomlouvá. Je to stejné jako jet sto dvacet v obci a pak říct policii, že jste to nevěděli, že v obci je jen padesátka.
Děkuji za pochopení.
V.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené