Téma týdne: Ještě jednou.
Ještě jednou... bych chtěla vrátit čas na konec dubna roku 2013. Mnozí si vzpomenete, co bylo. Odjížděla jsem do zahraničí na desetidenní pouť s farností. Směřovalo se do Arsu, Lyonu, Avignonu, Barcelony, Montserratu, Zaragozy, Fátimy, Batalhy, Alcobacy, Nazaré, Santiaga se Compostela, Lurd a Nevers. Ještě jednou bych chtěla prožívat ty chvíle, kdy jsem byla součástí krásné liturgie v roli ministranta a hlavně v roli ceremonáře. Liturgie byla podle předpisů, krásná a jednoduchá... Kde jsou ty časy.
A teď můžu jen doufat, že se liturgie zlepší, že se opět stanu její součástí v roli ceremonáře a ministranta. Kdy nebudu při liturgii trpět a budu ji sama utvářet k obrazu nebeské liturgie, k tomu, jak má správně být...
Ještě jednou bych chtěla zažít ten pocit, kdy jsem byla v jeskyni v Ludrech, kde se zjevila Panna Maria a představila se jako Neposkvrněné početí. Znovu zažít ten pocit, kdy jsem na celý zástup lidí čekající na koupele v lurdské vodě zpívala Slyš jaký to nad řekou jásot a ples....Od té doby jedna z mých nejoblíbenějších písní.
Nějak to na mě zase padlo.
Třeba se to všechno zlepší. Krásný den všem.
Vaše Vanimaré
P.S.: Ale svítá mi naděje, že dá-li Pán, tak příští rok na podzim pojedu do Svaté země, kde jsou nejposvátnější místa pro křesťany a kde budu blízko oltáře v roli ceremonáře.
V.
Žádné komentáře:
Okomentovat