Narozeninový

Tak je to tu. ŠESTÉ výročí tohoto blogu. Přesně před šesti lety v tento čas vyšel první článek na adrese vanimare.blog.cz. A tímto chci poděkovat všem čtenářům a komentátorům, kteří zde zanechali své stopy. Zanechala jsem zde za těch šest let kus sebe a doufám, že nejméně dalších šest let tu zanechávat kousek sebe budu.

TAKŽE DÍKY VÁM VŠEM.

30. týden 2014

Tak jsem tu opět s týdenním reportem. V pondělí jsem s přáteli vyrazila na vodu. Počasí bylo krásné. Ujeli jsme něco kolem dvaceti kilometrů po Vltavě. Přespávali jsme v kempu ve stanu. Do kempu jsme přijížděli skoro za deště. Při představě, že budeme ještě stavět stan... No, postavili jsme ho včas. Ještě moc nepršelo. V úterý jsme pokračovali v cestě do Českého Krumlova. Většinu cesty pršelo. A jako nachvál jsem se se svým zadákem musela koupat na druhém Krumlovském jezu. Fakt super, v půlce cesty. Pak už nám bylo jedno, jestli prší, nebo svítí sluníčko. Jen ta zima byla trochu nepříjemná. V nejhořších deštích jsme se schovávali pod mosty, nebo pod stromy, ale i přes stromy pršelo. Do kempu ve Zlaté Koruně jsme dojeli už bez koupele ve Vltavě. Přidávám foto Krumlovské Jelení lávky. Na té jsem se teda nekoupala. To už jsem byla durch mokrá a měla jsem půjčené suché tričko.

Už je to takové nic moc. Je pravda, že jsem ji za tři roky sjížděla poprvé. Fotka je ze čtvrtka. Ve středu jsme jeli poslední etapu do Boršova. Naštěstí bez koupele. Pak jsem zamířila zpět do Českého Krumlova do centra. Večerní Krumlov byl úchvatný. Rozhodně krásnější než za deště.

Na fotce je jedna z dominant Krumlova, kostel sv. Víta. Čtvrtek jsem strávila chvíli v Krumlově a pak na cestě k Lipnu. Z Krumlova to nebylo daleko. Večer jsem se chvíli procházela po břehu. Také mě osvítil Duch svatý a vnukl mi studium na teologii. Docela mě to láká, jen nevím, zda bych to zvládla. Liturgika mě baví, tak nevím, zda do toho jít. Jednalo by se o bakalářské kombinované studium....

V pátek jsem vyrazila do Lipna nad Vltavou podívat se na stezku korunami stromů. Opravdu to stojí za to. Když je krásné počasí, je vidět až do Rakouska.

V pátek jim tam nejspíš pěkně pršelo. Možná je to trochu vidět na fotce.

Takhle vypadá stezka. Dostanete se s ní až do výšky čtyřiceni metrů. Více fotek jak z Lipna, tak ze stezky jsou v galerii pod názvem Jižní Čechy 2014. Fotky jsou namíchané do sebe. V sobotu jsem už jela domů. Bohužel. Moc se mi nechtělo. Klidně bych u Lipna dokázala strávit celý týden. Tak přidávám ještě další fotku.

Jen takový pokus o uměleckou fotku. Teď si uvědomuji, že kdyby ta loďka tam byla celá, bylo by to ještě krásnější. Tak to teda přidám ještě jednu fotku. Také ze sobotního rána.

S plachetnicí. V sobotu jsem taky už seděla na internetu a sledovala novinky. Že jsem byla celý týden bez něj? Nějak mi to ani nepřijde. Aspoň jsem strávila celý týden trochu víc aktivně, než normálně. A na konec přidávám fotku jednoho kostela, který najdete v Černé v Pošumaví. Velmi se podobá kostelu ve Zbýšově u Brna. architektonicky se velmi podobají, i když tenhle byl trochu užší, ale myslím si, že zase delší. Dovnitř jsem se bohužel nedostala.

Kostel se do objektivu bohužel nevešel celý, tak dávám aspoň věž. V neděli jsem byla na mši svaté. Nehrála jsem nic, kromě krátkého preludia k přijímání. Na konci jsem zjistila, že jsem hrála ve špatné tónině, ale zkušený varhaník vše zvládl a dostal se tam, kam potřeboval, aby mohl hrát písničku. Ještě před obědem jsem si trochu zdřímla a po obědě dopisovala článek. Teď doufám, že tam není moc chyb. Část článku jsem psala na půjčeném tabletu, se kterým to moc neumím. V neděli mě také napadlo, že bych mohla najít fotku kostela na internetu. Podařilo se.

Zdroj obrázku. Kostel je zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie (zdroj).

Tak to by pro dnešek mohlo být všechno. Asi půjdu skládat další kusudamu. Nevím, co jinak dělat. Možná ještě chytnu Eschatologii, ale jeden známý mi říkal, že je to hodně filozofické a těžké na čtení. Tak uvidíme, jestli to přečtu a budu si z toho něco pamatovat.

Tak všem, co se dočetli a doprohlíželi až sem, přeji krásný další prázdninový týden roku 2014.

Vaše Vanimaré

P. S.: Mamka mi po příjezdu domů oznámila, že nám kvete máta, tak ještě přidávám fotku.

V.

29. týden 2014

Tak, neděle a poutní k tomu.

V pondělí jsem byla doma, v úterý se činnost opakovala. Večer začalo nenápadně pršet a pak z toho vznikla průtrž i s kroupama. Pak jsem na chvíli usedla k literatuře a trochu se posunula v četbě Eschatologie. Taky pěkně pršelo. Pak jsem se utíkala dívat na Poklad na Stříbrném jezeře. Fotka je podešťová, možná v tu chvíli ještě trochu zálejvácky pršelo.

Ve středu ráno jsem jela do Ivančic pro impregnaci na stan, aby nepromokl. Ještě dopoledne jsem stan postavila a naimpregnovala. Ještě přidávám fotku z minulé středy, kdy bylo před deštěm. Obě fotky jsou foceny mobilem, tak je trochu vidět nekvalita.

Odpoledne jsem ho zase složila a uklidila na místo, kde bude čekat do pondělka. Nejspíš. Ve čtvrtek jsem byla doma. Šla jsem koupit knedle na sobotu a odpoledne jsem jela s mamkou do tesca. Pak jsme si za odměnu daly eiskafe. Ještě dneska přidám další fotku, opět bohužel z mobilu. Foceno ve čtvrtek podvečer.

V pátek dopoledne se uklízelo. Pokračovalo se odpoledne, ale já se až tak aktivně nezapojila. Byla jsem na chvíli hrát na varhany, pak zpívat na mši a pak následovala zkouška sboru. Po zkoušce jsem vzala kýbl a hadr a šla otřít prach z varhan. Večer jsem čekala na příbuzenstvo a pak jsme šli na pivo. Spát jsem šla o půl jedné. Normálně chodívám tak kolem půl desáté. Zajímavé. V sobotu dopoledne jsem trochu chladila Blacka. Překvapivě se otřepával venku, takže nebyla nahozená celá prádelka. Překvapivě se i nechal zchladit vodou. Odpoledne jsme se šli projít a skončili jsme v zámku na koncertě konzervatoristů. Hráli pěkně. Večer jsme doma grilovali na kameni ryby a krkovičku. Obojí bylo výborné. V neděli jsem vstávala brzy, abych stihla ranní mši svatou. Nezpívala jsem, ani jsem neministrovala. Překvapivě. Na druhé jsem už zpívala. Odpoledne jsem šla ještě na požehnání a okouknout stánky. letos jich tu bylo málo. Po lehkém občerstvení jsem si šla koupit třičtvrťáky. A nezůstalo jen u nich. Koupily jsme s mamkou také dva trdelníky. Jsou výborné.

Tak to bude pro dnešek asi všechno. Přeji všem, co se pročetli záplavou písmenek až sem, krásný další týden roku 2014.

Vaše Vanimaré

28. týden 2014

Tak. Snad bez zpoždění. A bez úvodního kecu...

V pondělí jsem byla doma. Což vlastně bylo celý týden. Bylo moc teplo na to, abych někam šla nebo jela. Dokopala jsem se jen k návštěvě knihovny. Půjčila jsem mamce Účastníky zájezdu a sebe jsem potěšila knihou od J. Ratzingera Eschatologie. Kdo neví, co to je, strýček GOOGLE poradí. V úterý to bylo stejné. Večer se počasí změnilo a kolem jedenácté večerní začalo pršet. Konečně!!! A taky se ochladilo. Ve středu jsem umyla doma okna ve dvou místnostech a dveře k tomu. Taky jsem neodolala a dívala se u toho umývání na Vinnetoua... I když jsem ho viděla v úterý, neodolala jsem. V podvečer jsem byla na mši svaté a hrála jsem ordinárium. Když jsem šla domů, pršelo. Ve čtvrtek jsem vstávala brzy. Spíš dřív, než normálně vstávám. Od devíti jsem byla v kostele a čekala na pomocníky při úklidu. Přišla jen jedna pomocnice. Dopoledne jsme se nedostaly ani do půlky, tak jsme odpoledne nastoupili znovu a za dvě hodiny jsme měli hotovo. Šly jsme na zmrzlinu a pak jsem ještě chvíli pomáhala s úklidem. Domů jsem došla kolem půl osmé. Musela jsem se naložit do vany. Byla jsem šíleně unavená. Víc unavená, než z loňské brigády. Chtěla jsem si chvíli číst Eschatologii, ale nedostala jsem se k tomu. Povídala jsem si s jedním kamarádem přes internet. V pátek jsem dopoledne byla doma. Odpoledne jsem byla chvíli hrát. Po tom úklidu mě nehorázně bolely zápěstí, kolena a vnitřní strany stehen. Snad se to zlepší. Hrát jsem mohla. V sobotu ráno na mě vybafl komentář. Jedinec se zřejmě stydí za své jméno a za svůj názor. Pokud se jedná o pomoc s úklidem kostela, tak stačí říct. Ráda pomůžu a nechám si i poradit, co a jak dělat. Kdo se mnou ve čtvrtek uklízel, tak to ví. To je pro toho komentujícího. Komentář se zde neobjeví, protože na blogu vystupuji pod přezdívkou Vanimaré a ne pod vlastním jménem. V komentáři se objevilo moje jméno, tak bych chtěla poprosit ty, kteří mě znají osobně, aby si mé jméno nechali pro sebe na na blogu jej nezmiňovali. Děkuji. Odpoledne v sobotu jsem byla chvíli doma, pak jsem vyrazila do Brna na přátelskou večeři a do divadla na Biskupský dvůr. Jednalo se o muzikál Noc na Karlštejně. Možná znáte s Vlastimilem Brodským a Janou Brejchovou. V inscenaci, kterou jsem viděla já hrála Hana Holišová v roli císařovny a Jaroslav Matějka v roli Karla IV. Jako vždy Městské divadlo nezklamalo. Představení mělo úspěch. Klidně bych se jela podívat znovu. V neděli jsem byla na mši svaté. Zpíval sbor, tak jsem nehrála na varhany, ale na housle a zpívala. Taky byly křtiny a já se prošla s obětními dary.

Pro ty, co mi nadávají, že řeším liturgii: pokud má člověk něco rád, tak se mu nelíbí, když to někdo przní a snaží se to napravit tak, aby to bylo dle předpisů. V tuto chvíli mluvím o liturgických předpisech. Děkuji za pochopení.

Tak to bude pro tento týden asi všechno. Přeji všem krásný další týden roku 2014.

Vaše Vanimaré

27. týden 2014

Tak neděle byla opět tu. Ty úvody jsou na jedno brdo. Měla bych to změnit. Snad příště. Omlouvám se, že článek vychází až teď. Vysvětlení je v článku.

V pondělí jsem byla doma, jen jsem se prošla na poštu, abych si zaplatila vstupenku na představení. V úterý jsem byla opět doma. Jen večer jsem po měsíci a něco málo vytáhla kolečkové brusle a postavila se na ně. Ve středu jsem měla bojový úkol. Jela jsem kolem poledne do Brna. Původně jsem tam jela pouze pro lístek do divadla a na oběd s jedním známým. Nakonec mě mamka pověřila, ať jí koupím prášky na alergii a taky jsem potkala obchodníky s borůvkama. Tak jsem musela koupit. V Brně jsem strávila asi tři hodiny. Kromě posezení u oběda jsem celou dobu chodila. Poprvé jsem si prošla celou Hybešku a taky od nádraží k Městskému divadlu a zpět. Tam to bylo trochu oklikou přes Mendlák. No, prošla jsem se pořádně. Na Svoboďáku bylo vtipné, že jsem nevěděla kolik je hodin a můj doprovod mi řekl, že se mám podívat na orloj. :) Podívala jsem se ale na věž sv. Jakuba. Večer jsem byla na mši svaté. Opět se nejmenoval sv. Josef. Škoda. Ve čtvrtek jsem byla dopoledne doma a odpoledne jsem se vypravila do Brna na Biskupský dvůr na představení Městského divadla v Brně Baron Trenck. Představení bylo pod širým nebem a moc se mi líbilo. Tohle divadlo mě ještě nikdy nezklamalo. Až teda na představení Kočky od A. L. Webera. Ale za to nemohou, protože tak to bylo napsáno. Přidávám dnes fotku Petrova. Je trochu nazelenalá, ale nevím, čím to je. Foceno mobilem, neb jsem nic jiného u sebe neměla. Trochu jsem si připadala jako někde v přímořském letovisku, ten podvečerní ruch města...

V pátek jsem šla poblahopřát jenomu pánovi a jedné paní do spolku. Bylo tam veselo a mě se tam líbilo. Když jsem šla do zámku, málem mi spadla čelist, když jsem se podívala ke kostelu. Střecha nad apsidou už skoro nebyla. Byla zbavena střešní krytiny a pomalu ji dělníci zbavovali i střešních trámů. Odpoledne jsem byla na chvíli hrát. Pak jsem zůstala i na mši svatou. Byla tichá. Žádný varhaník se nedostavil a já si netroufla hrát jen tak sama. Možná jsem promeškala šanci, jak se otestovat v hraní bez varhaníka mistra za zadkem. No, stalo se. Místo písní bylo ticho, při příchodu kněze k oltáři, spíš po příchodu, byla přečtena antifona z misálu. Druhá antifona se četla po přijímání. Eucharistickou modlitbu řešit nebudu. Stále stejná chyba. Večer jsem byla vyslána zjistit, zda pracují zítra v pekárně, když je ten státní svátek. Při té příležitosti jsem do kontejneru odhodila starý papír. V sobotu jsem nešla hrát, jako tradičně. Místo cesty do kostela po svých, jsem jela autem do Zbýšova na poutní mši k oslavě sv. Cyrila a Metoděje. U oltáře byli jen tři ministranti, což bych na pouti nečekala. Nebudu kritizovat. Domů jsem pak jela autobusem. Jelikož je uzavírka, tak autobus, který normálně projíždí celé Oslavany, jel kolem dolu Kukla. Ještě dopoledne jsem se stihla podívat aspoň na kousek přenosu mše svaté z Velehradu, kterou celebroval arcibiskup Olomoucký. Také se mi poštěstilo, že jsem konečně slyšela jmenovat sv. Josefa ve třetí eucharistické modlitbě. Odpoledne jsem prohlížela fotky, co mám v mobilu a našla jsem zde starší fotku Karlštejna. Moc to není poznat, že je to Karlštejn, ale kdo pojedete z Brna do Olomouce a budete se dívat ve směru jízdy doprava, tak za Brnem po průjezdu pod dálnicí je v jedné zahradě.

Opět foceno mobilem. Je tam vidět ta hlavní věž. V sobotu večer trochu sprchlo. Byl to takový drobný zaléváček. V neděli jsem byla na mši a hrála jsem. Jen ordinárium. Tentokrát jsem dohrála i Gloria bez Kyrie. Bylo kropení lidu. Odpoledne jsem vyhrabala jednu PC hru, nainstalovala ji a hrála. Odpoledne jsem byla pozvána za jednou známou na kotlík. Byla jsem tam až do půl desáté a i tak se mi domů nechtělo. Jenže byla neděle a někteří druhý den vstávali do práce. Proto taky vychází článek teprve teď. Za včerejší večer moc děkuji všem, co tam byli.

Tak a už budu končit. Přeji všem, co se pročetli až sem, krásný další prázdninový týden roku 2014.

Vaše Vanimaré