Poslední z knih Bruna Ferrera je přečtená. Stihla jsem to 17. 6. Zaujalo mě docela dost příběhů. Proto je to tentokrát tak dlouhé.
- Co odvál vítr – Neptej se větru, proč tě donesl tam, kde jsi. I když tě dusí beton, zapouštěj kořeny a žij. Ty jsi poselství.
- Osel a flétna – Člověk potřebuje tolik odvahy, aby mohl milovat. Ale stejně tolik jí potřebuje, aby se nechal milovat.
- Obtížné přátelství
- Řetízek a hřebínek – V životě je jen jedno štěstí: milovat a být milován.
- Požehnání – Pocit prokletí má člověk mnohem častěji než pocit, že je požehnaný. Musíme znovu objevit smysl a krásnu požehnání. Jsi mimořádný člověk. Bůh tě hluboce miluje a stejně tak i všichni, kteří jsou s tebou.
- Bambus – My tomu říkáme „utrpení“. Bůh tomu říká „potřebuji tě“.
- Mandloň
- Je důležité, jakým způsobem se to řekne – I ta nejpalčivější pravda se dá říct jemně. Vlídnost je inteligencí srdce.
- Přísaha – Kolik lidí tě rozčiluje. Proč je nezkusíš mít rád?
- Pozvání – Když nejsme spokojeni se světem, je to tím, že příliš mnoho lidí přináší jen vodu. A trpí tím všichni.
- Dva lidé, kteří viděli Boha – Chceš-li vidět Boha, podívej se na svého bratra.
- Stín – Suď sám sebe pod přímým poledním sluncem.
- Válečná loď
- Pohádka o zlaté rybce
- Les – Kdybychom dokázali spojit své zkušenosti, naděje a zklamání, svá zranění a vítězství, pak bychom se zachránili velmi snadno a všichni.
- Neboj se! – Boha neuvidíš. Ale on vidí tebe. Skoč!
- Rozcestí
- Pštros Oliver
- Kouzelný prsten – I to přejde.
- Odpuštění – Každým odpuštěním jsme Bohu blíž a blíž.
- Poslední soud – Někdy je tak těžké si představit, jak výjimečné je něco běžného.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat