Poslední neděle bez berlí. Zítra nastupuji na svůj třetí pobyt během dvou let do nemocnice. Doufám, že jen na krátko.
V pondělí dopoledne jsem byla doma. Nikam se mi nechtělo. Dala jsem si s mamkou kafe. Odpoledne jsme zavařovaly. Dvacet jedna lahví červených třešní a sedm a půl malých skleniček marmelády. Taky jsem posbírala jahody a podrbala kocoura. Odpoledne jsem si dala druhé kafe. Do noci jsem četla.
V úterý dopoledne jsem šla nakupovat. Musela jsem si nakoupit pár ingrediencí na pečení. Zbytek jsem si objednala na Rohlíku. Tak tak jsem se stihla vrátit před koncem vycházek. V zelenině jsme s mamkou koupily i jahody na knedlíky a okurky na zavaření. A to jsme si chtěly dát dneska pohov od zavařování. Tak někdy jindy.
Nezapomněly jsme na kafe. Odpoledne bylo druhé kafe a pak jsem začala stěhovat nějaké věci ze školy. Donesla jsem si tři krabice a jednu tašku. A v ruce nějaké další věci. A to nevím, kolik tam toho ještě mám.
S mamkou jsme ještě zavařovaly ty okurky. Taky jsem podrbala kocoura a pověsila vyprané prádlo. Na Procházku jsem nešla. Stačily mi dvě cesty na pracoviště a zpátky.
Do večera jsem četla Liturgiku a do noci Aranel. U večeře jsem koukla na seriál.
Ve středu ráno jsem byla vzhůru už o půl páté. Pak jsem nějak nemohla zabrat. Před šestou jsem se pomodlila ranní chvály a chvíli si četla. Pak jsem začala usínat. Na chvíli jsem to zalomila a spala až do osmi.
Dopoledne jsem hlavně pekla zákusek na rozlučku. Nějaké zákusky jsem i koupila. Do oběda jsem měla hotovo i s cvičením. Do druhého kafe jsem četla. Pak jsem šla zase stěhovat věci do práce. Vytřídila jsem plyšáky a strčila je do pračky. Večer jsem šla na mši svatou. Byla slavná. Náš pan farář slavil dvacet let kněžství. Přijali další dva kněží. Jeden kázal a druhý chvíli jednal, jako jáhen. Mše svatá byla krásná. Otec byl dojat. Kázání bylo velmi povzbudivé.
Doma jsem si umyla vlasy a u večeře jsem koukala na seriál. Později jsem našla video z CO.CONu z Plzně, kde Zdenál a Bořek hodnotili šermířský souboj Geralta a Vilgefortze ve třetí řadě seriálu Zaklínač na Netflixu. Zajímavé. Večer jsem místo čtení koukala na film Vinnetou. Začalo léto. Pak jsem ještě chvíli četla.
Ve čtvrtek dopoledne jsem se šla rozloučit do práce. Donesla jsem jim buchtu a odnesla si malý dárek. A taky pochvalu, že mám krásné šaty. Buchta se snědla a meloun taky. V jedenáct jsem došla domů a rovnou jsem si zacvičila.
Hnedka po ránu jsem chvíli četla a taky psala. Nějaká myšlenka se objevila. Po dlouhé době.
Po obědě jsem chvíli četla. Pak jsem měla telefonát, že mám nastoupit do nemocnice na lačno, že pod kudlu jdu hned v pondělí. Skoro jsem nastupovala v neděli. Koukla jsem taky na sestřih z Dobrého rána o Fantastické Ostravě. Mohl by to být zajímavý festival. Škoda, že je až v Ostravě. Možná, kdyby nebyla neschopenka, tak bych jela.
Do šermu jsem nakonec nešla. Slibovali déšť a hlavně nesmím být nemocná. Odpoledne jsem si konečně dala kafe a zmrzlinu. U večeře jsem se dívala na seriál. Pak jsem se začetla do Speciální liturgiky a čekala až začne pršet. Musela jsem si na čtení svítit. Taková byla venku tma. Už před osmou večer. Do noci jsem četla.
V pátek dopoledne kafe a procházka. Zapotila jsem se. Vyšlápla jsem si to ke křížku. Cestou domů jsem viděla srnku. Ona mě snad ne, hlavně mě necítila, protože vítr foukal od ní ke mně. 
Domů jsem ale nepřišla sama. Měla jsem černého pasažéra. A to doslova. Oblečení šlo do mrazáku a já pod sprchu. Pak jsem si našla to nepříjemné zvířátko - klíšťátko. Do oběda jsem si četla. Po obědě jsem v četbě pokračovala a trochu jsem se prospala, dokud mamka nedonesla jahody. Pak jsem si zacvičila a znovu četla. Později odpoledne jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem. A zazpívala jsem si i litanie k Nejsvětějšímu Srdci Páně. Ty mám moc ráda. U večeře jsem se na seriál nedívala. Ten jsem sledovala až později. A nedokoukala, protože jsem musela na zahradu šermovat. Chtěla jsem. Venku bylo příjemně. Svěží vzdoušek, po odpoledni příjemně chladivý.
Do noci jsem zase četla.
V sobotu jsem byla vzhůru docela brzy. Dopoledne jsem si dala kafe a uklízela. Ven se mi nechtělo. Po obědě jsem chvíli četla a hrála na čtečce Klondike. Po druhém kafi jsem vyrazila ven na procházku. A docela daleko. Udělala jsem pár šílených a pár normálních fotek. Zvířátko jsem žádné nepotkala. I když možná jsem vyplašila ledňáčka, několik srnek a zajíců. Kromě much, motýlů a komárů jsem toho moc neviděla. Vlastně ještě včelky.
Po návratu domů jsem si dala sprchu a večeři. U té jsem se dodívala na včerejší díl seriálu. Pak jsem se začetla do Speciální liturgiky.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Otestovala jsem i umělou inteligenci Na liturgiku. Nebyla jsem si jistá ve dvou situacích, kterých jsem byla svědkem. Jen mi potvrdila, že jsem myslela správně. Kalich chystá hlavní celebrant a kněz nežádá požehnání od jiného kněze. Jen od biskupa. No jo, v církvi uvidím mnohé.
A já zapomínám. Všechno. I to, co miluju. Bohužel, jak to člověk pravidelně neoprašuje, tak se to zasype prachem a zapomene se na to. A já jsem mimo už dvanáct let.
Kopečkovu Speciální liturgiku jsem zdárně dočetla.
Do noci jsem četla Povídky.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Nevynechala jsem zpověď. Pak jsem si všechno při mši zazpívala sama.
Do oběda jsem si zacvičila. Po obědě jsem četla a dočetla své povídky. Je tam zase chyb jak blech. Nezapomněla jsem si dát kafe a ledňáka. Po kafi jsem posbírala zbytky jahod a pak jsem šla na vycházku. Na poslední na delší dobu. Dneska ještě po dvou, od zítřka pravděpodobně po třech (čtyřech).
A viděla jsem žábu. Trochu se mi schovala, ale já ji našla. Jinak ptactvo. Kačenky a holubi.
U večeře jsem koukala na seriál. Pak už jsem jen přemýšlela, co si sbalit do nemocnice. A koleno mě bolelo.
Po večeři jsem si šla ještě zašermovat na zahradu. Společnost mi dělal kocour. Zalehl mi deku a zabavil i meč. Hamoun jeden.
Tak já se jdu psychicky připravovat na svůj třetí pobyt v nemocnici během dvou let.
Krásný další týden roku 2025. Dětem začaly prázdniny. A buďte na sebe opatrní, nic nepřehánějte, protože bude hrozné teplo.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat