Tak a je to. Další týden za námi. A co se vlastně dělo?
Od pondělí jsem byla doma. Nedala bych to v práci. Tak jsem od sedmi do půl jedenácté volala doktorce a skončila na neschopence. Měla jsem tedy dost času na do přečíst knížku. Byla zadarmo, docela zajímavá, ale není to typ, který bych musela číst opakovaně. Jmenovala se Blackout. Pěkné téma, zajímavé zápletky a romantika New Yorku bez elektriky. A měla jsem asi hodinový telefonát s kolegyní z práce. Potřebovaly jsme pokecat.
U večeře jsem se dívala na seriál. A do noci jsem četla a chvíli poslouchala Letopisy Narnie.
V úterý dopoledne jsem byla doma. Taky jsem vyrazila na procházku, ale trávení se projevilo. Musela jsem z procházky zase rychle domů na záchod. Do oběda jsem ještě cvičila a něco málo ušila.
Po obědě mě čekala rehabilitace a návštěva chirurgie. Šla jsem si pro zprávu ohledně lázní. Snad se zadaří a pojedu. Pak jsem byla chvilku doma a jela na ultrazvuk břicha do Brna. Cestu jsem nějak přežila, ultrazvuk taky a pak i cestu zpátky. Stihla jsem si i koupit pomazánku na chleba. Zase nevím, co mám jíst. Doktor z gastra mi doporučil vynechávat celé tři týdny mléko a mléčné výrobky. To znamená i mou oblíbenou Lučinu.
U večeře jsem koukla na seriál. A potom jsem usedla za šití. Nachystala jsem si novou kapuci na kabát. Vypadá na celku mnohem lépe, než ta původní. A do noci jsem četla a poslouchala knížku.
Taky jsem si zapomněla připomenout devět let od odletu do Izraele. Tak snad za rok.
Ve středu jsem se moc nevyspala. Jela jsem na půl desátou do Brna do nutriční poradny. Hned jsem dostala takovou tu nutriční kaši. Chuťově nic moc na to, že to mělo chutnat jako malina.
V Brně jsem strávila celé své dopolední vycházky. Stihla jsem se stavit i v obchodě pro dobrůtky. Koupila jsem si Eggs in white chocolate, což jsou mandle v bílé čokoládě s kokosem. Jsou fakt skvělý. A taky lyofilizovaný banán a jahody. Uvidím, jaké to bude.
Po obědě jsem odpočívala u četby a šití. Nastříhala jsem si podšívku na kabát. Nezapomněla jsem si dát kafe, mandarinku, čokoládu, Eggs a nutrikaši.
Navečer jsem šla na mši svatou. Původně jsem si myslela, že bych to zpívání zvládla, ale nakonec jsem byla ráda, že zpíval někdo jiný. Myšlenky jsem měla rozutíkané. Pak rychle domů, abych byla před sedmou doma. Dala jsem si nutrikaši a pak večeři se seriálem. Taky jsem chvíli psala.
Ve čtvrtek dopoledne jsem šla na procházku. Pěkně do lesa. Bylo tam krásně. Do jedenácti jsem byla doma a čekala na nákup. Odpoledne jsem sedla za šicí stroj a sešila si podšívku na kabát. Dala jsem si i kafe. Pak jsem začala prát plyšáky. Zvládla jsem to na čtyři pračky. Teď se suší. Navečer jsem šla na chvíli do šermu. Asi jen na hodinu a půl. Pak jsem musela zase domů. No jo, vycházky. U večeře jsem koukala na seriál a pak jsem chvíli luštila osmisměrky. Později jsem ještě jednou na chvilku usedla za šicí stroj. Do noci jsem tradičně četla.
V pátek se mi nechtělo z postele. Dopoledne jsem měla pěkné bolesti břicha. Křeče jak něco. Myslela jsem, že to nepřežiju, že prasknu. Ale přežila jsem. Uklidnilo se to v čekárně na psychiatrii. Pak jsem měla pokec s paní doktorkou. A čekala mě cesta zase domů. To byly moje dopolední vycházky. V autě mi taky nebylo moc dobře, tak jsem odsunula oběd až skoro na půl druhou. Do té doby jsem si spokojeně četla. Taky jsem přepsala asi dva dny z Honby. Po dlouhé době. Na úkor toho jsem nesedla k šití, ale nevadí. Později jsem šla na mši svatou. A plakala jsem. Opět. Nějak to nešlo zastavit. Následně jsem měla pokec s kolegou teologem, který to trochu nechápal. Ani se mu nedivím, já to taky nechápu.
Na pátou jsem došla do orchestru, kde jsem si konečně odpočinula a pěkně si zahrála, i když mi jedna skladba moc nešla. Ale já se to naučím, to se nebojím.
Před večeří jsem si musela ještě zacvičit a u večeře jsem koukla na seriál. Pak jsem koukala po internetových obchodech a zaplňovala košíky. Svým způsobem tři. Dva u Dobrovského knih a jeden na Imagu. A do noci jsem četla a poslouchala audioknihu.
V sobotu dopoledne jsem byla doma a taky na secvičné. Tam jsem byla asi jen hodinu. Pak mi končily vycházky. Do oběda jsem cvičila. Po obědě jsem umyla poslední neumyté okno a po třetí hodině jsem vyrazila ven. Procházka byla až do západu slunce. 
Doma jsem pak ještě převlékla postel, dala si koupel a u večeře jsem koukala na seriál a do noci si četla. Taky jsem trochu šila.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Snažila jsem se neplakat, ale nějak to nešlo a nezpívala jsem. Zvládli to i beze mě. Do oběda jsem trochu entlovala a po obědě jsem hlavně četla. Po třetí hodině, kdy mi začaly vycházky, jsem taky vyrazila do přírody. Měla jsem něco málo přes hodinu slunečního světla, tak jsem ho využila. A fotila jsem. Trochu.
Doma jsem si potom uklidila vyprané a suché plyšáky a zacvičila si. U večeře jsem se dívala na seriál, pak jsem chvíli luštila osmisměrky a následně jsem šila. U šití jsem poslouchala audioknihu Letopisy Narnie.
A to bude pro tento týden asi všechno, takže krásný další týden roku 2024. Já budu ještě dva dny lenošit na neschopence.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat