Další týden roku 2024 je za námi. Přežila jsem týden v práci.
V pondělí dopoledne práce. Přežila jsem prvních pět hodin s dětmi po prázdninách a o berlích. Odpoledne jsem odpočívala u četby, cvičení a sledování sociálních sítí. Nezapomněla jsem na kafe a něco dobrého k tomu. U večeře byl opět film. Teda spíš seriál. Pomalu se chýlí ke konci. Aspoň první řada. Pak jsem se opět začetla. Začala jsem číst poslední díl Elyonovy země.
V úterý dopoledne opět práce. Byla zpříjemněna návštěvou knihovny. Pak jsem měla asi dvacet minut na matiku a volnou hodinu. Následovala vlastivěda, kdy jsem se zase rozčílila, že se děti neučí. Poslední hodinu jsem měla hudebku v pětce.
Po výuce dozor v jídelně, oběd a porada. Domlouvaly se akce na druhé pololetí. Domů jsem přišla až po půl třetí. Dala jsem si kafe a následně odpočívala a cvičila. Během odpoledne jsem dočetla Elyonovu zemi pátou knihu. Předpokládám, že šestý díl není. Skončilo to překvapivě dobře. Je pravda, že předchozí díly si moc nepamatuju, ale nechce se mi to číst. Možná někdy v budoucnu. U večeře jsem se dívala na další díl seriálu. A pak jsem přemýšlela, co budu číst dál.
Ve středu byla Popeleční středa. Malá snídaně, normální oběd a malá večeře. Mezitím nic. Překvapivě jsem to zvládla docela dobře. Ani jsem moc netrpěla.
Dopoledne jinak klasická práce. Pak rychlý oběd doma a následně seminář. Absolvováno. Hned ráno jsem se napsala na další osmihodinový seminář. Večer ještě mše svatá. Nezpívala jsem, protože bych se na kůr asi nevyhrabala. I když by byl problém až cestou dolů. Počítač jsem úspěšně nepouštěla. To najednou bylo volného času. Využila jsem to ke čtení a modlitbě. Přečetla jsem třetí knihu, co jsem si objednala přes Knihobot.
Ve čtvrtek opět práce. Měla jsem všech pět hodin. Učila jsem i angličtinu. Měla jsem naštěstí nachystané věci od kolegyně a jen jsem zadala práci, případně pomohla s tím, co jsem zvládla.
Odpoledne jsem jela nakupovat. Nechala jsem v obchodě zase přes tisícovku. Nezapomněla jsem si dát kafe a k tomu ledňáka. Do večera jsem si četla knihu Byt v Paříži. Jsem zvědavá, jak to dopadne, protože je to jedna velká záhada.
Večer jsem šla do sboru. Zahrála jsem si na violu. U večeře jsem se dívala na film.
V pátek byl super den v práci. Hned první hodinu jsme měli školu rytmu. Bubeník byl skvělý. Já si trochu odpočinula a děti se pobavily. A neudělaly mi ostudu, že by nezvládly rytmus. Dostaly od bubeníka pochvalu. I když si myslím, že takhle chválí všechny.
Pak už jen dvě půlené hodiny, jedna volná a pak jedna celá. Po obědě nábožko, mše svatá a konečně orchestr. Pěkně jsem si zahrála. A po večeři za přítelem na byt. Byla jsem hodně unavená, ale chvíli jsem si četla. Kolem desáté jsem usnula.
V sobotu jsem vstávala až skoro o půl deváté. Následovalo malé vaření koprové omáčky, oběd a malý výlet do Ivančic na výstavu hraček a obrazů z kamínků. Obě výstavy byly nádherné. Určitě stojí za návštěvu. Následně jsme vyjeli ke Floriánku do Moravského Krumlova. Byl nádherný den. Večer jsme šli s přáteli posedět do pivnice. Letos poprvé jsem měla deci vína. Svatomartinského. Předtím jsem si naštěstí umyla vlasy.
V neděli se mi nechtělo vstávat. Možná proto, že jsem šla spát až ve čtvrt na dvanáct. Na mši svatou jsem ale došla. Do oběda jsem si četla. Přítel kolem desáté odjel na kolo a já osaměla. Dočetla jsem knihu Byt v Paříži. Skončilo to docela překvapivě. Tak jsem se vrhla na další E-knihu s názvem Ozvěny run. Prolíná se tam současnost s minulostí o Vikinzích. Paráda. Hned od začátku je to zajímavé.
Před osmou jsem se vrátila domů. A to bude asi všechno.
Takže krásný další týden roku 2024. Pěkně prožijte postní dobu.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat