Po týdnu jsem se usadila do sedla.
Došla jsem na statek a chvíli čekala na trenérku. Povídala jsem si s jednou slečnou. Pak jsem si začala chystat Orpheu. Sedlo, uzdu, pucajk. Pro koně jsem nemusela, Orphea mi byla přivedena trenérkou. Sundat deku, trochu opucovat, osedlat a nauzdit. Sedlo mi dotahovala trenérka a taky uzdila. S pomocí schůdků do sedla a hurá na velkou jízdárnu.
Trenérka mě převedla přes led a pak už jsem chvíli jela sama. Pak jsem šla na lonž. Jezdila jsem v kruhu. Chvíli to bylo v kroku, ale hned na prvním kolečku mi na chvíli naklusala. Pak už jsem klusala většinu lekce. Začala jsem na pravou ruku. To mi celkem šlo. Pak jsem v kruhu změnila směr a klusala na levou ruku. A začala jsem padat do oblouku a tím pádem jsem Orpheu pomalu tlačila na menší a menší kruh. Občas se mi dařilo se vrátit na velký kruh. Na levou ruku mi to nešlo možná i proto, že se musím více opírat do pravého třmenu a to mě po chvíli začalo bolet.
Trenérka dneska velmi chválila. Byla se mnou spokojená a já se sebou taky. A moc. Bylo to skvělé. Orphea byla skvělá, trenérka byla skvělá.
Pak jsem si Orpheu trochu povodila sama. Udělala jsem si pár malých kruhů a osmičky.
Následně mě trenérka znovu převedla přes led a já se dala do odstrojení. Nezapomněla jsem Orphee poděkovat, dostala pár mlsků, zadekovala jsem ji a vrátila do ohrady. Ještě mě trochu obrala o pamlsky. Zbývalo mi uklidit věci, rozloučit se a jít do města, kde mě vyzvedl přítel.
Bylo to naprosto skvělé. Jen to koleno mě trochu bolelo.
Těším se znovu do sedla.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat