V pondělí dopoledne ucpaný odřený nos, neustálé smrkání, popíjení čaje a pokašlávání. Do práce jsem šla, ale ke koním jsem nejela. Neudýchala bych to v sedle. Jen při čištění kopyt bych se asi pomalu zadusila. Předklon byl pro mě utrpením.
Tak jsem šla s mamkou nakupovat, dala si kafe a odpočívala u Zaklínače. U večeře jsem začala koukat na Harryho Pottera a pak jsem hledala kostky do Kostkobraní na Imagu. Úspěšně jsem získala všechny zveřejněné. Jupí. Ještě jich budu hledat deset.
Taky jsem si nachystala v myšlenkách a představách, co si obleču na páteční svatbu bratránka.
Do noci jsem ještě stihla i číst.
V úterý se mi po sedmi hodinách spánku opravdu nechtělo z postele. Komu by se taky chtělo, že? Ale vstala jsem. Učila jsem první dvě hodiny a po svačině jsme celá škola odešli na stadion podívat se na dravce. Byli nádherní. Program pro nás připravil Seiferos. Poutavý a vtipný výklad, krásné ukázky letu dravců. Hodinu jsem se pěkně nahřívala na sluníčku. Dětem se to taky líbilo, aspoň se nemusely učit, že?
Odpoledne jsem si doma dala kafe a dočetla poslední díl Zaklínače. Zvládla jsem najít i další kostku do Kostkobraní. Po večeři jsem se dívala na webinář Houslové desatero. Pak jsem konečně otevřela svou nejnovější knihu od Tolkiena: Pád Númenoru. Pustila jsem si k tomu hudbu z filmu Hobit, Neočekávaná cesta.
Ve středu dopoledne opět práce. Přežila jsem češtinu, matiku, tělocvik a dvě hodiny hudebky. Odpoledne jsem si doma dala kafe, zajela si nakoupit a navečer šla na mši svatou. Nakonec jsem ji nějakým způsobem odzpívala.
Taky jsem získala další kostku v Kostkobraní a následně pokračovala v četbě Pádu Númenoru s poslechem soundtracku z druhého dílu Hobita. Stihla jsem jen jedno CD.
Do noci jsem si četla.
Ve čtvrtek ráno jsem vstávala o dvacet minut později, než do práce. Šla jsem na mši svatou. Nezpívala jsem. Zato jsem si užila krásnou liturgii. Dopoledne jsem si dala kafe a odpočívala u četby Pádu Númenoru.
Odpoledne jsem v četbě pokračovala a nakonec jsem se vydala na procházku.
Posezení na skále.
Bylo krásně, tak by bylo chybou toho nevyužít. Cestou jsem dokonce napsala asi dvě věty. A ta první se mi moc líbí. Cestou jsem taky vytrousila pět kamínků. Jen se obávám, že už je neuvidím. Některé. Nezapomněla jsem si dát kafe a do večera jsem balila věci na svatbu. Ne moji.
V pátek ráno budíček jako do práce. Ale do práce jsem nešla. Po sedmé jsem sedla do auta jela směr Ostrava a Pustá Polom. Za necelé dvě hodiny jsem byla v Ostravě, dala si čaj a sušenky. Mohla jsem taky ochutnat makronky a nějaké ty pomazánky. Po jedenácté jsem vyrazila se strejdou do Pusté Polomy na svatbu bratránka. Hned na uvítanou to byl panák slivovice. V jednu byl obřad a pak foceni oběd a volná zábava. Nevěsta měla opravdu nádherné šaty. Jen byla trochu škoda, že vynikly až na sluníčku.
Zúčastnila jsem se chytání kytice, ale nebyla jsem ta vyvolená, co ji chytila. Diskotéka a tanec, raut a fotokoutek. Jen několika slovy popsán celý večer. Užívala jsem si. Nezapomněla jsem ani na malý průzkum okolí. Málem jsem zahučela do potoka a nechala se popálit od kopřiv. Zase jsem lezla, kam normální lidé nelezou.
Spát jsem šla před půlnocí. Víc jsem opravdu nevydržela. Za to jsem až do tří ráno poslouchala diskotéku.
V sobotu jsem byla vzhůru už před osmou. Na devátou jsem se vypravila na snídani a krátce po desáté jsem vyrazila zpět domů. Stihla jsem si i číst před odjezdem. Byla jen jedna nutná zastávka, aby řidič neusnul. Chudák spal jen čtyři hodiny. Cesta byla pohodová a bez kolon na dálnici. V jednu už jsem seděla u nás v restauraci a měla objednán oběd.
Cestou domů jsem se stavila v Alzaboxu pro knížku se Středozemskou tematikou. Trochu jsem se obávala, že si ji vyzvednout nestihnu.
Tak to je ona. Nejnovější z druhé ruky.
Potom už jsem pomohla mamce s pečením a vybalováním a následně jsem odpočívala. Dočetla jsem Pád Númenoru.
U večeře jsem se dívala na Harryho Pottera Tajemnou komnatu.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Pak jsem navštívila obchod a četla Knihovnu malých zázraků. V četbě jsem pokračovala i po obědě.
Později jsem vyrazila do nedalekého města za přítelem. Šla jsem pěšky a zvládla jsem to za hodinku a půl. To jsem se pěkně loudala. Dokonce jsem fotila podzim.
U přítele jsem strávila zbytek odpoledne až do večera.
A to bude pro tento týden asi všechno. Takže už jen můžu a chci popřát krásný další týden roku 2023.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat