V pondělí dopoledne opět práce. Přežila jsem. Odpoledne jsem jela ke koním. Tam mi to moc nešlo, ale i tak jsem si to užila.
V úterý dopoledne opět práce. Tentokrát jsem měla jedno hodinu volnou. Celou jsem ji pročetla. Odpoledne jsem běhala po městě, nakoupila jsem, vyzvedla si balíček s učebnicemi a vyrazila na procházku. Jela jsem autobusem do Padochova a neznámou cestou jsem se vracela domů. Cestou jsem našla jeden parůžek. To se mi nikdy předtím nepoštěstilo.
Pak jsem s přítelem jela nakupovat. Nechala jsem tam skoro dva tisíce. Zase.
Ve středu hned po ránu nečekaná zpráva. Dopravku budu mít i já, aneb musím dělat dozor. Takže místo tří volných hodin jsem měla jen dvě. Dopsala jsem si konečně papírový Koňský deník. Hodinu jsem strávila s dětmi na hřišti a pak jsem měla dvě hodiny hudebky.
Odpoledne jsem nakoupila a vyzvedla oběd. Taky jsem si po roce zastřílela z luku. Bylo to dost bídné. Jen 27, 5 % úspěšnosti. Pak začalo trochu bouřit. Dala jsem si kafe a zmrzlinu a pak jsem si šla zašermovat. A při čištění meče začalo znovu pršet. Tak jsem sedla za šicí stroj a začala si upravovat vikingské šaty. Odpárala jsem to moderní a začala našívat to dobovější.
Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem, musela jsem. Po mši byla zkouška sboru. A dost dlouhá. Bolely mě nohy a záda a taky jsem měla hlad. U večeře jsem se dívala na Stargate. A pak jsem si četla.
Ve čtvrtek dopoledne opět práce a bez volné hodiny. Nevadí. Přežila jsem. Odpoledne jsem nakoupila a šla si zastřílet z luku. Tentokrát byla větší úspěšnost střel do krabice. Celých 37 %. Z toho jeden roxor a jeden zničený šíp.
Nějak zmizel zářez. Odštípl se kousek šípu, který je docela dost důležitý.
Šíp, kterým jsem trefila roxor.
Pak jsem si dala kafe a zmrzlinu a sedla za stroj. Našila jsem vrchní lemovku a tentokrát snad dobře. U večeře jsem se dívala na Stargate a taky jsem zjistila, že není šerm. Tak ještěže jsem si zašermovala sama na zahradě. Do večera jsem upravovala šaty.
V pátek jsem se dočkala pátku. Měla jsem dvě hodiny volno. Přišla mi sotva polovina třídy. Tak jsem jim spojila informatiku. Jjá si ve volné hodině nachystala přírodovědu a vlastivědu na příští týden.
Odpoledne jsem byla chvíli doma, ale nebyla jsem si zastřílet, protože moc foukalo. Jen jsem si zašermovala. Pak jsem šla na mši svatou a do orchestru. Trochu se protáhl, protože jsem ještě s kolegy vybírala skladby na svatbu. Září bude svatbové.
V sobotu jsem se těšila, že se trochu vyspím, ale nestalo se tak. Vstávala jsem v sedm a po snídani jsem začala péct a vařit. Upekla jsem perník a uvařila si polívku. Pak jsem spěchala zpívat na svatbu. Nevěsta byla nádherná a ženich vlastně taky. Oba tvořili krásný pár. Nechť jsou šťastni.
Kromě dalších jsem se sborem zpívala tuto verzi Ubi caritas.
Proběhlo také nezbytné focení. Domů jsem přišla až po půl jedné odpoledne. Dovařila jsem si oběd a pověsila prádlo. Většinu odpoledne jsem si četla. Po kafi jsem se vrhla na pečení oběda na neděli. Pět čtvrtek kuřete pěkně okrájet zbytečnou kůži, nakořenit a upéct.
O půl deváté večer jsem konečně dočetla Zaklínače Věž vlaštovky. Hned jsem sáhla po posledním díle.
Večer jsem ještě kontrolovala kocoura a nestačila jsem se divit. Na terase se nám promenádovala kuna. Kocour ji pěkně prohnal. Trochu jsem se bála, aby mu neublížila, ale naštěstí se mu nic nestalo. Ráno se normálně přišel nažrat.
V neděli dopoledne mše svatá, zpívala jsem, musela jsem. Pak pokec s kolegou teologem a vaření polívky.
Odpoledne jsem vyrazila do přírody. Žádnou zajímavost jsem nenašla. 
Zato jsem si vykoupala nohy v řece. Prostě jsem neodolala a musela se ponořit kvůli jedné fotce. Voda byla tak akorát. Procházku jsem zakončila adorací a požehnáním v kostele. Po dlouhé době jsem se tam dostala.
Doma jsem si pak dala kafe a zmrzlinu a musela pracovat. Musela jsem přepsat tematické plány pro čtvrťáky. Dost otravná práce, ale za hodinu jsem to zvládla.
Pak jsem vytáhla violu a zkusila si přehrát věci na svatbu.
A do večera jsem už jen odpočívala a psala si s přítelem. Byl to zvláštní týden. Pět dní jsme se neviděli, jen jsme si psali. Snad ten další bude lepší.
Teď už jen zbývá popřát krásný další týden roku 2023. A mělo by být ještě sluníčko, tak běžte ven sbírat vitamín D. V zimě ho tolik nebude.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat