Došla jsem na statek docela brzy. Hned jsem šla s A. pro Giovanniho. Nachystal se a oni šli pracovat. Já se přezula a nachystala si věci pro Orpheu. Dovedla jsem si ji z ohrady a nachystala ji. Slečna A. mi musela pomoci s repelentem. Sedlo jsem zvládla dotáhnout sama, dala jsem ho i dobře. Jen mě A. poradila.
A šlo se na jízdárnu. Pěkně v kroku a chvíli na to do klusu. Krokovala Orphea už venku, aby mi neusínala. A v klusu mi to opět moc nešlo. Nebyla jsem schopná se správně uvolnit. V jednu chvíli jsem si zase zacválala a useděla to. Překvapivě. I když jsem se viděla na zemi. To by bylo docela blbé.
Pak už jsem jezdila na kruhu a nechala se opravovat od trenérky. Chvílemi mi to i šlo. A ty chvíle byly čím dál častější. Jela jsem kolem celé jízdárny, velké kruhy, v kruhu změnit směr a diagonála.
Jen to vedro by mohlo trochu ustoupit, aspoň pokud jezdím. Po tom cvalu jsem se chvíli docela klepala. Nevím proč, ale nějak mě to rozhodilo. Ale dokončila jsem celou lekci. Pak mě v sedle vystřídala T. Já se rozloučila a jela na sushi a pak se dívat na tenis. Ale o tom zase jindy a jinde.
Za týden se opět těším, tentokrát už to bude bez dopolední práce.
Dneska jsem měla i zajímavou podívanou. V jízdárně jsem potkala čápa. Utíkal přede mnou, ale dostala jsem se k němu docela blízko. Taky se mnou chvíli jezdila A. na Giovannim. Tak to bylo takové zvláštní. Ale krásné. Moc krásné.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat