Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

17.4.23

Krásná spolupráce

Opět jsem vyrazila ke koním sama. Cestou mě nabrala trenérka. Dostala jsem na výběr, jestli chci Orpheu na lonž nebo jednoho z kluků, kterého rozjedu. Vyhrála to Orphea a lonž. Rovnou jsem si v sedlovně vzala i vestu.
Pro Orpheu mi došla trenérka a já si ji převzala k očistě. Zase mi usínala, ale ne tak, jako posledně. Osedlala jsem ji, nauzdila a dostala se do sedla.
Jela jsem na malou jízdárnu. Celou dobu na lonži. Prvně v kroku, později v klusu. V kroku jsem si zacvičila. V klusu jsem se snažila dělat to, co mi říkala trenérka. Po chvíli jsme se v sedle vyměnily a já se podívala, jak krásně Orphea pracuje. Jak krásná a elegantní je moje trenérka na Orphee. Pak jsem se na ni posadila zase já. Do kroku a do klusu. Vše na kruhu. Trenérka upravovala, upozorňovala
Na úplném konci jsem si zajezdila sama bez lonže. Udělala jsem si pár kruhů, občas jsem změnila směr. Brácha na mě musel chvíli čekat, ale měl na mě pozitivní vliv, protože jsem se prý začala víc snažit.
A pak už jen sesednout, odvést k úvazišti, odstrojit, odměnit, poděkovat a vrátit do ohrady. Tam se moc nepohodla s jedním koněm a trochu se kopli. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Udala jsem poslední pamlsek, uklidila věci na místo, rozloučila se a frčela domů. Na cestě jsme potkali husy, tak jsem je zahnala do areálu.
Tak opět jsem si to užívala, něco nového jsem se naučila a navnadila se na celý týden.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené