10.3. - 16.3.2023

Velikonoční oktáv je za námi. Je tu neděle Božího milosrdenství. Za námi je také půlka měsíce dubna. A co se dělo?

V pondělí dopoledne jsem místo práce šla na mši svatou. Zpívala jsem a upřímně jsem se pousmála nad ministranty s kadidlem. Občas na něco zapomněli. Třeba se uklonit lidu před okuřováním. A turiferář držel kadidelnici tak, jako by se jí bál. No jo, nají se co učit. Do oběda a chvíli po obědě jsem si četla.

Odpoledne jsem vyrazila ke koním. Na statku jsem zjistila, že tam není ani Artur ani Ernest. Tak dnešní hodinu vyhrála Orphea a Granit. Užila jsem si to a doufám, že z toho pocitu budu čerpat energii celý týden. U večeře jsem koukla na další díl Stargate a do noci si četla. Taky jsem se psychicky připravovala na pracovní den.

V úterý ráno a celé dopoledne práce. Byla jsem tam až do dvou hodin. Cestou domů mě míjel autobus se známým řidičem. Zamávali jsme si. Doma jsem odpočívala a četla si. Kafe jsem si dala jen s mamkou. Večer jsem měla schůzku ohledně stavebního spoření. Nastala drobná změna.

Během podvečera přijel brácha s novým autem. Po schůzce jsem se na to auto podívala, posadila se do něj a řádně se pokochala. Pak jsem si konečně dala večeři a koukala se u toho na Stargate. Do noci jsem si četla.

Ve středu dopoledne práce. Celých pět hodin. Poslední dvě hodiny jsem měla výtvarku. Vymyslela jsem pro děti docela zajímavou činnost. Vyřádily se a výsledky jsou skvělé. Malovaly mapu jakou chtěly. A já vlastně taky.

Po obědě ve školní jídelně jsem měla přípravu, kafe a nákup. Po příjezdu jsem si dala večeři a koukala na Stargate.

Do noci jsem četla a dočetla jsem hlavní příběh Pána prstenů, Návrat krále. Zbývaly mi Dodatky.

Ve čtvrtek dopoledne příjemná práce na bazéně a pak asi dvacet minut matematiky. V poslední hodině jsem s dětmi šla na oběd. Tím skončila ta příjemnější část dne. Odpoledne porada a schůzky s rodiči. Naštěstí to všechno proběhlo hladce. Večer jsem šla ještě do sboru. Přežila jsem a dokonce jsem si i zahrála na violu.

V pátek se mi ulevilo, že už je pátek. Dopoledne samozřejmě práce. Ve volné hodině jsem dočetla Návrat krále, tak jsem mohla otevřít doma Čtvrtý věk. Odpoledne chvíle odpočinku a pak nábožko s ukecanými dětmi, následně mše svatá a orchestr. Po orchestru jsem překvapivě nešla hned domů, ale na slučák ze základky. Myslela jsem, že tam budu jen chvíli, ale seděla jsem tam až do desíti. Celou dobu jsem se skvěle bavila o cestování, knihách a filmech. Domů jsem dorazila kolem půl jedenácté. Fajn, když druhý den vstáváte.

V sobotu se mi nechtělo z postele, ale podařilo se. Byla jsem na mši svaté. Byla tichá. A to jsem se bála, že budu zpívat. Dopoledne úklid, vysála jsem prach z poličky s Tolkienem. Úspěch. A pak ještě smažení palačinek. Taky jsem stihla dočíst Čtvrtý věk, který jsem začala číst v pátek.

Po obědě jsem četla List od Nimrala a jiné příběhy. Nedočetla jsem ani Sedláka Jiljí a už jsem usnula. Po kafi jsem vyrazila ven k řece. Je pěkně vysoko.

Tudy z obvyklých podmínek vede cesta. V sobotu byla pod vodou.

Kde si užívá kačer je normálně cesta.

Pohled z mostu. Naučná stezka je neprůchozí.

U válu.  Voda šla přes vrch. Na poslední fotce je krásně vidět, kolik chybí, aby šla voda z koryta. Je to cca 15 - 20 cm.
Cesty, které znám a občas je používám, jsou pod vodou. Doma u večeře jsem se dívala na další díl Stargate. Do noci jsem četla List od Nimrala a jiné příběhy. A poslouchala jsem u toho soundtrack z Hobita Šmakova dračí poušť. Do noci jsem si četla. Dočetla jsem Tolkienovy básně.

V neděli dopoledne mše svatá. Nezpívala jsem. Doma jsem se podívala na Toulavou kameru, kde byla reportáž o Údolí řeky Oslavy. Do oběda jsem četla List od Nimrala a jiné příběhy.

Po obědě jsem dočetla List od Nimrala a Kovář z Velké Lesné a šla na procházku.

Hned na začátku moje srdce zaplakalo. Pak se ale potěšilo nádherným zajícem.

Pokračovala jsem v cestě dál a znovu jsem byla potěšena, tentokrát mladým srncem.

Krásně na mě koukal, ale neutekl. Pěkně mi zapózoval. Moje cesta pokračovala k Hornímu prameni Skrytého potoka (tak jsem to nazvala já) Tunda ethele Muina nelle (quenijská elština). Musela jsem si tam natočit i video, jak krásně potůček zpíval.

Po deštích se trochu rozvodnil a to je dobře. Protože se i vyčistil. Aspoň trochu. Bylo to pohlazení pro moje oči i uši.

Taky jsem potkala ledňáčka, ale stala se z něj rychlá modrá střela a nenechala se vyfotit. Opět.

Procházku jsem zakončila adorací. Překvapivě jsem nebyla moc jako prasátko. Mohlo to dopadnout hůř. Jen jsem si v kapuci dotáhla domů nějaký ten les.

Doma jsem si dala kafe a snědla celý balíček polomáčených sušenek. Potom jsem se začetla do Tuláka Rovera a zaposlouchala se do dalšího soundtracku z Hobita. Tentokrát z Bitvy pěti armád.

U večeře jsem se dívala na Stargate. Do osmi jsem dočetla List od Nimrala. Krásná kniha. Poslední text byl pohádka Tulák Rover.

A to bude pro Velikonoční oktáv 2023 asi všechno. Užívejte sluníčka i deště a prostě všeho. Krásný další týden.

Vaše Vanimaré