V pondělí práce. Přežila jsem pět hodin, dozvěděla jsem se, že budu mít v hodině návštěvu a jela si spokojeně ke koním. Jak jinak v pondělí, že?
Večer jsem dočetla Noc na Karlštejně a začetla se do Malého prince.
V úterý se mi nechtělo z postele. Jako vždy. Ale nakonec jsem vylezla a rozhodla se bojovat proti nechuti. Přežila jsem pět hodin ve škole, z toho jednu u čtvrťáků. Zadala jsem jim referáty, něco málo jsme si zazpívali a já se vracela do své třídy. Na oběd jsem překvapivě zůstala ve škole. Hurá, nemusela jsem umývat nádobí. S jednou kolegyní jsem poskládala našeho nového prvostupňového kostlivce. Dost jsme se u toho nasmály.
Po obědě jsem šla s kolegyní na kafe. Moc se mi nechtělo. Odcházela jsem dost vyždímaná. Možná bych raději trávila své jediné volné odpoledne během týdne trochu jinak. Třeba s krásnou knihou nebo při psaní.
Doma jsem si dala kafe a k tomu chlebík s arašídovým máslem. Trochu jsem se přejedla, tak mi potom bylo trochu šoufl.
Odpoledne jsem dočetla Malého prince a vrhla se na poslední dostupný díl Křišťálů moci. Upřímně jsem zvědavá, jak to dopadne.
Večer jsem si uvědomila, že jsem katechumence nepřepsala nějaké věci z katechismu. Tak jsem se na to vrhla a za půl hodiny jsem to měla. Snad i kvalitně. Udělám, co budu moci.
Do noci jsem si četla.
Ve středu dopoledne opět práce. Dočkala jsem se své volné hodiny. Konečně. A nejen jedny. Spojila jsem jim informatiku a já si užívala. Přepsala jsem si Koňský deník do papírové podoby a taky jsem doplnila Záložkodeník. Druhou volnou hodinu jsem si vyzvedla balík v Zásilkovně. Dorazily mi dva lny, rukavice, odstřihovací nůžky, spony na ovínky, popruh na kytaru pro kolegyni a možná ještě něco. Už si to nepamatuju.
Odpoledne jsem měla přípravu na křest a pak kafe. A začínala krize. Nechtělo se mi do Tesca a tak jsem jen mamce napsala seznam a nechala je jet. Já se na chvíli začetla. Večer jsem šla na mši svatou. Cestou jsem potkala kolegu teologa a tak jsme kecali. Původně jsem myslela, že půjdu na růženec, ale nějak se nepodařilo. Místo toho mi stihla nálada klesnout na nulu. Při zkoušce žalmu jsem skoro brečela. Před ostatními na kůru i v kostele jsem slzy zadržet dokázala. Jen co jsem vyšla ven, tak už jsem to nevydržela... Cestou domů jsem se trochu uklidnila.
U večeře jsem koukala na další díl Stargate. Potom jsem si prohlížela své kresby, které vznikaly dříve, než byl blog. Ten první. O té doby jsem toho moc nenakreslila. Nějak na to nemám dostatečný klid.
Do noci jsem si četla.
Ve čtvrtek dopoledne opět práce. Po práci jsem si s kolegyní zahrála na kytaru, housle a flétny. Na tři flétny. Úspěch. Zvládla jsem po víc jak půl roce zahrát i docela složitou skladbu. Co jsem ale nějak nezvládala, tak byla písnička Chtěla bych jednou z filmové pohádky Popelka z roku 1969. Odpoledne na mě čekaly dvě hodiny náboženství. Doma jsem si dala malou svačinku a večer šla do šermu. Zahráli jsme si vybíjenou a pak jsme řešili vystoupení.
Po návratu ze šermu jsem si dala druhou večeři a u toho jsem se koukla na další díl Stargate. Do noci jsem si stihla ještě číst.
V pátek se mi vůbec nechtělo vstávat, ale vstala jsem. První dvě hodiny byly dost náročné. Skoro jsem usínala. Pak jsem měla hodinu volno, celou jsem ji pročetla. Pak na mě čekaly ještě dvě hodiny. Přežila jsem. Doma jsem si dala skvělý oběd a pak jsem si skoro hodinu četla. Následovala hodina nábožka s malými, mše svatá, kde jsem na chvíli vypla, a nakonec orchestr. Pěkně jsem si zahrála. A pak následovala unavená cesta domů. U večeře jsem koukla na další díl Stargate.
Před devátou jsem dočetla poslední díl Křišťálů moci. Navázala jsem knihou, kterou jsem z nouze otevřela v práci, kdy jsem měla volnou hodinu a knížku nechala doma. Je to Erebus, příběh ztracené lodi. Uvidíme, jak to dopadne. Začíná to zajímavě. I když jsou to jen "suchá" data.
V sobotu jsem dlouho spala. Potřebovala jsem to. Následoval úklid a pořádná sprcha. Večer to totiž nebudu stíhat a nebude se mi chtít.
Odpoledne jsem si dala kafe a sušenky a začala se pomalu chystat do divadla.
Divadlo byl super. Zajímavý příběh, pěkné kulisy, skvělé kostýmy. Jen vládce tak říkajíc popravili. A myslím, že mu pod krkem drželi šavli tupou stranou. Ostří jim koukalo ven. Cestu tam i zpět jsem překvapivě zvládla a prokecala s bývalou kolegyní, která si užívá důchodu.
V neděli jsem vstala na mši svatou. Dopoledne jsem si vyfotila první jarní květinky a koukla na Cirkus Humberto. I když jsem koukala i předtím na Objektiv. Byla tam Černá hora, kde jsem byla. Některá místa v reportáži jsem i poznala.
Cestou jsem stihla i něco málo napsat. Zveřejnila jsem to před tímto článkem.
Tak prvně sněženky a talovíny.
Odpoledne jsem chvíli váhala, jestli jít nebo ne. Chvílemi pršelo a dost. Nakonec jsem ale vábení přírody neodolala a šla. V půlce cesty začalo silně pršet. Naštěstí jsem byla nedaleko od nějakého krmelce a tam jsem se schovala.Jedno video z čekání na mírnější déšť.
Krmelec jsem fotila až při odchodu, kdy skoro přestalo pršet. Pokračovala jsem v procházce. Dokonce vysvitlo sluníčko. A uviděla jsem další přírodní krásu. Lišejník.
Procházku jsem zakončila adorací a požehnáním v kostele. Doma jsem si potom dala kafe a piškoty a vrhla se na poslechu hudby a odpočinek. Zkontrolovala jsem taky stav bundy ke koním, aby mě v pondělí pustili do autobusu.
Pak jsem úspěšně kreslila. Na procházce jsem dostala nápad a tak jsem ho zkusila realizovat. Stejně to nedopadlo tak, jak bych si představovala. Ale... Třeba se v kreslení zlepším, když budu kreslit pravidelně, no ne? Jen se k tomu dokopat. Vznikla nová ilustrace. Teď k tomu dopsat nějaký ten příběh.
U večeře jsem koukala na další díl Stargate, to píšu skoro každý den, ale prostě to tak je. A zvládla jsem se i vrhnout na přípravu nábožka a přípravu ke křtu. Většinu jsem udělala. Úspěch, nemusím to dělat v úterý a můžu si udělat konečně volné odpoledne.
A to bude pro dnešek asi všechno. Jdu si číst Erebus. Třeba to brzy dočtu a vrhnu se na něco nového.
Krásný další týden roku 2023.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat