28.11. - 4.12.2022

Nakousli jsme poslední měsíc roku 2022. První adventní týden je za námi a co se dělo?

V pondělí dopoledne práce. Odpoledne jsem si užívala u koní, i když jsem to měla lehce ohrožené. Moc jsem nejedla a obávala jsem se, že mi bude špatně. Nebylo a chvíle v sedle jsem si nadmíru užila. Večer jsem četla Vinnetoua. Poslední díl. Už i umřel. Ale do konce jsem nedočetla. Na úterý mi zbývaly dvě kapitoly.

V úterý ráno totálně zahleněný krk. Při odkašlávání se mi dělalo zle. Do práce jsem ale šla. Moc jsem nezvládala mluvit, natož zpívat. Měla jsem hudebku u čtvrťáků. Jen jsem hrála.

Odpoledne jsem si došla pro balíček na poštu a pak už jsem jen odpočívala. Taky jsem dočetla Vinnetoua. Dala jsem si kafe a otevřela další knihu s názvem Ponoř se. Zvládla jsem přečíst dvě kapitoly. Vlastně Úvod a jednu kapitolu. Pak jsem sáhla po jiné knize. Po knize o koních Jak se stát lepším jezdcem. A tu jsem do večera přečetla. Nakousla jsem ještě jednu knihu Dobrodružství vzduchoplavby. Ta je spíše pro děti. Až ji přečtu, tak ji pošlu knihobudkou dál. Jako jsem to už s několika knihami udělala.

Pak jsem usnula.

Ve středu byla krize. Skoro jsem nemohla mluvit. Hned ráno byla schůzka a pak mě čekaly čtyři hodiny. Z toho jedna hudebka. Nezpívala jsem, nemohla jsem.

Moje děti ve třídě brzy pochopily, že mají být potichu, když potřebuji. U čtvrťáků to bylo trochu horší. Ale přežila jsem. Odpoledne jsem si šla koupit vincentkové pastilky a šla s kolegyní na čaj. Stihla jsem si přečíst jednu a kousek kapitoly v knize Ponoř se.

Doma jsem si dala kafe, vycumlala jednu pastilku a dopsala si papírový Koňský deník. Pořád mám v hlavě Vinnetoua. Vždycky po dočtení mám takový jiný pocit. Možná trochu lítost, že se to všechno odehrává jen v knize. 

Večer jsem koukala na jeden díl Stargate a u toho přepisovala do počítače práce svých dětí. U některých jsem se dost pobavila, některé mi nedávaly smysl, některé jsem nepochopila. Ale cílem bylo psát. A tak psali. Večer jsem se dívala na poslední díl Četnických humoresek. A příští týden už se na televizi zase nedívám.

Ve čtvrtek ráno jsem nemohla skoro mluvit. Ale zvládla jsem odučit čtyři hodiny. Při obědě jsem volala, že nejsem schopná odučit nábožko. Předala jsem učebnice a šla se objednat k lékaři. Mezitím jsem si udělala jeden antigen a šla na kontrolu.

Paní doktorka mi nic akutního nezjistila. Dostala jsem prášky na otok a na cumlání, aby se mi hlasivky brzy spravily.

Doma jsem si dala kafe a sušenky. Při večeři jsem se dívala na Stargate. Stihla jsem i číst Dobrodružství vzduchoplavby. Ti lidé měli fantazii. A někteří i peníze na realizaci. Do večera jsem to dočetla. Už mi zase zbyla jen kniha Ponoř se.

V pátek dopoledne opět práce. Přežila jsem, ale moc jsem nemluvila. Odpoledne jsem měla telefonát, jestli půjdu učit nábožko. Šla jsem. Sotva jsem mluvila, ale bylo mi blbé neučit nábo a potom jít na mši a do orchestru. Zvládla jsem to. Děti byly hodné.

Na mši svaté jsem odpovídala jen v duchu. I tak to bylo krásné. V  orchestru jsem dostala záchvat kašle, tak jsem si musela dát bonbon. Následně jsem o dvacet minut musela doma odložit večeři.

Cestou domů jsem si udělala pár fotek. Doma jsem napsala krátký článek a pochlubila se pár fotkami.

U večeře jsem koukala na Stargate a pak jsem se na chvíli začetla. Do noci jsem četla knihu Zlatý dům.

V sobotu ráno jsem byla na mši svaté. Nezpívala jsem, nemohla jsem. Stále jsem skoro bez hlasivek. Jinak po sněhu nebyla ani památka. Všechno přes noc roztálo.

Po mši svaté jsem měla úklid. To znamenalo vyměnit kytkám vodu, některé zalít, zamést celý kostel a vysát koberce. Jsme na to dvě. I tak nám to zabralo hodinu a půl. Doma pak bylo krátké pokračování.

Po obědě jsem přečetla jednu kapitolu Ponoř se a pak jsem usnula. Probudil mě záchvat kašle. Super.... A nemohla jsem se napít, protože jsem documlala pastilku na hlasivky. Pak se chvíli totiž pít ani jíst nemá.

Přečetla jsem následně druhou kapitolu a vrhla se na jednu z anglicky psaných knih. Přesněji řečeno na Middle-Earth, Journey in Myth and Legend. Dočetla jsem ji asi o hodinu později. Spíš jsem si ji doprohlížela. Obsahuje nádherné ilustrace.

Později jsem sáhla po své druhé anglické knížce Pictures by J. R. R. Tolkien. Taky jsem ji přečetla a prohlédla si.

V neděli dopoledne mše svatá. Ani záchvat kašle jsem nedostala. Nezpívala jsem, nemluvila jsem. Při ohláškách jsem zjistila, že u nás bude náš bývalý farář. Tak se mám na co těšit.

Dopoledne jsem četla Zlatý dům a odpoledne vyrazila na procházku. Jen takovou klidnou. Třikrát do kopce a z kopce. Nebyla ani moc velká zima. Neprochladla jsem. Hlasivky uchovány v teple.

Nebyla ani moc dobrodružná. Mimo cestu jsem nebyla. Jen jsem si prošla cesty, které jsem už znala. A potkala jsem labuť. Ještě mladou.

Procházku jsem zakončila adorací v kostele. Dokopala jsem se i ke svátosti smíření. Chtěla jsem jít už v pátek, ale hlasivky nedovolily, tak jsem si myslela, že půjdu v úterý. Tak taky ne. Byla jsem dneska.

Dostala jsem dvě knihy. Starší knihy. Jedna se jmenuje Římský misál a je dvojjazyčná. Druhou je Duše veškerého apoštolátu.

Doma jsem si dala kafe a piškoty a začala číst další kapitolu Ponoř se. Nezapomněla jsem ani na adventní koncert České televize. Musela jsem se koukat, protože Dům pro Jůlii svým způsobem znám. Kdysi dávno jsem zpívala na charitativním koncertě, který sponzoroval právě tuto organizaci.

U večeře jsem koukala na Stargate.

A to bude pro tento týden asi všechno. Krásný druhý adventní týden roku 2022. Čekají nás tři týdny do Vánoc.

Vaše adventně naladěná Vanimaré