12.12. - 18.12.2022

Opět je tu neděle. Tentokrát už čtvrtá adventní. Za týden už bude nový rok 2023. A co se dělo ve třetím adventním týdnu roku 2022?

Letos se nám ta bílá svíčka trochu ohnula.

V pondělí pro mě zkrácená práce. Učila jsem jen tři hodiny a pak jsem jela do Brna na vyšetření. Na gastro. Strkali mi hadičku do krku. Bylo to děsně fajn. Kdybych měla co, tak jim to tam vrhnu. Už jsem to zažila jednou, ale tohle bylo snad ještě horší. Pan doktor mi to natáhl až za žaludek do tenkého střeva. Už jen to umrtvení bylo nepříjemné.

Ale na druhou stranu se musím pochválit, že jsem to zvládla bez nějakého utišujícího léku.

Ve střevě i v žaludku mi pan doktor odebral nějaké vzorky na vyšetření, sestřička mi vzala krev kvůli štítné žláze, dostala jsem doporučení navštívit nutriční poradkyni a lehce vyklepaná jsem šla pryč.

V Brně jsem se trochu zdržela. Koupila jsem s bráchou snad poslední vánoční dárky.

To taky znamenalo, že jsem nebyla u koní. Už druhý týden po sobě. To je hrůza.

Doma jsem do sebe dostala polívku a chleba, který jsem si nachystala na cestu. Večer jsem si chvíli četla a před devátou jsem to zalomila a spala.

V úterý se mi nechtělo vstávat. Ale musela jsem. Navíc mi byla zrušena jedna hodina. Čtvrťáci byli buď nemocní nebo na výletě. Takže jsem měla smůlu. Hudebka nebyla.

Odpoledne jsem šla s kolegyní na kafe. Chvíli jsme pokecaly, ale byla trochu nervózní, že ji nevolal manžel. Následně jsem se stavila do lékárny pro léky a koupila jsem si tam i čaj na žaludek a střeva. Uvidíme, jestli mi to pomůže. Aspoň trochu.

Doma jsem si dala kafe a sušenky. Pak jsem přepisovala práce mých žáčků do počítače a poslouchala u toho hudbu.

U večeře jsem koukla na Stargate. Následovaly zpívané nešpory ze Želivi. Nakonec jsem si poslechla jednu z přednášek z Letní školy liturgiky. Tentokrát na téma Posvěcení dne.

Jinak jsem dočetla Eliase Vellu Síla eucharistie. Do noci jsem vůbec nečetla. Tentokrát.

Ve středu ráno jsem si přivstala. Šla jsem na roráty. Opět byly nádherné. Pěkně jsem to prožívala. Následovaly tři hodiny s dětmi. Dvě jsem měla volno. Dětí bylo docela málo, tak jsem je na informatiku a češtinu spojila. Jednu hodinu se mnou, druhou s jinou paní učitelkou. Pak zase jedna se mnou a dvě s další paní učitelkou. Já se prošla do čtverky.

Odpoledne jsem měla relativně volno. Namazala jsem linecké a poslouchala u toho audioknihu Vinnetou. Večer na mě čekal koncert. Prvně teda doprava. Po kafi totiž začalo sněžit. A krásně. Napadly tak tři centimetry sněhu. A u muzea čtyři. Všichni řidiči najednou zpomalili. To bylo krásné. Cesta na koncert i zpět byla v pohodě. Ani jsem se nebála. V kostele byla zima. Asi jsem si měla vzít jedny ponožky navíc. Mrzly mi nohy. Jinak mi bylo i teplo. Hrála jsem v kabátu. Ve svém zdravotním stavu bych to bez kabátu asi nedala. Zahrála jsem nejspíš dobře. Nejsem si vědoma žádné výrazné chyby. Po dlouhé době. Hned při první skladbě jsem trnula, že mi spadne pavouk z violy. Naštěstí se udržel až do konce. Hodný chlapec.

Doma jsem si musela dát horkou sprchu. Večeři mi nachystala mamka. Mě by to trvalo delší dobu. Během přípravy večeře jsem si nasadila brýle a vyčistila čočky.

Večer jsem si ještě chvíli četla.

Ve čtvrtek se mi nechtělo vstávat. V práci na mě čekaly čtyři hodiny se šesti dětmi. Poslední hodinu jsem to vzala a šla s nimi ven do sněhu.

Odpoledne na mě čekaly dvě hodiny nábožka. V první hodině jsme nic nedělali, protože přišli jen tři a bez učebnic. Ve druhé už jsme si povídali o knize Genesis.

Večer jsem myslela, že už nikam nepůjdu. Byla jsem unavená, škrábalo mě v krku a nutilo ke kašli. Nakonec jsem si dala malou svačinku, polkla paralen a šla hrát na koncert. V půlce koncertu mi paralen zabral. Takže jsem hrála s čistou hlavou. Aspoň něco. Večer jsem začala číst knihu Pocahontas. Je sepsána na základě skutečných událostí. 

V pátek večer jsem ji dočetla.

V pátek dopoledne práce. Přišly mi čtyři děti. Rekord. Nic moc jsme nedělali. Jedno cvičení v češtině, sloupeček v matematice a zahráli jsme si bingo. Poslední dvě hodiny jsme koukali na film.

Odpoledne jsem měla nábožko a pak jsem šla na mši svatou. Nezpívala jsem. Jen jsem naslouchala. Zpívat si pořád netroufám.

Tady je páteční fotka Čerta, jak šel se mnou a mamkou svazovat cypříš.

Večer jsem si četla. U večeře jsem koukla na jeden díl Stargate a přemýšlela, že se po dlouhé době podívám i na filmy Hobit a Pán prstenů.

Později večer jsem dočetla i knihu Strašák. Docela překvapivý závěr. Neměla jsem ani stín podezření, že je to ON, kdo vraždil a zkoušel. takový druhý Mengele z Osvětimi v horším vydání.

V sobotu jsem se těšila, že budu dlouho spát. Už před půl šestou jsem byla vzhůru. Pospávala jsem až do osmi. Dopoledne jsem začala číst knihu z roku 1947 Duše veškerého apoštolátu.

Odpoledne jsem si chvíli četla a pak jsem s mamkou pekla perníčky. Po kafi mě čekalo převlíkání peřin. Do večera jsem s mamkou stihla upéct ještě jeden druh cukroví. Kvasnicová kolečka.

U večeře jsem koukla na díl Stargate a pak poslouchala soundtracky z čínských seriálů. Přesněji tohle.

Ten seriál jsem viděla s anglickými titulky a docela se mi to i líbilo. Viděla jsem i pokračování. Prvně teda to pokračování.

Večer jsem stihla kouknout na další z čínských seriálů s názvem Word of Honor.

V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Nezpívala jsem. Přede mší jsem byla na hřbitově a z hrobem jsem si zahrála hru najdi adventní věnec. Nasněžilo skoro dvacet centimetrů sněhu. Takže velké lucerny byly vidět jen trochu, malá vykukovala jen černým deklíkem, miska s vřesem a adventní věnec nebylo vidět vůbec. Dalo se jen tušit, kde jsou. Z dušičkové kytky byl vidět jen palach.

Po obědě jsem vyrazila do sněhu. Bylo krásně. Sluníčko sice nesvítilo, bylo pod nulou a sníh krásně prášil. Prostě bylo krásně. Cestou jsem posmrkala celý balíček kapesníků. Procházku jsem zakončila adorací a požehnáním v kostele.

Sněhová nadílka. Nedělní procházka.

Sněhu bylo po kotníky, jak je vidět na poslední fotce.

Doma jsem si dala kafe a k tomu buchtu a následně se věnovala fotkám. Poslouchala jsem u toho další hudební video. Zašila jsem taky dětem míč do třídy.

Nezapomněla jsem na poslední adventní koncert České televize. U večeře jsem koukla na další díl Stargate a pak jsem poslouchala hudbu a začetla se.

To bude pro dnešek asi všechno. Čeká mě poslední pracovní týden roku 2022, ještě ke všemu je o jeden den kratší. V pátek už mají dětí prázdniny, takže se vyspím. Snad.

Krásný poslední adventní týden roku 2022. Užívejte sněhu.

Vaše Vanimaré