Tak je to tu zase. Další neděle. Poslední v liturgickém mezidobí a poslední v liturgickém roce. Vánoce a konec roku se nezadržitelně blíží. A co se dělo?
V pondělí dopoledne práce. Překvapivě klidná a rychlá. Stihla jsem si i užívat. Odpoledne jsem měla jet na koně, ale nekonalo se to. Místo toho jsem si doma dala kafe a koukla na Návrat krále. Potom vyšel o tom článek. No jo, potřebovala jsem se vypsat.
Do noci jsem potom četla knihu Příběhy z Čarovné říše od mistra Tolkiena.
V úterý dopoledne práce a návštěva knihovny. Moc často tam nesmím chodit. Doma mám rozečtené tři knížky a já si tu jednu prostě musela půjčit. Jedná se o Zaklínače a jeho svět. Tak jsem zvědavá.
Po vyučování jsem měla krátkou krásnou zkoušku s hudebníky a potom jsem psala. Přepisovala jsem Ari do koženého zápisníku. Po dlouhé době. Dokončila jsem přepisování páté kapitoly a nakousla šestou kapitolu. Píšu to ručně kaligrafickým inkoustem. A jako vždy jsem byla jako prase.
Později jsem šla s kolegyní na kafe a doma jsem si potom zašermovala. Stihla jsem i podrbat kocoura a zkontrolovat, jak moc se najedl. Do večera jsem si četla. Hlavně knihu Ve víru Velkého tance. A bude mít záložku v Záložkodeníku. Už se chystá. S krásným vesmírným obrázkem.
Do noci jsem četla Příběhy z Čarovné říše.
Ve středu se do práce nešlo. Byl státní svátek. Místo toho jsem se rozjela do Brna pro jezdeckou helmu. Tu, co jsem si vybrala, tak měli jen moc velkou nebo moc malou. Tak jsem musela vzít jiný typ. Hlavně když mi sedí na hlavě. Teď začít jezdit.
Navštívila jsem i další dva obchody, tam potřeboval něco brácha a když už jsme byli v Brně, tak jsme toho využili.
Odpoledne jsem většinu času asi četla. Zaklínače a jeho svět. Krásná kniha, plná ilustrací a zajímavostí ze světa Geralta z Rivie.
Večer jsem měla doučko, zpívání na mši a pak synodu.
Ve čtvrtek dopoledne jsem pracovala. Překvapivě to bylo v pohodě. Čtyři hodiny utekly strašně rychle. Po obědě jsem si dala kafe a zákusek. Následně jsem šla učit nábožko a doma si dala večeři.
Večer jsem šla do šermu. Původně měla být scénika, ale nakonec byla bitka s pěnovými meči. Úžasný relax. Poslední asi půlhodinu jsme střídavě dobývali hrad. Nádhera. Užívala jsem si.
No, jen jsem nestihla pořádně číst. Na kocoura jsem nezapomněla, byla jsem za ním podívat se, jak se nažral.
Pátek byl trochu bouřlivější den. Dopoledne práce, jak jinak. Odpoledne kafe a Fidorka a bylo do večera po klidu. Než jsem odešla do nábožka, bylo mi pěkně zle. Nábožko jsem odučila a zvládla jsem i odsedět mši svatou. Do orchestru jsem nedorazila. Ten jsem vzdala. Kámoš mě odvezl do ZUŠky pro housle a pak domů. Doma jsem nějak nestíhala běhat na záchod. Střevní chřipka. Asi. Později jsem i zvracela. A nechala si zavolat sanitku. Jela jsem do nemocnice. Tam jsem jim vyhodila zbytek obsahu žaludku. Fajn. Naštěstí si mě tam nenechali. Dostala jsem do zadku včelku Torecanu a jela s dvěma recepty domů.
V noci jsem skoro nespala. Rozbolela mě parádně hlava a taky záda. Nevěděla jsem, jak si lehnout.
Sobotní dopoledne jsem následně z větší části prospala. Okousala jsem trochu rohlík a po poledni jsem snědla trochu rýže. Odpoledne jsem zase z větší části prospala. Ani na Četnické humoresky jsem se nepodívala. Na druhou stranu jsem dočetla Zaklínače a jeho svět.
Na to, že jsem prospala skoro celý den, jsem večer usnula, ani nevím jak. Tentokrát to i bylo v noci bez bolestí. Aspoň něco.
V neděli jsem nikam nešla. Asi bych to nezvládla. Místo toho jsem skoro celou hodinu četla knihu Eucharistická duše. Jen deset minut jsem polykala prášky. Jak já to nesnáším.
Obědvala jsem překvapivě u stolu a ne v posteli, jak v sobotu. Jen jsem obědvala nadvakrát. Hlavně, že jsem to snědla.
Odpoledne jsem už moc nespala. Spíš jsem četla. Dočetla jsem Příběhy z Čarovné říše od Tolkiena a začala jsem číst Zlodějku knih.
Jestli byl adorace, nevím. Nikam jsem nešla. Nějak jsem neměla sílu.
A to bude pro tento týden asi všechno. Skončil trochu jinak, než se dalo čekat, ale snad už to bude všechno zase chvíli dobré.
Krásný poslední předadventní týden roku 2021. Konec roku se blíží, konec liturgického roku už je za týden.
Vaše nemocná Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat