Neděle Božího milosrdenství je skoro za námi. Velikonoční oktáv je za námi a před námi je doba velikonoční.
V pondělí doma. Celý den. Jen kocoura jsem šla nakrmit a pohladit. Zvyká si na mě. V misce s vodou jsem mu našla led. To asi není moc normální v dubnu rozmrazovat, že?
Na mši jsem nešla, protože byla zrušena. Škoda, těšila jsem se. Myslela jsem, že to bude trochu odměna po těch Velikonocích. To jsem zpívala úplně všechno. Původně to mělo být jinak, ale člověk míní, Pán Bůh mění. Znovu se mi to pravidlo potvrdilo. Zase jsou to netradiční Velikonoce. Ale jsem vděčná za to, že jsem mohla zpívat liturgii během největších svátků liturgického roku, i když to mnohdy nedopadlo tak, jak mělo. Díky Bohu za to.
Dopoledne jsem měla on-line konferenci a distančně velikonoční pomlázku.
Odpoledne jsem četla, chvíli Karla Maye, chvíli loňské články na blogu. Málem jsem u toho zapomněla na kafe. Naštěstí mě doma probudili včas. Kafe jsem stihla.
Navečer jsem chvíli poslouchala Pána prstenů.
K večeři jsem si pustila jeden díl Stargate. Chvíli jsem taky malovala kamínky.
Do noci jsem si četla.
V úterý po pěti dnech do práce. Jedna on-line hodina zpestřená výpadkem signálu wi-fi. Super, když už, tak už. Koplo to mě. Tak jsme se s dětmi zasmáli.
Dopoledne jsem si dala ještě kafe, nakrmila kocoura, nepřišel za mnou, a vrhla se na diplomku. To mi vydrželo až do pěti odpoledne. Překvapivě. Vlastně skoro do tři čtvrtě na šest. Mezitím jsem si stihla dát i kafe, ukousnout zajíčkovi zadek a sníst Toffife.
Odpoledne taky pěkně sněžilo. Napsala jsem k tomu článek. Sem přidávám jen fotku.
U večeře jsem se dívala na další díl Stargate.
Později večer jsem chvíli poslouchala Pána prstenů U toho jsem zjistila, že jsem udělala v platbě přes internet chybu. Asi proto mi z obchodu ještě nepsali, že posílají zásilku. No jo. Tak jsem jim napsala. Ještě večer jsem dostala odpověď. Zásilka zachráněna a už se pracuje na jejím poslání. To je krásná komunikace.
Ve středu dopoledne jedna on-line hodina, chystání na další on-line hodinu, kafe, vyzvednutí oběda a krmení kocoura. Zase za mnou nepřišel. Zato jsem v jeho misce na vodu našla kus ledu. 
Vyčistila jsem mu misku a myslela jsem, že mi u toho umrznou prsty. To by nebylo moc dobré, když prsty používám de facto pořád. Housle, viole, flétny, klávesnice, psaní, kreslení... A možná bych mohla dál pokračovat.
Když jsem si šla pro oběd, tak zase poletovaly sněhové vločky. Naštěstí to nebylo jak v úterý. Ve středu vločky jen poletovaly, zlehka se snášely na zem. V úterý bičovaly vše, co jim přišlo do cesty. Trochu jsem to zakřikla.
Odpoledne jsem přepisovala Ari, bylo toho docela dost. Před třetí odpoledne jsem šla zkontrolovat kocoura a trochu si zašermovat. Vyfotila jsem si pár fialek a pak to začalo. Úterní sněžení oproti středečnímu bylo nic moc.
Příprava na posezení u kafíčka venku. Takhle to vypadalo po půl hodině sněžení. Můžete obě fotky porovnat (myšleno první a třetí fotku).
Kafe jsem si musela dát v teple obýváku. Škoda. Taky jsem si konečně prohlédla zpěvník Písně ze Středozemě. Některé už znám, některé se ráda naučím. Na základě toho jsem na zlatý kamínek jednu báseň z Pána prstenů.
V podvečer za svitu slunce jsem se vydala na procházku. Kvůli tomu jsem vydala další článek. Vzpomínala jsem, jak jsem těmi místy, kam jsem šla, chodívala s Blackem.
Ve čtvrtek on-line hodina. Dopoledne jsem si vyzvedla zásilku na poště a oběd v jídelně. V balíčku jsem měla tři knížky a tašku na nákup s Gondorským stromem. Je nádherná, celá černá s bílým potiskem. Z knih je to Měsíční oheň, Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě a Hobit. Poslední dvě jmenované z nakladatelství Argo. Krásné zpracování. Už mám celou sbírku. 
Před svým obědem jsem nakrmila kocoura. Znovu nepřišel, jen sledoval, jestli mu náhodou neujídám.
Odpoledne jsem měla poradu, on-line. Byla poněkud delší, než jsem čekala. Kafe jsem si musela dát sama. A zjistila jsem, že jsem nemusela spěchat. Doučko se nekonalo.
Večer jsem koukla na jeden díl Stargate. Do noci jsem poslouchala Pána prstenů a taky jsem četla další knihu od Hany Marie Körnerové s názvem Andělská tvář. Začíná se to pěkně komplikovat.
V pátek znovu on-line hodina. No, přežila jsem to. Cestou jsem našla další malovaný kamínek. Moc krásný. Následně jsem opět navštívila poštu. Došel mi balíček s knihami. Už zase. Tentokrát jsem si objednávala z Albatrosu nějaké omalovánky (až budu v té karanténě, ať mám co dělat). A vyzkoušela jsem Alzabox. Tam mě došly taky nějaké věci. Budu si totiž muset doma zařídit třídu na on-line hodiny. Nechce se mi každé pondělí a čtvrtek testovat. Jednou za čtrnáct dní mi to bude stačit. Vlastně dvakrát.
Dopoledne jsem si ještě vyzvedla oběd a nakrmila kocoura.
Odpoledne jsem si dala kafe, kontrolovala email, šla jsem na mši svatou a do večera a do noci jsem četla Andělskou tvář.
V sobotu odpoledne jsem ji netrpělivě dočetla. Dopadlo to tak, jak jsem si myslela.
V sobotu jsem taky uklízela a věnovala se kuchyni. Po obědě otevřela další knihu s názvem Zlatý kompas. Tam jsem před kafem přečetla asi dvě věty. Potom jsem se vrhla na předepisování sešitů. Po pravdě už jsem to mohla mít napsané dříve, ale nějak se mi do toho celý ten měsíc nechtělo. Takže mám do pondělí co dělat. Kafe jsem si dala s rodiči venku. Jé, tam bylo krásně. Sluníčko svítilo, občas profoukl větřík. Idylka.
Později odpoledne jsem konečně dopsala ty sešity a mohla se věnovat něčemu jinému. Především poslechu Pána prstenů a taky malování a pinterestu. Do noci jsem si četla.
V neděli jsem zpívala na mši svaté. Půlku jsem jako vždy neviděla. Snad se to brzy změní. Dopoledne jsem četla, a nakupovala. Nové E-knihy, jako vždy. Odpoledne jsem porcovala buchtu a čokoládu. Šla jsem taky na adoraci. Nějak si bez ní nedokážu představit nedělí odpoledne.
Po kafi jsem se psychicky připravovala na první test na covid a přivítání dětí ve škole. Skoro po dvou měsících.
Taky jsem se vrhla na malování kamínků.
A to bude pro tento celý dlouhý týden asi všechno. Jdu ještě chvíli odpočívat, číst, psát... Uvidím, co víc.
Takže krásný další týden roku 2021, hlavně buďte zdraví.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat