Další neděle je tady. Je taky poslední únorový den a poslední den prázdnin. Zítra mě čeká práce. Docela se těším.
V pondělí jsem vstávala v sedm. Ráno jsem dočetla poslední povídku o Stargate. Autora si nepamatuju, protože jsem si to kdysi stáhla z nějakého blogu. A nehodlám to šířit. Ten blog už pravděpodobně ani neexistuje. A začala jsem číst Posledního Mohykána. Jsem zvědavá, jestli to bude jak v tom filmu. Až na to množství krve to byl pěkný film a nádherná hudba.
Dopoledne jsem si zahrála na flétny, housle i violu a taky si zašermovala. Violu jsem musela ladit kolíkama, což nemám moc ráda.
Přes poledne jsem se dívala na první díl Hobita. Skoro jsem zapomněla, o čem to je. Už abych si zase přečetla ty knihy.
Odpoledne jsem jela za švadlenou. Šaty už mám skoro hotové a vypadám v nich ... No, prostě se mi líbí. Taky jsme společně vymyslely kabát. Na ten se taky moc těším.
Do večera jsem si četla Posledního Mohykána.
V úterý opět odpočinek doma. Šla jsem nakoupit, zahrála jsem si na flétny, housle i violu. Ladit jsem nějak moc extra nemusela. Naštěstí.
Odpoledne jsem si došla pro balíček a trochu si zašermovala. To jsem potřebovala asi nejvíc. Koukla jsem na druhý díl Hobita.
Odpoledne jsem si dala s rodiči kafe a krosana s nugátem. Mňam.
Do večera jsem měla dočteného Posledního Mohykána. Bylo to asi nějaké převyprávění, protože to bylo dost krátké. Škoda. Konec byl lehce překvapivý. Kdysi dávno jsem viděla film. Že zemře syn jsem věděla, ale že zemře i ona, to jsem netušila. To mě překvapilo.
Večer jsem nakoukla do své nové knihy. Je opravdu úžasná (jako všechny knihy o Tolkienovi nebo od Tolkiena, nic nového pod sluncem). Zjistila jsem, že Tolkien i nádherně maloval. (Možná jsem to i věděla, ale žádné konkrétní obrázky jsem od něj neviděla. Až teď.)
Do noci jsem ale četla jinou knihu. Knihu od Hany Marie Körnerové. Kdysi jsem od ní četla sérii Pán hor a ještě jednu, tak jsem chtěla zkusit přečíst knihu Heřmánkové údolí. Děj se odehrává v česku asi rok po druhé světové válce v pohraničí, odkud byli odsunuti Němci.
Ve středu ráno jsem si uvědomila, že už je středa. Půlka týdne a vlastně i prázdnin. Dopoledne jsem strávila v zimě zámku. Psala jsem a psala, až se mi od prstů kouřilo. A byla zima.
Kolem poledne jsem si zašermovala a dala si pořádnou horkou sprchu. Potom jsem si zapletla vlasy a koukala na poslední díl Hobita. Taky jsem si mezitím stihla dát oběd a zahrát si na flétny a violu. Housle jsem nechala odpočívat. Večer jsem si četla Heřmánkové údolí. Dočetla jsem to do půl osmé. Bylo to krásné. Příjemně se tam prolínaly dvě časové osy. Současnost a minulost hlavní hrdinky Anny. Když už se zdálo, že bude v jejím životě všechno krásné, vždycky se něco stalo. Tak je tomu v každém životě dodnes.
Hned jsem nakousla další knihu. Tentokrát od Christophera Paoliniho. Určitě víte, co je jeho prvotinou. Je to série o Eragonovi a Safiře. Kdysi dávno jsem ji taky četla a nedá se sehnat v elektronické podobě. Knížek jako takových mám dost a nemám je kam dávat.
Do noci jsem si četla.
V noci překročila návštěvnost blogu dva tisíce zhlédnutí. To je dobré, ne?
Ve čtvrtek ráno jsem byla po víc jak půl roce u zubaře. Jak já to nesnáším, i když mi nic neopravuje. Tentokrát to tak bylo. Jen odstranil kámen a šla jsem. Jen jsem si špatně vypláchla pusu a cítila jsem krev. Musela jsem na záchod ještě jednou vyplachovat, jinak bych domů asi nedošla. Musela jsem se cestou stavit v obchodech.
Nezapomněla jsem si zahrát na flétny a violu. Housle znovu odpočívaly. Vyběhla jsem do krásného slunného dne si zašermovat a udělat pár fotek. Našla jsem pod jasmínem na zahradě sněženku a talovín.
Ranní pohled na haldu.
A tady je talovín zimní.
Sněženka se nepodařila pěkně vyfotit. Snad příště.
Potom jsem v čtečce našla další kus od Karla Maye. Přečetla jsem ho jedním dechem. Jmenoval se Blizzard a měl jen 21 stran. Za půl hodiny jsem neměla co dělat. Tak jsem se vrátila k Paolinimu.
Po obědě jsem udělala puding a dala si kafe. Šla jsem taky na křížovou cestu. Cestou jsem našla kamínek a u kostela potom druhý. To byla zase radost.
Večer jsem se dívala na Pána Prstenů Společenstvo. Do noci jsem pak četla.
V pátek ráno se mi nechtělo vstávat. Asi proto, že jsem v noc byla vzhůru a měla jsem fakt hrozný pocit. Nestíhám psát a taky se mi už nechce.
Dopoledne jsem tedy většinou strávila v muzeu. Po chvíli mi začal stávkovat počítač, hlavně textový editor, tak jsem to zabalila a věnovala se textu až doma. Nezapomněla jsem si jít zašermovat na příjemné sluníčko. Fotky však žádné nemám. Jen ze čtvrtka.
Chvíli jsem se dívala na Pána prstenů Dvě věže. U toho jsem obědvala. Po obědě jsem si dala kafe a povídala si s mamkou. Později odpoledne jsem šla na modlitbu Růžence a na křížovou cestu. Četla jsem. Taky jsem stihla vyfotit pár fotek k diplomce.
Večer jsem dokoukala Pána prstenů Dvě věže a věnovala se četbě Světů J. R. R. Tolkiena.
V sobotu jsem chtěla dlouho spát. Moc se mi to nepodařilo Vylezla jsem z postele už před devátou. Dopoledne jsem uklidila a zaregistrovala se na očkování, jakožto pedagogický pracovník. Jsem zvědavá, kdy půjdu.
Odpoledne jsem si četla Světy J. R. R. Tolkiena. Nezapomněla jsem si dát kafe. Po kafi jsem udělala jeden pokus s modřencem. Vyryla jsem pár cibulek a zasadila je do misky doma na stole.
Do večera jsem četla a dočetla Světy. Bylo to zajímavé, občas trochu chaotické. Ale přečetla jsem to a jsem ráda. Určitě to stojí za přečtení. Předpokládám, že to za pár měsíců přečtu znovu. Na jedno přečtení se nedá všechno vstřebat.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem propria a užívala jsem si je. Po dlouhé době mě zpívání liturgie naplňovalo.
Odpoledne jsem četla, byla na adoraci a dala si kafe. Po kafi jsem se znovu vrhla na čtení. Rozečetla jsem znovu Pána hor. Nevím proč, ale moc se mi líbí romány od Hany Marie Körnerové.
K večeři jsem koukla na další díl Stargate.
A to bude pro dnešek a celý týden asi všechno. Nastal další lockdown a jsem zvědavá, jak to budu zvládat. Nebaví mě to po jarních prázdninách a teď to bude nedobrovolné prodloužení, ovšem s tím, že budu pracovat, ale bez dětí.
Takže krásný další týden roku 2021.
VašeVanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat