Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

3.1.21

28.12.2020 - 3.1.2021

Tak nový rok nám začal. Už v pátek úderem půlnoci. A co se dělo v přelomovém týdnu? A bude to článek, který patří do dvou "rubrik", má dva rozdílné štítky. Poprvé a nejspíš ne naposledy.
V pondělí jsem spinkala. Aspoň trochu. Dopoledne jsem odpočívala a koukala na internet. A konečně jsem viděla celou pohádku Třetí princ. I když jsem ji nejspíš moc nepochopila. Po obědě jsem četla In Sinu Jesu. Aspoň chvíli. Odpoledne jsem se podívala na Popelku z roku 1969. Je prostě krásná. Navečer po kafi jsem šla na mši svatou. Opět jsem byla velmi příjemně duchovně povzbuzena z latiny.
Večer jsem chvíli malovala kamínky. Měla jsem rychlý nápad, tak jsem ho hned realizovala, abych jej nezapomněla. A pak jsem si četla Bratrstvo a poslouchala u toho písničky. Večer jsem stihla ještě pohádku Šťastný smolař a do noci si četla.
V úterý ráno jsem šla na mši svatou. Latinskou a byla opět nádherná. Kdyby mi aspoň nebylo tak zle, ale zvládla jsem to. Nemusela jsem odcházet.
Dopoledne jsem si kopírovala věci z disku a pak šel počítač na přeinstalaci. Už to potřeboval. Brácha mu taky věnoval další RAMky, aby byl trochu rychlejší. Nový si kupovat nebudu, zatím.
Během toho jsem si četla Bratrstvo.
Odpoledne jsem si četla, dala jsem si kafe a koukala na pohádku Jak se budí princezny. Konečně na celou. Večer byl film Noc na Karlštejně. Ta hudba, kostýmy, kulisy a samozřejmě i komický příběh. Potom jsem si ještě chvilku četla. Dočetla jsem první díl Bratrstva a začala druhý.
Ve středu ráno jsem šla na mši svatou. Trhla jsem rekord. Od minulé středy jsem byla na mši svaté každý den. Jako J. R. R. Tolkien. Taky jezdil / chodil na mši každý den. A na latinskou. Je však pravda, že se mu nelíbily změny dané Druhým vatikánským koncilem. 
Dopoledne jsem si hlavně četla Bratrstvo a taky jsem dávala dohromady seznam četby od začátku listopadu. Je to opět pěkné číslo.
Jediné, co poslední dobou stávkuje, je psaní. Začíná mě to trochu děsit. Od 21. října jsem napsala sotva stránku do konce roku. Po dlouhé době jsem napsala tři řádky 27. prosince a něco málo 30. prosince. Místo toho jsem hodně četla.
U večeře jsem se podívala na další díl Hvězdné brány. Nakreslila jsem zase něco málo na kamínky a dívala se na pohádku.
Ve čtvrtek jsem se vyspala. Snad naposledy v roce 2020. Dopoledne jsem odpočívala a četla si. Po obědě jsem upletla vánočku a šla na mši svatou. Po mši byla krátká adorace. Nezapomněla jsem si dát kafe a cukroví. Snad mi nebude špatně.
Následně byla konference a pak odpočinek. Hlavně teda četba. Nesměla jsem ale zapomenout na komedii Bohouš.
Večer jsem dočetla druhou knihu Bratrstva a taky jsem přelouskala In Sinu Jesu. (Že ti to ale trvalo, Vani!!!)
Potom jsem dokončila seznam četby za dva měsíce a nastavila čas vydání. Zastavila jsem se na čísle 37.
Na silvestra jsem vydržela až do půlnoci. Potom jsem si na zdraví připila naprosto netradičně v obýváku a pivem. Ještě k tomu nealko pivem. Prostě netradiční rok 2020 byl zakončen netradičně. Doufejme, že ten přicházející bude lepší.
V pátek ráno jsem byla na mši svaté a zpívala jsem. Překvapivě. Čekala jsem, že bude čtvrteční sestava, ale ne. Zůstalo to na mně.
Dopoledne i odpoledne jsem se dívala na Novoroční koncert vídeňské filharmonie. Bez diváků to není ono. Hlavně ta poslední skladba. Mezitím jsem ještě chvilku fotila zamrzlou zahradu. Venku bylo krásně bílo a schody klouzaly. Naštěstí jsem nespadla.
Potom jsem zalezla do postele a četla si. Nezapomněla jsem si dát ani Novoroční kafe s cukrovím.
Koukala jsem nějakou chvíli na pohádku a pak jsem psala jednu hodně starou věc. Nejspíš z roku 2016 a dřívějších let.
Večer jsem se dívala na komedii Poslední aristokratka a stálo to za to. Potom jsem už zalezla do postele a chvíli psala. Hurá. K dodatkům jsem napsala něco málo přes stránku. A skoro do půlnoci jsem si četla.
V sobotu jsem dlouho spala. Nikam jsem nevstávala, nikam jsem nespěchala. Dopoledne jsem uklidila a chvíli si četla.
Odpoledne jsem pokračovala v četbě. Po kafi a zmrzlině jsem se věnovala chvíli Berovi. Četla jsem si vybrané části. Později jsem poslouchala hudbu a četla dál. Hlavně jsem několikrát po sobě poslouchala toto video.
Krásná hudba i video. Ano, je to sestřih z Pána prstenu.
Do noci jsem četla, až mi čtečka hlásila, že je vybitá. Stihla jsem ale dočíst třetí knihu Bratrstva. Konečně se vrátili do Hallasholmu. Než se mi zavřely oči, přečetla jsem ještě jednu kapitolu čtvrté knihy.
V neděli ráno jsem byla na mši svaté. Nezpívala jsem, nehrála jsem. Jen jsem se modlila. Potom jsem zašla na hřbitov a do obchodu. Konečně měli brusinky. Do oběda jsem se podívala na Objektiv, kde ukazovali Albánii, a četla jsem si čtvrtou knihu Bratrstva. Po obědě jsem v četbě pokračovala. Kvůli nabíjení jsem si nemohla lehnout do postele. Škoda. Na druhou stranu jsem u toho aspoň neusnula.
Odpoledne nesmělo chybět kafe a zmrzlina. A pak už jen poslední nabírání sil na první pracovní týden roku 2021 ve formě četby. Hlavně té.
A to bude pro tento přelomový týden roků 2020 a 2021 všechno. Přeji krásný první celý týden roku 2021.
VašeVanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené