Tak třetí adventní neděle je tady. Nějak rychle to utíká a nejde to zastavit. A co se vlastně dělo minulý týden?
V pondělí jsem si přivstala a šla na mši svatou. Byla krásná, pouze za svitu několika svící a celá latinsky. To jsem ještě nikdy nezažila. Potom jsem utíkala do práce. Čtyři hodiny strašně rychle utekly a už jsem šla na kafe s kolegyní. Popovídaly jsme si. Později odpoledne jsem šla ještě na stříhání. Konečně přes tu ofinu uvidím. Večer jsem nachystala svačinu, dala s večeři a žehlila. Na vanilkové rohlíčky se nedostalo. To nevadí. Ono to ještě den vydrží. Nezapomněla jsem si zašermovat a zahrát na příčnou flétnu a na violu. To mě povzbudilo.
Večer jsem ještě udělala další krok na jednom kamínku a zbytek večera jsem četla. Konečně. Po celém dnu.
V úterý ráno opět práce. Tentokrát trochu delší, ale za to klidnější. Jednu hodinu jsem skoro neměla, protože děti šly na oběd. Vlastně dvě hodiny. Prvně moji, a pak čtverka. Po odchodu dětí jsem se trochu zakecala s kolegyněmi a domů jsem šla překvapivě pozdě. Rychle nakoupit a šermovat. Vytáhla jsem taky violu a užila jsem si to. Hrála jsem skoro hodinu.
Večer jsem šla na slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu. Přede mší byla krátká adorace. Děkuji taky za Římský kánon. V tento den jsem byla před mnoha lety křtěná. Není to krásné? Pro mě tedy určitě.
Ve středu opět práce. Nějak je mi vždycky smutno, když je předávám do družiny. Ale těším se na další den. Odpoledne rychle na nákup, trochu si zašermovat, umýt si hlavu, zahrát si na flétnu a violu, dát si kafe a stříhat postavičky. Mám jich natištěných dvacet pět, ale asi jich vystříhám méně. Víc než třináct jich potřebovat nebudu. Možná čtrnáct, ještě pro mě...
Večer jsem měla krátké doučko a pak jsem opět stříhala. To mi zabralo čas až skoro do osmi. Vytvořila jsem si i vzor. V šest hodin jsme si ve městě mohli zazpívat koledy. Mám na to krásnou vzpomínku. Zrovna hrálli koledu Jak jsi krásné neviňátko a slyšela jsem i ten dozvuk rozhlasu. Znělo to jako kánon. Následně jsem se podivila nad koledou Pásli ovce valaši. Chvílemi to při refrénu znělo, jako když štěká pes. Ale jinak to bylo moc krásné. Snaha se cení. Nemohla jsem si ale nechat ujít Četnické humoresky.
Ve čtvrtek dopoledne opět práce. Po obědě následovalo dlouhé posezení s kolegyní na kávě. Seděly jsme tam skoro až do zavíračky. Obě jsme se potřebovaly dostatečně vykecat. Zbytek večera jsem si četla. Dočetla jsem osmou knihu Hraničářova učně, těsně před devátou večerní jsem skončila. Musela jsem navázat knihou devátou. Do Vánoc mám všech čtrnáct knih přečtených. Snad.
V pátek dopoledne práce. Rychlá, klidná a krásná. Odpoledne jsem si dala s mamkou kafe a zákusek. Později odpoledne jsem navštívila knihovnu. Vlastně jen box na vrácení knih. Přímo do knihovny jsem nedošla. Pak jsem zamířila na mši svatou. Tentokrát už i s violou. Hurá. Po mši svaté jsem koupila ještě čokoládu pro mamku a hurá si pořádně zahrát. Bylo nás tam jen šest, ale hrálo se krásně. Violy byly v obsazení 66,6 %. Což je nejvíc z celého orchestru.
Po příchodů domů jsem popřála mamce a dala si večeři. Potom jsem si četla až do začátku Četnických humoresek. Sláveček nám umřel. Ale zase se narodilo Bedřichovi dítě. Krásný konec. Že Jiroušek umře, jsem věděla od té doby, co začal blbnout.
Do noci jsem si četla.
V sobotu jsem vstávala v devět. Dřív se mi nechtělo vylízat z postele. Dopoledne úklid, nákup a četba. Odpoledne jsem s mamkou umyla poslední dvě okna a udělaly jsme výzdobu na chodbu. Musela jsem si na to letos vzít kožené rukavice, protože jsme měly stříbrný smrk a hned po prvním doteku mi zůstala v prstě jehlička. Bolelo to ještě půl hodiny. Taky jsem se později odpoledne věnovala četbě. Četla jsem až do večera. Dočetla jsem devátou knihu Hraničářův učeň a začala desátou.
V neděli jsem byla na mši svaté. Seděla jsem vzadu a dole. Stále se nezpívá. Brzy to všechno zapomenu. Do oběda jsem se dívala na poslední díl Cirkusu Humberto. Po obědě jsem se začetla. Prvně do Hraničáře, později do knihy Přistoupím k oltáři Božímu.
Následovalo kafe a pečení. Čekala jsem taky na on-line návštěvu, ale nějak se dneska opozdila. Kafe jsem vypila jen s rodiči. V podvečer jsem se začala dívat na adventní koncert České televize a tentokrát jsem se nedodívala. Ozval se telefon a s ním on-line návštěva.
A to bude pro dnešek a cel uplynulý týden asi všechno. Krásný další týden roku 2020. Za týden už bude čtvrtá neděle adventní a chvíli na to Vánoce. Tak hlavně ať to do té doby přežijeme bez kovidu. Já si jdu opět číst.
To vše přeje...
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat