Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

12.4.20

6.4. - 12.4.2020

Tak, další karanténní neděle. A k tomu Velikonoce. Svatý týden i Velikonoční triduum už je minulostí. A co se dělo Svatý týden roku 2020?
Do práce jsem šla jen zalít kytky. Jinak nic. V pondělí jsem vzpomněla na Blacka. Už to budou tři roky, co ... Radši nemyslet na to škaredé a smutné, ale na to hezké. Myslím, že vzpomínkový článek se mi povedl. Jinak netuším, co jsem dělala. Asi sledovala filmy a šila.
V úterý... to už vůbec nevím, co jsem dělala. Možná jsem šila, určitě jsem ale sledovala 117. Jo a začala jsem si opakovat liturgiku. Večer jsem v hodině šermu vydala článek o Ari. To je tak jediné, co si pamatuju. Jo, novinkou bylo, že jsem si zahrála na housle. Viola se moc rozladila, tak jsem ji musela prvně naladit.
Ve středu nejspíš to stejné. Fakt si to nepamatuju. Myslím, že jsem vytáhla katanu a šla se trochu procvičit v šermu. Když už nemůžu jít do kroužku. Dost mě to štve.
Ve čtvrtek jsem opět vytáhla katanu. Taky jsem si zahrála na housle i violu. Konečně jsem ji naladila. Jinak, housle potřebovaly naladit taky. A dost naladit. Bohužel missa chrismatis se pro mě nekonala. Seděla jsem doma a modlila se. Podívala jsem se na zahradu a fotila. Aspoň něco krásného se událo na Zelený čtvrtek.
V pátek jsem odmítla pouštět počítač a taky jsem to dodržela. Půst jsem taky svým způsobem dodržela. Jedno nasycení za den a dvě malá jídla k tomu. Žádná čokoláda, žádné sladkosti. A symbolicky jsem nabarvila čtyři vajíčka. Aby aspoň ten vajíčkový salát byl trochu barevnější. Taky se mi podařilo zachytit orla. Pravděpodobně orla skalního. Na docela velkou vzdálenost.
V sobotu odpočinek a delší spánek jsem si dopřála. Aspoň jednou týdně. Dopoledne jsem uklízela, odpoledne jsem si zašla do kostela pomodlit se k Božímu hrobu. Po kafi jsem si vzala liturgiku na terasu a dokud tam svítilo sluníčko, tak jsem tam seděla. Večer pořádná sprcha. Dokonce jsem odpoledne kreslila. Vznikla další ilustrace Dodatkům. Na obřady Velikonoční vigilie jsem se moc nedívala. Jen chvíli jsem sledovala přenos z baziliky sv. Víta v Praze. Stihla jsem poslední starozákonní čtení, epištolu a evangelium. Pak jsem to vypla a šla spát. U hymnu Gloria jsem málem brečela a to stejné bylo u zpěvu Alelujového žalmu. Celý rok jsem se na něj těšila, a nic. Letos si ho prostě nezazpívám. Snad za rok.
V neděli jsem vstávala a dopoledne šla na modlitbu do kostela. Přijala jsem i Krista. Dopoledne jsem sledovala mši svatou od Saleziánů z Brna. Před obědem i po obědě jsem se vrhla na roušky. Měla jsem materiál bohužel jen na 13 roušek. Takže za hodinku jsem byla bez práce. Chvíli jsem se věnovala i práci, kdy jsem vytvořila zápis pro děti do prvouky. Nakonec jsem vytáhla liturgiku a šla si opakovat ven na terasu. Odpoledne bylo taky kafe s velikonočním dortíkem. Pak následovala opět liturgika. Částečně ještě venku, částečně už doma v pokoji, protože na terase bylo poněkud teplo. Dočetla jsem liturgiku v křesle.
Do večera jsem odpočívala, popíjela čaj a poslouchala písničky. Taky jsem se kochala Thranduilem na spořiči obrazovky. Já vím, že byl trochu mrcha...Ale když on vypadá tak hezky....
Celý týden jsem denně cvičila (bohužel to není moc poznat). Snažila jsem se i pravidelně psát, což už bylo horší než to cvičení. I když za včerejšek jsem toho napsala dost. Na kreslení není nějak nálada (kromě toho včerejšího obrázku). Už mám měsíc doma nové tempery a tužky a ani ťuk kreslení. Možná je to škoda.
Tak to bude pro dnešek asi všechno. Krásný karanténní Velikonoční oktáv roku 2020.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené