Je tu další část z pohledu Bera. A pracuje se na dalších částech. Snažím se to řadit chronologicky, což se mi relativně daří, ale na druhou stranu přeskakuji některé pasáže, které by byly z pohledu Bera asi nudné. Teď jsem přeskočila do místa, kde se sourozenci a Ber setkají s králem Rómenu a jsou zajati.
Ale už nebudu více prozrazovat.
Přeji příjemné čtení.
Vaše Vanimaré
Přesouvali jsme se s Ari k lesu, kde byli ukryti naši koně. Najednou se Ari prudce zvedla a zmizela v lese. Následoval jsem ji. Můj kůň se splašil a já nebyl schopen ho chytit.
Ari mi nabídla pomocnou ruku. Nasedl jsem tedy za ní a ujížděli jsme. Nemohli nás dohonit.
Po chvíli jsme v lese našli jednu hlídku.
"Ve kterém jsme táboře?" zeptala se Ari.
"V pátém." odpověděl jí elf.
"Máte tu rychlého koně?"
"Ano."
"Zajeli jsme si moc. Laf nás neunese šest mílí." obrátila se na mě. Pochopil jsem, seskočil z koně a chytil si bělouše, který byl nejblíže ke mně.
"M…Moment, to je můj kůň!!!" křikl za mnou ten elf. Nezabýval jsem se tím. Nebyl čas na vysvětlování. Ujížděli jsme k východu podél řeky.
"Už jen dvě míle." křikla na mě Ari. Bělouš toho měl dost. Zpomaloval.
"Mernkale." slyšel jsem křičet Ari. Dojela k němu a začali se téměř okamžitě bavit. Dojel jsem k nim.
"Fron a Jek jsou v zajetí u lidí."
"Jak se tam dostali?"
"Kolem našeho stanoviště projížděli lidé z Rómenu. Nevím, proč je zajal. Ale myslím, že to je kvůli Fronovi…."
Ari se skácela k zemi. Stihl jsem ji taktak chytit. Nejspíš toho na ni bylo moc.
"Co uděláme?" zeptal jsem se Mernkala, "Nemůžeme je tam nechat."
"Poradíme se s Velinem. Zná své lidi víc než my dva dohromady."
"Dobře." Vzal jsem Ari do náruče a následoval Mernkala do tábora. Byla velmi lehká. Skoro jsem ani necítil její váhu na svých rukou.
Velin v táboře nebyl.
"Oryate, kde je Velin?" zeptal jsem se.
"Nejspíš na hlídce. Šel směrem k jihu." dostalo se mi odpovědi. Položil jsem Ari na přikrývku. Nebudil jsem ji.
Velina jsme našli. Sledoval své lidi.
"Veline, potřebujeme pomoc. Zajali Frona a Jeka." oslovil jsem ho. Společně jsme se vrátili do tábora. Složili jsme stany. Pak jsme sedli na koně. Držel jsem Ari v náručí.
Vyjeli jsme k našemu táboru. Pak jsme se ukázali lidem. Ari se cestou probudila.
"Už je vzhůru." řekl Mernkal.
"Ari." oslovil jsem ji, "Ari, podívej se na mne."
"Jak dlouho jsem spala?" zeptala se.
"Mluví, Ari mluví. Hurá."
"Může mi někdo odpovědět na mou otázku?"
"Něco málo přes hodinu."
"Mernkale, co se všechno za tu hodinu stalo?"
"Prvně jsme chvíli hledali Velina. Pak jsme složili stan a uschovali všechny věci. Jedeme asi čtvrt hodiny." vysvětlil Mernkal.
"Bere, můžu tě o něco poprosit?"
"Cokoliv."
"I Vás Mernkale?"
"Samozřejmě."
"Neříkejte to Fronovi."
"Jak si přeješ."
"A co ten elf, co nás pronásledoval?" chtěla ještě vědět.
"Ten to u sedmého stanoviště vzdal." Pousmála jsem se.
"Už se blížíme k Rómencům." řekl jsem.
"Super." řekla. Všichni jsme se zasmáli a vyjeli z lesa.
"Chopte se jich." zavelel král.
"Hauta!" zavelela Ari. "Nechte nás prvně promluvit."
Překvapilo mě, že udělali, co chtěla, i přes to, že ji nejspíš nerozuměli. Sesedli jsme z koní.
"Proč?"
"Máme totiž Vašeho Velina."
"Cože máte?"
"Velina. Určitě ho znáte."
"COŽE??"
"Propusťte mé bratry a uzavřete s nimi mír." začala vyjednávat. Byli jsme jen tři a jich skoro přes pět tisíc. Přispěchal mu na pomoc nějaký voják a něco si šeptali.
"A co když nepřistoupím na tvé podmínky?"
"To chcete mít za nepřítele i elfy?" odpověděla mu otázkou. Nevěděl jak odpovědět a zase se radil s tím vojákem.
"Na tvé podmínky nepřistoupím." asi věděl, že má navrch.
"Jak chcete." reagovala.
"M…Moment, kam to jedete?" zeptal se zmateně král.
"No, pryč." odpověděla mu. Zase se radil s tím vojákem, který nám způsobil jen samé nepříjemnosti.
"A kdo vám to dovolil?"
"Nikdo. Svobodně jsme přijeli a svobodně odjedeme." stála si za svým Ari. Nasedla na koně a já se vyšvihl za ni. Ari otočila koně a zamířila k našemu tábořišti.
"Jak je chceš odtamtud dostat?" zeptal jsem se.
"Ještě nevím." odpověděla mi. Dál jsme mlčeli.
Dojeli jsme k našim věcem. Bran se naštěstí vrátil a nechal se chytit. Nasedl jsem na něj a pokračovali jsme dál na západ podél řeky. U Velina jsme nechali Mernkala a za otěže jsem chytil toho bělouše. Pokračovali jsme v cestě.
Žádné komentáře:
Okomentovat