Je tu jeden z posledních týdnů tohoto roku. Možná se opět dokopu k tomu, abych napsala něco o tom, co mě v roce potkalo pěkného a nepěkného a tak. Uvidíme. Ještě mi pár dní roku zbývá. A teď zpět k poslednímu uplynulému týdnu.
V pondělí jsem šla do práce. Vůbec se mi nechtělo, jako ostatně celý týden. Jsem strašně unavená a nevím, jak relaxovat. Nejvíc by mi pomohla služba u oltáře dle všech platných liturgických předpisů. Ach, to je utopie. Aspoň prozatím.
V úterý se den opakoval. V práci jsem byla docela dlouho. Skoro do pěti. A to jsem se ani nestíhala připravit na další den. Večer jsem šla na mši. Liturgie byla dobrá, ale dobrá je jen za 3. Liturgie bylo rozhodně lepší než doma. I když bych měla výhrady k ministrantovi s misálem, který od collecty odchází moc brzy, kdy kněz ještě nedokončil doxologii modlitby.
Ve středu jsem taky pracovala a jela do Brna. Hlavní důvod, proč jsem jela, byl nákup dárků. Pro děti. Taky jsem přijala svátost smíření a sehnala si bílý popisovač a mohla dokončit jednu zakázku, kterou jsem měla na stole asi dva týdny. Tak jsem se taky podívala na Zelňák na trhy a doslova mě do odradilo od návštěvy Svoboďáku. Na byt jsem se dostala asi o půl šesté totálně mrtvá. Až tak mrtvá jsem nebyla, když jsem dokázala o několik dní později napsat tento článek. No, ale měla jsem být na bytě už před pátou, tak si to dokážete představit, jak to je vysilující. Navíc jsem také málem zaspala svou výstupní stanici. V buse jsem natvrdo usnula a vzbudila se v Tvarožné. To jsem ovšem nevěděla, tak jsem se musela zeptat, kde jsem. Nehorázně se mi ulevilo, že jsem zastávku nepřejela.
Ve čtvrtek jsem opět pracovala. Docela dlouho. Pak nákup, drobný úklid, malá svačinka a večer mše svatá. Začala bezprostřední příprava na Vánoční svátky. Nějak mi nedochází, že za necelý týden jsou Vánoce, ale na prázdniny se těším.
Přikládám fotku jednoho pokusu s foťákem.
V pátek opět práce. A pak cesta domů. Stihla jsem i většinu mše svaté. Dřívějším autobusem jsem bohužel jet nemohla, protože jsem musela do knihovny vrátit knížky, a v knihovně byli až od dvou. Pak jsem si řekla, že se zeptám, jak to bude s farní kronikou. Mám ji dopsat do listopadu a pak si to kněz bude psát sám. Už mě v mé rodné farnosti nic moc nedrží. Ministrovat jsem přestala před více než dvěma lety, hrát jsem přestala asi před dvěma měsící a o kroniku přijdu teď. Tak nevím. Naposledy si ji pečlivě prohlédnu, potěžkám a pokochám se. Tak jsem si ji vyzvedla a doma otevřela za posledním svým zápisem a..... nestačila jsem se divit. Někdo napsal do kroniky stejný rok jako já a znovu jej popsal. Nechápu proč. Docela mě to zamrzelo. Nehledě na to, že ten dotyčný tam psal naprosté hovadinky (omlouvám se za to slovo, normálně bývám slušná). Psal tam o počasí, jaká byla zima, jaké bylo jaro, jaká bude úroda a také je tam zmínka o politické situaci na západě. Co mě ale zarazilo nejvíc je, že na konci se pomalu začíná psát něco o konci světa a že máme číst Zjevení sv. apoštola Jana.
A teď se vrátím ke mši svaté. Ignorace oltáře ministranty opět pokračuje. Také mě zarazila situace, kdy ten menší ministrant měl tu větší knížku, myšleno misál. A taky mě začínají vadit konvičky na oltáři, kdy tam vůbec, ale vůbec nemají co dělat. Je to napsané v IGMR. A nenuťte mě to hledat. IGMR mám na bytě.
Večer jsem spokojeně odpočívala. Uvařila jsem si čaj a začala rozepisovat tento článek. Většinou jsem jej rozepisovala někdy uprostřed týdne, ale co je ze mě pracující člověk, tak to uprostřed týdne nějak nestíhám.
A svíček na adventním věnci hoří víc a víc, a svíčky jsou menší a menší.
A taky se ještě musím pochlubit trochu předčasným Vánočním dárkem. moje liturgická knihovna se opět rozrostla. Nejen, že jsme ve škole dostávali knihy zadarmo, hrazené z nějaké dotace, ale hlavně jsem dostala Misál na každý den liturgického roku. Jako důkaz přikládám foto.
Je naprosto super.
V sobotu jsem byla většinu času doma. Taky jsem se dívala na Pevnost, jen si nemapamutuji kolik vyhráli, ale určitě do bylo přes deset tisíc. Večer byl překvapivě florbal. Dala jsem si šest gólů a byla jsem relativně spokojená.
V neděli jsem byla na mši svaté.
LITURIGICKÁ POZNÁMKA: Opět byla v neděli druhá eucharistická modlitba, která se na neděli moc nehodí. Naštěstí už se pomalu ruší to nesmyslné čekání na sbírku. Hurá sláva.
Odpoledne jsem opět sledovala Pevnost a pak jsem se už pomalu chystala na byt. A taky balila dárky.
Pak jsem jela na byt. Pěkně jsem si vysála podlahu a nazdobila stromeček. Přikládám foto.
Po dlouhé době jsem se také dívala na Pyšnou princeznu, kterou jsem si mohla jednou zahrát.
A taky jsem si musela vyfotit adventní věnec se všemi zapálenými svíčkami.
Tak tady je foto.
A to bude pro dnešek všechno.Tak přeji krásný další, poslední týden, roku 2015. A já si půjdu zahrát na varhany příští týden. Aspoň na hodinu a více.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat