Tak a jsme za půlkou roku. Aspoň co se čísla týdne týká. A co se dělo?
Tak v pondělí jsem jela na poslední pohovor. Doufám, že poslední, další už budu odmítat. Pak jsem šla do práce. Děti byly hodné. Po práci jsem stihla mši svatou. Měla jsem odvoz. MInistrovala jsem. Četla jsem čtení a zas tak špatně s tím čtením na tom nejsem. Užívala jsem si to. Večer byl táborák, tak jsem měla menší společnost. Moc jsem se nezapojovala. Večer jsem musela sednou k počítači a tvořit jednu přípravu do školy. Strávila jsem nad ní asi dvě hodiny. Všechno jsem si musela psát rukou. Jak přípravu, tak pracovní list. Do jedenácti jsem měla hotovo.
V úterý to vypuklo. Vstávala jsem v pět ráno a šla jsem učit na základku do třetí třídy. Ukázková hodina. Vedoucí paní učitelce prvního stupně se hodina zamlouvala a dostala jsem snad místo. Během týdne mi to snad potvrdí. Pak jsem opět jela do práce. Večer byla změna programu a já už podruhé zamířila do Brna na sraz se spolužačkami ze střední a taky se spolužákem. Pěkně jsme si popovídali. Škoda, že jsem jela tak brzy domů.
Ve středu jsem se konečně trochu vyspala. Nemusela jsem vstávat v pět ráno. Za to jsem se do postele dostala pozdě. Spát jsem šla až po desáté hodině.
Taky jsem večer byla na mši. Vzpomněla jsem si na pouť do Fátimy a Lurd, kdy nám průvoce zpíval píseň Slunce ať svítí, kde jsi ty. Plakala jsem u té písničky a nebyla jsem schopná zpívat.
Ve čtvrtek jsem se vzbudila s hlasivkami naprosto nepoužitelnými. Měla jsem problém mluvit, natož okřikovat děti. Naštěstí jsem to v práci zvládla. Pak byla rozluřka s předškoláky. Všechno proběhlo v pohodě. Dostala jsem i malý dárek. Krásné keramické srdíčko a čokoládu. Velmi mě to potěšilo.
Neodolám a přidám fotku. Bohužel foceno jen mobilem, protože nemám s sebou foťák.
V pátek jsem opět jela do práce. S mými hlasivkami to vypadalo ještě hůře než ve čtvrtek. I přes tento handicap jsem to v práci zvládla. Jela jsem o hodinu dříve. Domů jsem jela asi o půl hodiny později. A vůbec mi to nevadilo. Stihla jsem i mši svatou. Neministrovala jsem a bohužel jsem i nezpívala. Nehodlala jsem si odrovnat hlasivky úplně. Liturgie probíhala tak, jak má. Nespatřila jsem žádnou chybu. Pak jsem jela na kole domů.
V sobotu jsem vstávala až kolem půl osmé, abych stihla trochu uklidit a sbalit se na cestu domů. Cesta probíhala v pohodě. Jen první vlak, měl drobné zpoždění, ale nevadilo mi to. Další vlak mi jel na delší domu, tak jsem ho v pohodě stihla.
S hlasivkami jsem na tom skoro stále stejně. K tomu všemu se přidal v noci ještě ucpaný noc a křeč v lýtku. A to celý týden piji Magnesii s hořčíkem. Tak nevím.
Po obědě jsem se dívala na svou oblíbenou Pevnost Boyard. tentokrát vyhráli přes 12 000 eur. Hezké. Pak jsem se vrhla na vyčesávání Blacka. Hned vypadal lépe, než když jsem ho viděla před obědem. Následně jsem byla stejně chlupatá jako on. Část toho, co jsem z něj vyčesala, skončilo na mě. Snad nebudu nacházet chlupy ještě týden v jídle. Dneska mě stihl i lehce kousnout. To je špatně definováno. Srazila jsem se s ním, omylem jsem nastavila svůj loket jeho zubům. Takže se tomu nedá ani říkat kousanec. Bohužel tekla krev. Moje. Ale zas tak strašné to není.
Večer jsem jen zaplatila nájem za tělocvičnu a tím skončila moje florbalová sezona. Snad zase příští rok, ale už nechci být ta, co všechno zaštiťuje a zajišťuje. Nebudu na to mít čas.
V neděli jsem byla na mši svaté. Nějak jsem nestíhala sledovat liturgii. Jen mi opět vadila ta sbírka. Navíc na kúr nikdo po sbírce nepřišel. Lidé byli nachystáni, ale ministrant s košíkem nikde. Ani se nedivím, že se na bohoslovce vybralo tak málo. Liturgii jsem dnes nějak nestihla sledovat. Hrála jsem na varhany a nezpívala. Stále jsem držela hlasový klid, abych mohla v pondělí mluvit. Hraní se obešlo bez většího zaškobrtnutí. Všechno jsem dohrála. Na to, že jsem přes týden na varhany ani nesáhla a všechno si přehrála přede mší a nečisto a bez zvuku, tak to dopadlo moc dobře. Nikdo si nemohl ztěžovat.
Pak jsem opět a naposledy zamířila do mého malého bydleníčka. Musím si to tady užít, protože jsem tu poslední dva dny. Těště se, v pátek jdu na mši a budu kritická. Už se těším. Ale o tom všem zase příští týden.
Teď už jen přeji všem, co dočetli až sem, krásný další týden roku 2015. Pro někoho prázdninový, pro někoho poloprázdninový a pro někoho stále pracovní.
Vaše Vanimaré
P. S.: Užijte si prázdniny a hlavně ať se vám nic nestane. Nesmím říkat, že v úterý jedu do práce naposledy, taky by se mohlo stát, že bych nedojela. :) (Nepřivolávej to!!!!) Pěkný týden. :)
V.
P. P. S.: Už jsem jako Gandalf, který píše Frodovi dopis, který má Máselník poslat co nejdříve. V týdnu jsem dočetla první díl Pána prstenu a začala jsem číst díl druhý. A nečtu jej poprvé, ale aspoň tak počtvrté. I tak v textu nacházím stále nějaké novinky, kterých jsem si dříve nevšimla. Tato kniha se dá číst stále dokola. Jen škoda, že ji nemám doma a mám ji půjčenou z knihovny. Jinak by byla plná poznámek...
V.
Žádné komentáře:
Okomentovat