Tak jsem opět tu. Překvapivě stíhám psát na blog a sledovat ostatní oblíbené blogy.
A co se dělo? Po pravdě, nic moc. Jen hromada učení.
V pondělí jsem se učila a jela do sousedního města nakoupit nějaké oblečení ke státnicím. Sehnala jsem jen slušnou sukni. Pak následovalo opět učení a učení až do večera.
V úterý jsem začala řešit okruhy do matematiky. Stihla jsem projít a vypracovat 3 otázky z 16. Nic jiného jsem nedělala. Večer jsem chvíli zpracovávala portfolio z praxe. Jo a taky jsem se zapsala na termíny státnic. Čekají mě 18. a 19. května. Každý den dvě zkoušky. Mám se na co těšit.
Ve středu se moje činnost opakovala. Okruhy do matiky. A rovnou 4, aby jich nebylo málo. Poslední jsem dodělala asi o půl deváté. Pak jsem se věnovala chvíli přípravám do portfolia a šla s radostí spát.
Ve čtvrtek jsem vstala brzy, abych stihla co nejvíce okruhů do matematiky zpracovat. Zpracovala jsem tři a něco málo. Večer jsem byla na mši svaté. Už jsem tuto skutečnost předesílala minulý týden. Pořád jsem si myslela, že je ve čtvrtek středa a v pátek čtvrtek. Hrůza.
Na mši jsem hrála ordinarium. A překvapivě i dobře a bez chyb. Jen jsem zbrkle utekla na začátku Agnus Dei. Ani nevím proč se to tak stalo.
Zaujala mě však jedna myšlenka z homilie, i když teď si nejsem vůbec jistá, jak tato myšlenka souvisela s texty ve mši. Myšlenka byla, že aby byl člověk dost dobrý, tak k tomu stačí málo.... Necituji přesně, protože si to nepamatuji, ale snad jsem zachovala smysl. Přečetla jsem si dané texty znovu a stále jsem nepochopila souvislost dané myšlenky jak se čtením ze skutků apoštolů tak se čtením evangelia podle Jana. Přidávám souřadnice textů: Sk 15, 7-12 a Jan 15, 9-11.
Asi jsem docela nechápající bytost, která chápe jen logické souvislosti matematiky. Už mě z ní hrabe a ještě ji nemám celou zpracovanou. A státnice jsou za týden. Uuuuáááá. Teď jsem si vzpomněla na jednu německou poznávací značku, kterou jsem viděla. Byla složená z písmen, které jsou uspořádanou množinou P(písmena poznávacích značek)={D, U, A}
Taky přemýšlím, zda je tato množina dobře uspořádaná. Ale asi ne. Je jen uspořádaná, konečná a není Peanova, protože nesplňuje Peanovy axiomy. Zaručeně je to konečná množina o třech prvcích. A kartézský součin PxP by obsahoval šest uspořádaných dvojic.
Tak už dost matematiky. Tohle se češtinový úkol, který se řadí do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a tematického okruhu Komunikační a slohová výchova.
Asi bych měla přestat psát....
A celý týden u toho učení poslouchám soundtracky z The Lord of the Rings, Hobit An Unexpected journey a Game of Thrones. Proč? Seriál jsem neviděla, ale začínám uvažovat, že si přečtu ty knihy. Navíc Game of Thrones jsem hrála na violu s komorňákem a violy zrovna v této skladbě začínají ty krásné osminky se šestnáctinkami. A samy. To jsem si užívala na koncertě. Tam melodie i zpracování se mi líbí, tak proč to neposlouchat. Hlavně, že to nemá slova, která by mě rušila při učení. Přemýšlela bych nad nimi, co asi znamenají. Hlavně jsou tam krásné ty smyčce. To mi dokáže způsobit mrazení po celém těle.
V pátek jsem byla celý den zalezlá v pokoji a učila se. Matiku. Ven jsem vylezla pouze z důvodu oběda a pak večer, kdy jsem chvíli poseděla na terase. Jinak jsem byla zalezlá doma. Na mši jsem nebyla, protože nebyla. Taky z tohoto důvodu jsem si celý den myslela, že je sobota.
Večer jsem pracovala na konečné verzi příběhu o Ari. Jedna z mála věcí, co tomu chybí, tak je název. Zatím jsem na nic vhodného nepřišla. Tak třeba mě něco napadne při čtení. V textu někdy něco dopíšu, někdy něco smažu.
V sobotu jsem opěd seděla doma a snažila se učit. Prošla jsem si poslední tři otázky do matematiky a od neděle se musím vrátit i k pedagogice, psychologii a češtině. Mám týden na to, abych si to všechno zopakovala a doučila. K večeru jsem pracovala na Ari, abych s tím trochu pohnula. Pomalu, ale jistě si plním jeden sen. Je to sen, že vytisku celý příběh a nechám si ho svázat do tvrdých desek. Už se těším, až ji budu držet v rukách. Asi budu stejně fascinována, jako když jsem poprvé držela svou svázanou diplomovou práci.
Večer jsem byla na florbale. Překvapivě mi bylo i po úvodních dvou zápasech dobře a hrála jsem všechny zápasy mého družstva. Dala jsem si hned první dva góly prvního zápasu. Pak jsem k tomu přidala ještě dva a dva vlastní. I když za ten jeden moc nemůžu. Trefila jsem protihráče, který míček trefil akorát do branky. Ten druhý si moc nepamatuji.
V neděli jsem byla na mši svaté. Nehrála jsem, jen jsem chvíli preludovala. A dneska si neodpusrím...
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Spíš se zarazím nad nelogičností jednoho ministranta. Měl misál a k tomu ty nové eucharistické modlitby. Nepochopila jsem, proč dal na pultík prvně misál a pak složitě držel zelené eucharistické modlitby. Chtělo by to trochu praktičnosti, ne jen znalosti liturgie, ale i ty praktické znalosti a dovednosti. A znalost toho, že mensa není odkládací pult. Když se nepoužívá textů z misálu, tak by misál měl bát položen na abaku a ne na mense.
LP: A druhá věc, která mě zarazila byla preface. V direktáři bylo napsáno, že má být preface velikonoční. Tak by mě zajímalo, jaká preface byla. Určitě ale nebyla jedna z těch velikonočních, protože byla z těch zelených eucharistických modliteb. Aneb milujeme direktář. Která z těch eucharistických modliteb byla, nevím jistě. Mohla to být jedna z eucharistických modliteb za různé potřeby. Chápu volbu eucharistické modlitby, ale to neopravňuje k tomu, aby byla jiná preface než velikonoční. Eucharistická modlitba je na volbě kněze. Preface by se měla řítit pokyny v direktáři.
Odpoledne jsem byla na bruslích. Dojela jsem až do vedlejšího města a zpátky. Nic jiného mi nezbývalo. Jedině cesta autobusem a to jsem se rozhodla, že radši pojedu na bruslích. Zpáteční cesta byla horší, protože většina cesty byla proti větru. Ale i tak jsem si cestu užívala. Ani jsem se moc nezrušila a domů došla po svých.
Teď jdu spokojeně odpočívat.
Přeji všem krásný další týden roku 2015.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat