Zase Hwesta 8. část

Ráno jsem se vzbudila pozdě. Snídaně se na mě smála ze stolu a já se do ní hned pustila. Všichni už byli venku. Rychle jsem je následovala. Nahlédla jsem do stáje. Bran byl pryč. - Ha. Budu mít klid na svoji práci. - pomyslela jsem si, hned jsem běžela do kůlny pro vidle a kolečko a vrhla jsem se do práce. Freninův kůň byl taky pryč. Vyvedla jsem tedy pouze naše koně, jako za starých časů. Od každého jsem vyvezla, jako tradičně, jedno a půl kolečka. To poslední jsem si naložila trochu víc, abych se nemusela vracet jen pro polovinu kolečka. Uprostřed cesty mě na koni dojel Ber.

"Zase pracuješ?"zeptal se.

"Ne, já se bavím."odpověděla jsem. Zastavila jsem se, abych si odpočinula. Než jsem se otočila, seskočil Ber z koně, chytil kolečko a odvezl je místo mě. Chvíli jsem tradičně stála na místě a dívala se za ním. Vzpamatovala jsem se. - Trochu se mu pomstím. - pomyslela jsem si. Zkrátila jsem si třmeny na jeho sedle a vyskočila Branovi na hřbet.

Zase Hwesta 7. část

Ráno jsem v pokoji nachytala spícího Bera a Frenina. Potichu jsem se převlékla a vyšla z pokoje. Fron i Jek sedlali koně.

"Mára arin. Někam se jede?"zeptala jsem se.

"Mára arin. Jede."oznámil mi Fron.

"A můžu vědět kam?"

"Na výlet."

"Jen my tři?"

"Ne všichni."

"Ale oni ještě vyspávají."

"Ne na dlouho."

"Dobře, jak je mám vzbudit?"

"To nechám na tobě."pousmál se Fron.

"Takže je můžu polit vodou?"

"Jak myslíš."usmíval se Fron a vrhal nápadné pohledy za mě. V tom mi to došlo. Za mnou stál jeden z nich. Nasucho jsem polkla.

Zase Hwesta 6. část

Ráno mě probudilo slunce. V pokoji už nikdo nebyl. Nakoukla jsem oknem ven. Frenin vyjel do okolí a bratři byli na zahradě. Po včerejším dni jsem byla vyhládlá, tak jsem snědla zbytky ze stolu. Nádobí jsem odnesla do kuchyně a opláchla. Po drobné úpravě svého zevnějšku jsem vyšla do slunného dne.

"Mára arin."pozdravila jsem.

"Mára arin."odpověděl mi Fron, "Jak se máš?"

"Celkem dobře. Kde můžu pomoct?"

"Kde chceš."

"Takže můžu dělat svou oblíbenou práci?"

"Dalo by se to tak říct."

"Jdu na to."řekla jsem s úsměvem, otočila jsem se na patě a zamířila do kůlny pro vidle a kolečko. Koně jsem vyvedla na dvůr a vrhla jsem se na hnůj. Hnojník měla Dami celkem daleko. Po třetím kolečku ze mě lilo, jako kdybych zmokla. Teplo až hrůza. Léto taky vrcholí. V druhé třetině bývá nejtepleji.