Zase Hwesta 3. část

"Mára rë, Ari."

"Mára ……rë."vysoukala jsem ze sebe a údivem jsem pustila batoh na zem.

"Osedlal jsem Vám koně."řekl Frenin. - Dámským sedlem. - doplnila jsem v duchu. Laf se nepokojně ošíval.

"Děkuji, ale…já nejezdím na dámském sedle."odpověděla jsem. Meč jsem opřela vedle batohu. Lafovi jsem sedlo co nejrychleji sundala a podala ho vyjevenému Freninovi. Potom jsem přinesla svoje a znovu ho osedlala.

"Tohle prosím vraťte tam, kde jste to vzal."řekla jsem mu. Nic ale neudělal. Musela jsem Lafa i znovu nauzdit. Frenin stál a sledoval mě. Do ruky jsem mu vtiskla i uzdu. Frenin to nakonec odnesl. Když se vracel, zakopl o můj meč. Zvedl ho ze země a začal si ho prohlížet.

"Taková jemné slečna a nosí meč?"zeptal se.

Zase Hwesta 2. část

Konečně se ale rozpršelo. Otevřela jsem okno a zhluboka se nadechla. Venku už nebylo takové dusno. Okno zůstalo otevřené. V umyvadle jsem si opláchla obličej a před zrcadlem rozčesala vlasy. Vrátila jsem se do pokoje. Zablesklo se a po krátké chvíli se ozval hrom. Přivřela jsem okno a zalezla do postele. U dveří jsem zaslechla pohyb. Posledních pár dnů žiji v neustálém strachu, proto mě neznámá osoba vyděsila. - Co udělat teď. - ptala jsem se sama sebe. Odpověď jsem dostala hned. Znovu se zablesklo a já, sice na chvíli, spatřila mužnou postavu u dveří. Postava mě spatřila taky. V hluku hromu jsem se přesunula pod okno. - Jen doufám, že mě neslyšel. - pomyslela jsem si. - Jak se z tohohle dostanu fakt netuším. - Znovu se zablesklo. - Tak toho bych tu vůbec nečekala. - pomyslela jsem si. V rohu u dveří do lázně stál Hwesta a hledal mě. Pomocí hromu jsem se dostala ke dveřím. Hwesta ovšem taky. Po hromu opět zazářil blesk a já stanula tváří tvář Hwestovi.

Zase Hwesta 1. část

"Támhle je."řekl Ber Jekovi, který se okamžitě otočil.

"Co se děje?"zeptala jsem se.

"Ty se ještě ptáš? Kdes byla?"

"V knihovně."

"A říkat, kam jdeš, ti nic neříká?"

"Něco bych řekla, ale já jsem neměla v plánu jít do knihovny."odpověděla jsem.

"Co sis přinesla?"zeptal se mě Ber.

"Ani nevím."odpověděla jsem a začala si prohlížet desky knihy.

"Před Fronem ani slovo. Rozumíš?"podíval se na mě Jek.

"Záležitost vyřízena."

"Tak nějak. Co sis tedy půjčila?" znovu jsem se začala zajímat o knihu.

"Co to je? Ta neznám a ani nepřečtu. Jeku?"