Další kniha od Bruna Ferrera a pro mě nejzajímavější příběhy. Tedy jen jejich názvy, případně nějaká ta krátká myšlenka. Přečteno 15. 6. Den po Svatoboru a po mé jízdě na koni.
- Poslední list – Děláme pro nemocné spoustu věcí, ale někdy jen pouhá přítomnost vyjádří mnohem hlubší lásku. Daruj svoji plnou přítomnost. Dokážeš zázraky
- Serenella – Někdo s tebou sdílel to nejcennější, svůj život. Jediné, co si přeje, je v tom pokračovat. Jestli chceš.
- Mějme odvahu být šťastní
- Nedělní ráno – Bůh nezemře, až v něj přestaneme věřit, ale my zemřeme, až náš život přestane být ozařován trvalým a denně obnovovaným světlem zázraku, který je mimo všechno naše chápání.
- Vítěz – Proč lidé tak snadno věří všemu, co o bližním slyší špatného, a tak těžko všemu, co se o něm říká dobrého?
- To jediné – Každý člověk, kterého potkáš, dobrý i zlý, milý i odpudivý, v sobě nese dech Boží.
- Čí ruce tě drží? – Jsme v rukou Božích a jsme tam v bezpečí…A hlavně jsme tam schopni dělat zázraky.
- Lampa
- Pánové, povstaňte před ženou
- Král, který neuměl naslouchat – Aspoň jednou skutečně naslouchej své ženě, muži, dětem. Bude to pro tebe to nejkrásnější překvapení v životě.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat