V pondělí hned ráno jsem jela na psycho do Náměště. Pěkně jsem si popovídala s paní psycholožkou. Odjížděla jsem povzbuzena a posilněna. Asi jako ze mše svaté nebo od zpovědi.
Dopoledne jsem byla doma, dala si kafe a četla si. Taky jsem musela cvičit.
Po obědě jsem v četbě pokračovala. Po druhém hrnku kafe jsem vyrazila ven. Cestou jsem si vyzvedla balíček. Šla jsem po cyklo do Ivančic, ale nedošla jsem tam. Nechtělo se mi. Chvíli jsem poseděla u ledňáčka a pak jsem se vydala zpátky. U čističky jsem potkala hada. Užovku obojkovou. Můj první úlovek tohoto druhu.
Doma jsem si dala večeři a k tomu seriál a nakonec porci jahod a čokoládu.
Následně jsem přečetla další knihu od Bruna Ferrera Paprsek slunce pro duši. Nádherné příběhy jako vždy.
V balíčku jsem měla tři plnicí pera na různé barvy inkoustu.
To stříbrné už mám delší dobu. Mám z nich radost. To se bude psát bez barevných prstů. Snad.
Večer začalo konečně pršet. Snad se trochu zlepší vzduch. Do noci jsem četla.
V úterý dopoledne jsem byla doma. Trochu víc jsem se vyspala. Dala jsem si kafe a zacvičila si. Do oběda jsem četla a ve čtení po obědě pokračovala. Po druhém kafi jsem vyrazila ven. Cestou jsem si vyzvedla další zásilku z knihkupectví Martinus. Objednala jsem si tři knížky od Bruna Ferrera. Knih od něj mám už dvacet jedna. Většina je o duši a jedna o Fatimě.
Večer jsem měla setkání s finanční poradkyní. Vše se rychle vyřešilo a já se mohla věnovat Brunovi a své duši. Přečetla jsem knihu Osvěžení pro duši. Taky jsem si předchystala články o těchto knihách. Původně jsem je chtěla vydat zpětně, ale nakonec to začalo až ve středu, vždy po tři čtvrtě na devět.
Do noci jsem opět četla.
Ve středu jsem trochu zaspala. Asi o čtvrt hodiny, ale naštěstí to nevadilo. Prostě jsem vypla budík a pokračovala ve snění. Dopoledne jsem si dala kafe a zacvičila. Do oběda jsem četla a pak jsem pokračovala po obědě. Následovalo další kafe a večer mše svatá.
Ve čtvrtek ráno se mi nechtělo z postele, ale jelikož jsem byla chvíli doma sama, tak jsem si zastřílela. Sto dvacet ran z toho 73 v krabici. Víc jak polovina po dlouhé době. Naposledy jsem střílela koncem května. Pak jsem počkala, až přijede oběd a vyrazila do obchodu. Pak už jsem jen odpočívala doma a do oběda jsem cvičila. Po obědě jsem hodně četla a chystala se do nábožka. Dočetla jsem taky Andělskou čarodějku. Bohužel si budu muset počkat na další díl. Už zase.
Z nábožka jsem sotva došla. Začala mě bolet druhá noha. Asi změna počasí. Ze šermu jsem se omluvila. Byla jsem ráda, že jsem došla domů.
Večer pěkně pršelo. U večeře jsem se dívala na seriál a do noci četla.
V pátek brzký budíček a odjezd do nemocnice na chirdu. Jen na kontrolu. Strávila jsem tam v čekárně tři hodiny. Aspoň jsem si četla. Ortel od pana doktora byl na jednu stranu očekávaný, na druhou stranu moc ne. Už jsem se chtěla začít poohlížet, kde bych mohla začít jezdit. Tak zase nic. Ortel zněl další operace. Nejlépe do konce června. Takže dvacátého čtvrtého nastupuji do nemocnice.
Odpoledne jsem si zacvičila a pak jsem šla na mši svatou.
Večer jsem posbírala jahody a chtěla podrbat sousedovic psa, ale utíkal. Asi si chtěl hrát na honěnou, ale já mu nestačila. Navíc jsem ani neměla boty. Tak zase někdy příště.
U večeře mi dělal společnost kocour. Sedla jsem si totiž na terasu. Po osmé hodině jsem volala kolegyni z práce a kamarádce v jednom. Kecaly jsme spolu skoro hodinu.
Do noci jsem pak četla. Jako vždy. Jen jsem usnula docela brzy, protože jsem byla unavené z té nemocnice.
V sobotu se mi nechtělo z postele. Vstala jsem před devátou a vysála. Zbytek dopoledne jsem si četla a cvičila. Odpoledne jsem v četbě pokračovala. Po druhém kafi - to první bylo dopoledne - jsem vyrazila ven na krátkou procházku. U křížku jsem překvapivě potkala lidi. Paní jsem potkala opakovaně, pána poprvé. Proběhl krátký rozhovor o křížku. Pak jsem místo opustila. Usadila jsem se na své oblíbené skále a trochu psala. Asi na dvacet minut jsem se zastavila v kostele před Svatostánkem.
Doma jsem hodila oblečení do mrazáku. U večeře jsem koukala na seriál.
Taky jsem dočetla knihu Zmámení a další knihu od Bruna Ferrera. Začala jsem číst knihu od Pavla Kopečka (už v týdnu) a knihu Oslnění.
V noci jsem nějak nemohla usnout. Asi z konverzace s přítelem. Usnula jsem až po půlnoci.
V neděli se mi tedy nechtělo z postele. Ale vstala jsem a šla na mši svatou. Nezpívala jsem, jen jsem prožívala liturgii, která ukončuje dobu velikonoční. Zítra zase bude mezidobí. Celé dopoledne pršelo. I do kostela a z kostela jsem šla v dešti. Ale deštník jsem si nevzala.
LITURGICKÁ POZNÁMKA: Dlouho nebyla. Hodně dlouho. Nechci kritizovat. Dneska se při sekvenci stálo, jen nevím, proč. A zapomnělo se na aleluja při propouštění lidu.
Tak snad mě za to neukamenujete.
Do oběda jsem si stihla akorát zacvičit a chvíli studovat Fundamentální liturgiku od Pavla Kopečka. Následně jsem přečetla další knížku od Bruna Ferrera a dala si kafe s marlenkou. Pak jsem sledovala a poslouchala, jak venku krásně prší. Ven jsem nešla. Navíc mám oblečení v mrazáku.
U večeře jsem se dívala na seriál.
A zapomněla jsem dodat, že už celý měsíc máme papeže Lva XIV.
A to bude pro tento týden asi všechno. Je mi docela mizerně a počasí za to nemůže. Zase se to na mě všechno sype.
Užívejte každého dne a važte si svého zdraví. Krásný další týden roku 2025.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat