Další týden za námi. Poslední květnová neděle je tady. Další bude už červnová.
V pondělí dopoledne jsem si zastřílela z luku. Úspěšnost jen 48%. Letos jsem střílela poprvé. Tak to asi není zas tak špatné. Napoprvé.
Pak jsem si dala kafe a četla si. Následně jsem si vytiskla střih na princesové šaty. Do oběda jsem si stihla i zacvičit.
Odpoledne jsem začala zpracovávat starší střih. Budu šít mikinošaty. Uvidíme, jak to dopadne.
Později odpoledne jsem šla na procházku. Krátkou a klidnou. Potkala jsem jednu kolegyni. U večeře jsem se dívala na seriál. A do noci jsem šila, až mi došla nit. Musím si koupit novou.
V úterý dopoledne jsem byla doma. Hned ráno jsem si zastřílela. Opět, jen s horším výsledkem. Ze sto dvaceti to bylo jen 53 v krabici. Pak jsem si dala kafe, převzala oběd, koupila rohlíky a zašla si pro balíček do Zásilkovny. Zase jsem utrácela v knihkupectví.
Pak jsem zjistila, že v nakladatelství pracovat nebudu. Bohužel. Obrečela jsem to. Do oběda jsem si i zacvičila povinné cviky. Po obědě jsem odpočívala chvíli s kocourem. Pak jsem náhodou otevřela stránky knih Dobrovského a ejhle, zase hledají knihkupce do Brna. Tak jsem tam napsala. Uvidíme, kdy se ozvou. Zatím jsem se utěšovala balíčkem. Koupila jsem si sešity na moje pocity, ten první budu míst za chvíli dopsaný. Taky nové plnící pero, krásné stříbrné, násadku na redispero a gelovky. Je jich 60. 
Nádherné barvy. Co s nimi budu dělat? Kreslit. Vymalovávat antistresové omalovánky. A ještě jeden balíček mám v tučňákovi. Ten jsem si vyzvedla po třetí hodině. Následně jsem odjela do Vanglu pro nit. Došila jsem si mikinošaty. 
Pak jsem šla s přítelem na malou vycházku pod Novou ves a zpátky domů. Za úterý jsem si dala krásných skoro jedenáct kilometrů. Veškeré oblečení jsem pak hodila do mrazáku, abych nechala zmrznout klíšťata. Doufám, že mínus dvacet jim bude stačit.
A potkala jsem hadíka a ne jednoho. Prvního se mi podařilo vyfotit, ale druhý mi utekl, i když nemá nohy.
U večeře jsem koukala na seriál a přemýšlela, jak si ušiju elfské šaty.
Do noci jsem žehlila.
Ve středu ráno jsem si zastřílela a dopoledne jsem začala stříhat látku na elfské šaty. Počkala jsem si, až přijede oběd a zašla do pekárny. Pak jsem chvíli pokračovala ve stříhání a cvičila jsem. Ve střelbě jsem si dala dvakrát desítku. Jinak na procenta to bylo 62,5.
Po obědě jsem se vrhla na focení šatů a sukní venku. Samospoušť je skvělý vynález. I když bych raději, aby to někdo fotil.
Po třetí hodině jsem vyrazila pro poslední očekávaný balíček. Doma jsem ho hned rozbalila a část zpracovala. Ve skříni je teď víc místa. Pořádek jsem dělala i ve své šicí skříni.
Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem sama. U večeře jsem se začala dívat na film Habemus papam. Naplnilo mě to jakýmsi smutkem. Ani mi to nepřipadalo jako komedie. I když vtipné scény tam byly, třeba jak kardinálové hrají volejbal.
A do noci opět četba.
Ve čtvrtek se vstávalo hůř. Ráno jsem si zastřílela. Opět jsem si dala dvakrát desítku. Celkem ze sto dvaceti střel skončilo 83 v krabici. Což je 69%. Zlepšila jsem se o necelých sedm procent. To jde, ne?
Dopoledne jsem si dala kafe, počkala na oběd, zašla do obchodu, zacvičila si a podrbala kocoura.
Po obědě jsem začala entlovat šaty. Už je sice nosím, ale entl dodělám, aby se to nepáralo. Po třetí hodině jsem šla učit nábožko. Měla jsem jen tři děti, takže to šlo. Jen ty pocity před tím nebyly moc fajn. Nechtělo se mi. Přežila jsem a celkem i v klidu. Ale vysiluje mě to.
Večer jsem šla do šermu. Zaběhla jsem si tři kolečka a pak jsem se už jen dívala. Začalo mě píchat v koleni a ostatní hráli dost divokou hru.
U večeře jsem koukla na seriál, entlovala a do noci četla.
V pátek jsem vstávala brzy. Jako do práce. Hned ráno jsem šla na krev. Po snídani jsem si zastřílela, tentokrát 59% v krabici. Po deváté hodině jsem vyrazila do Krumlova na psychi. Do ordinace jsem šla o čtvrt hodiny dřív a za půl hodiny jsem byla venku. Stavila jsem se v drogerii pro malou zdravou svačinku a pak jsem čekala na autobus. Domů jsem přijela před jednou hodinou.
Po obědě jsem si zacvičila a šla na mši svatou. Po mši jsem si pěkně zahrála v orchestru. Zvládla jsem zahrát i El Dorado, které mi dělá problém. Ale i tak jsem chybovala snad ve všech skladbách, co jsme hráli.
U večeře jsem koukala na seriál. Venku bylo ještě pěkně, tak jsem si šla zašermovat. Trochu jsem plašila kocoura, ale vždycky se nechal ukecat a pohladit. Pořád mu říkám, že bych mu neublížila. Po osmé hodině jsem zalezla do postele a četla si. Dlouho jsem to nevydržela, byla jsem nějak moc unavená.
V sobotu ráno se mi z té postele nechtělo. Ale musela jsem, abych si uvařila oběd. Zvládla jsem i cvičit a trochu si číst. Nezapomněla jsem podrbat kocoura a dát si kafe. Odpoledne jsem opět četla, dala si kafe a vyrazila ven na procházku a do obchodu. Procházka byla krásná. Došla jsem tam, kam jsem původně neměla namířeno, ale to nevadí. Bylo to jedno z mých oblíbených míst. Dokonce jsem tam chvíli i psala. Což je úspěch.
Tady je jedno z mých oblíbených míst.
Vyplašila jsem i hromadu ještěrek. Ani jednu jsem si nevyfotila, protože byly extrémně rychlé. Jedna byla teda mrtvá, ale tu jsem nefotila. Škoda jí.
Cestou domů jsem si koupila šunku na večeři a svíčky na hřbitov. Doma jsem si dala malou svačinku (jogurt a kukuřičné lupínky). Následně jsem začala chystat nedělní oběd. Při vracení koření do skříňky nad sporákem mi spala sklenička se skořicí. Samozřejmě se musela rozbít. Takže skořice všude. Zase bude vonět vysavač. Pak jsem dala masovou roládu do trouby a konečně si udělala večeři. Při ní jsem se dívala na seriál. Do noci jsem pekla roládu a pak ji nechala chladnout.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Nezpívala jsem. Pak jsem se vrhla na vaření oběda. Brambory, polívka. Cvičení jsem nestihla. Cvičila jsem až odpoledne. To jsem si dala i kafe a vyrazila z drobného kapání ven. Procházka byla krásná. Sice podmračená, ale jinak osvěžující. Dostala jsem se na jednu z oblíbených skal s výhledem na údolí řeky. Viděla jsem racka a taky volavku. Tu jsem si i vyfotila. Na dálku.
Jinak jsem fotila hlavně kytky. Ještěrky jsem dneska neplašila. Jen nějaké to ptactvo přede mnou uletělo. Potkala jsem taky dva své bývalé žáky z hudebky. Chvíli jsme pokecali.
Cestou domů jsem se stavila v obchodě pro chleba a salám. Pak už jsem utíkala domů na večeři, při které jsem se dívala na seriál. Taky jsem sledovala, jak naši letí z dovolené.
Pak už jsem jen četla a četla. Začetla jsem se do knihy Citlivá průvodkyně.
A to bude pro tento týden asi všechno. Užívejte každého dne. Odpočívejte a sluňte se. Mě čekají zase doktoři. Krásný další týden roku 2025. Poslední květnový.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat