Další týden mé neschopenky je za mnou. A co se dělo přelomový týden mezi březnem a dubnem?
V pondělí dopoledne návštěva u lékaře. Následně doma dohady, co dál. Poslala jsem svůj životopis na dvě školy, tak uvidíme. Pak jsem si zacvičila.
Po obědě jsem se vrhla na svůj šatník a trochu ho probrala. No, trochu víc. Většina šla na charitu. A něco do popelnice. Vzdala jsem se i některých svých oblíbených věcí. Už jsem je nenosila a ani to nepředpokládám. Zjevně procházím nějakou očistou, změnou, růstem. Některé věci trochu bolí, že jsem je poslala dál, ale věřím, že toho nebudu litovat.
Pak jsem si dala s našima kafe a odnesla jeden pytel s oblečením do charitního kontejneru. Během cesty začalo pršet. To jsem se chtěla projít aspoň kolem řeky a pak si vyzvednout balíček ze Stoklasy (zase). Místo řeky jsem obcházela domy v sadě. A pěkně jsem zmokla. Zbytek dne jsem hlavně četla.
Po večeři jsem si ušila povlak na polštářek. Tentokrát ze zeleného sametu. Vybalila jsem balíček. Měla jsem tam asi tři stuhy, dva druhy šikmého proužku, dvě látky na šaty (myslím, že to bude stejný střih, jako lesní) a jednu krajku, která byla zdarma.
Pak už se mi nechtělo nic dělat, tak jsem luštila osmisměrky. Nakonec jsem se odhodlala a střihla si hned dvoje šaty. Každé budou trochu jiné, ale základem je kolová sukně. Prostě se mi to líbí. Jediný důvod. A do noci opět knížka v ruce.
V úterý dopoledne se mi nechtělo z postele. Dopoledne jsem si dala kafe, podrbala kocoura, jednu kočku vyhnala ze zahrady a cvičila. Taky samozřejmě četla.
Odpoledne jsem si do jedné hodiny pospala. Pak jsem zase četla a jela připravovat na přijímačky. Od ní jsem jela na přednášku o místní klášteře. Jen otázky n přednášejícího mě napadly až doma. Škoda.
Do noci jsem četla a dočetla jsem Posledního pána prstenů od Kirila Yeskova. Nic moc.
Ve středu dopoledne pohovor s vedením a domluva na další nejbližší měsíce. Dopadlo to možná i lépe, než jsem čekala. Do oběda jsem byla doma a četla si. Po obědě jsem v četbě pokračovala. Začala jsem číst knihu Pán prstenů a filozofie. Večer jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem. Doma jsem pak šila.
Ve čtvrtek hned ráno jsem vyluštila jednu osmisměrku a dopoledne jsem vyrazila ven. Bylo pěkně. Sluníčko svítilo, vítr skoro nefoukal. Dvakrát jsem se vyplácla na sluníčku. Do oběda jsem ještě cvičila.
Po obědě jsem si chvíli četla, trochu si pospala a pokračovala v šití. Druhou sérii vycházek jsem začala nábožkem a ukončila šermem. Mezitím jsem si dala kafe na terase, pěkně na sluníčku. Do noci jsem četla. Taky jsem došila šaty a jeden polštář.
V pátek dopoledne opět odpočinek, četba, šití, cvičení a procházka. Z té jsem málem nedošla domů, protože mi na jednom místě trochu podjela operovaná noha. Naštěstí to moc nebolelo a domů jsem došla. Taky mi přijely zásoby.
Odpoledne jsem pokračovala v šití a četbě. Šla jsem taky na mši svatou. Po mši klasicky orchestr. U večeře jsem se dívala na seriál. Potom jsem ještě jednou usedla za stroj. A spíš jsem párala. A střihla jsem si rukávy na šaty. Tak uvidíme, jak to dopadne. Do noci jsem četla.
V sobotu dopoledne šití a cvičení. To hlavně. Taky jsem dala prát povlaky na polštáře a šaty na koncert. A to jsem neměla dělat. Nečekala jsem, že se to obarví. Z bílé je jakási fialová. Takže objednat látku a všechno znovu. Měla jsem se na to vykašlat, na to praní. Něco málo jsem začala ze zbytků, co jsem měla doma.
Jinak za sobotu zlomeny dvě jehly. Jedna o špendlík a druhá o něco ve stroji. Musela jsem ho znovu trochu rozebrat a posunout jednu plošku. Pak jsem sešila, co se dalo.
U večeře jsem se dívala na seriál. A do noci jsem četla.
V neděli dopoledne jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem. Do oběda jsem ještě cvičila a napadlo mě, co se šaty, které se mi nechtě lehce obarvily.
Po obědě chvíli padaly sněhové vločky.
Odpoledne jsem si chvíli četla, pak jsem trochu usnula, tento týden už potřetí. Později jsem zase četla a v době vycházek jsem vyrazila ven. Prošla jsem se pěkně. Přes osm kilometrů krásnou přírodou.
Tady ta cesta mě chvíli děsila, ale dala jsem to. Myšlenka byla - dostaňte mě odtud. Kopec měl sklon aspoň 45 stupňů a byl plný malých kamínků a prachu, který velmi rád klouže.
Domů jsem se vracela podél potoka.
U večeře jsem se dívala na seriál. Po večeři jsem pokračovala v četbě. Do večera jsem dočetla Pán prstenů a filozofie. Četla jsem to od středy. Bylo to krásné.
Teď jdu číst oddechovku s názvem Někdo nový.
Krásný další týden roku 2025. Celý dubnový, tak doufám, že bude pěkné počasí na procházky a focení. I když těch procházek asi moc nebude. Čeká mě týden nabytý událostmi.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat