V pondělí dopoledne jedna hodina ve škole a zbytek na plavání. Půlku výuky jsem seděla na bazéně s dětmi a pak v bufetu. Na tom bazéně bylo příšerné teplo. No přežila jsem.
Po obědě jsem si zastřílela z luku. Jen pět sérií. Dvacet dva střel skončilo v krabici, nebo prošlo skrz. To není ani padesát procent.
Odpoledne jsem jela ke koním. Po čtrnácti dnech. A jen jsem se pomazlila a dostala jsem kousanec. Giovanni mě ochutnal. Cestou domů jsem se stavila v obchodě a pro sazeničky rajčat a paprik. Večer jsem měla ještě chuť projet se na kole. Na večeři. Pak na kole domů.
V úterý dopoledne práce. A trochu chaotická, protože jsme se fotili. Přišla jsem tak o svou volnou hodinu. No nic, snad ve čtvrtek.
Odpoledne jsem měla rehabilitaci. Vezla mě kolegyně z práce. Dostala jsem pořádně do těla. Naučila jsem se nové cviky a musím stále posilovat. Doma jsem si zastřílela z luku. Tentokrát bylo deset sérií a úspěšnost byla jen dvacet čtyři procent. Hrůza, nějak jsem se zhoršila.
Později odpoledne jsem měla předškoláka a nakonec jsem sedla na kolo a jela z přítelem na tenis. Nezahrála jsem si, protože bych to neuběhala. Nejspíš bych skončila s bolavým kolenem na pohotovosti.
U večeře jsem koukla na další díl Četnických humoresek, u kterých jsem pak entlovala šaty. Už se mi to podařilo dodělat. Hurá. Pracovala jsem na tom víc jak tři dny. Je pravda, že jsem na to neměla tolik času, kolik bych chtěla a potřebovala.
Ve středu dopoledne opět práce. Uteklo to, ani nevím, jak. Odpoledne jsem vyrazila do Brna na Petrov. Potřebovala jsem udělat malý nákup. Cestu autobusem a šalinou jsem nějakým způsobem zvládla. Domů mě vezl brácha autem. Stavili jsme se i na nákup.
Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem. Po mši jsem šla domů kouknout na počasí a zacvičit si. Pak jsem dělala nějaké fotky kostýmu a dala jsem vyprat svůj poslední výtvor. Pračku přežil. Později jsem do pračky dala další svoje výtvory. V počítači jsem si prohlédla fotky, jak jsem bývala aktivní. Teď si o tom můžu nechat zdát.
Ve čtvrtek dopoledne opět práce. Tentokrát jsem svou volnou hodinu měla. Většinu jsem četla. Odpoledne jsem spěchala na rehabku. Po rehabce jsem si zastřílela. Tentokrát už to bylo lepší. Neměla jsem nulu, jako v úterý. Zvládla jsem to na celých třicet osm šípů v krabici.
Jeden šíp mi zaletěl až kamsi na druhý kopec. Musela jsem si pro něj. Zvládla jsem to i bez berlí. Naštěstí jsem nikde nesklouzla a bezpečně jsem se dostala zase dolů domů.
Potom jsem si dala kafe, přepsala si Koňský deník do papírové podoby a nalepila fotky.
Večer jsem šla do šermu. Koukala jsem, jak mladší hrají celou hodinu jednu vikingskou hru. Starší šli na zámek, tam už jsem nešla já. Byla mi zima a začínalo pršet. Tak jsem sedla na kolo a jela domů. Po večeři jsem se vrhla na žehlení. Vyžehlila jsem přítelovy tuniky a svoje dvoje šaty.
Hned ty zelenomodré vypadají lépe bez té křídy.
Potom už jsem vzdala jakýkoli pohyb, zalezla jsem do postele a četla jsem a procházela Ari. A opravovala. Mám tam chyb jako blech. Ale i tak je nenajdu všechny. To bude zase další čtení a další nalezené chyby.
V pátek dopoledne práce. Přežila jsem a vlastně jsem si to i užívala. Děti byly v pohodě.
Po práci jsem si vyzvedla balíček u tučňáka. Balíček to bylo docela objemný a hlavně drahý. Objednala jsem si roh na pití a závěs na roh pro muže, opasek pro muže, kapsičku na opasek, roh na troubení a závěs. Problémem se stal ten závěs. Je poněkud velký. Zkusím to vykomunikovat a nechat upravit. Pak jsem tam měla ještě váček na peníze a spony na ovinky. Nezapomněla jsem kolegyni objednat taky knížku o vikingském odívání se střihy a návody. Přesně tu, co mám doma. Moc se jí líbila. Teď se pochlubím fotkami.
Ta kapsička se mi moc líbí.
Zbytek odpoledne utekl ani nevím jak. Rychlý oběd ve vikingské misce, nachystání ingrediencí na pečení, loupání oříšků, náboženství, mše svatá a orchestr. Domů jsem přišla překvapivě před šestou hodinou. Cestou domů jsem instruovala bráchu, aby všechno smíchal. Já jen nalila na plech a dala péct. Zacvičila jsem si, domluvila odvoz na byt a dala si večeři.
V sobotu jsem dlouho spinkala. Do osmi. Pak přítel odjel a já si užívala úklid. Dopoledne jsem zametla, umyla sporák a udělala si palačinky k obědu. Odpoledne jsem pokračovala umýváním oken a vytíráním dlažby. Navečer jsem si zacvičila a po večeři jsem šla do společnosti.
V neděli jsem šla na mši svatou. Po mši na nákup a pak jsem s přítelem vařila oběd. Byla to dokonalá improvizace. Odpoledne jsme je-li na minigolf a překvapivě jsem vyhrála. Měla jsem méně úderů. Za to jsem tři jamky nedala vůbec. Zastavili jsme se i v cukrárně na makronku a následně na zámek v Rosicích, kde jsem potkala šermířskou skupinu Taranis. Sledovala jsem jejich trénink.
Navečer ještě nákup mléka a návrat na byt. Chvíli jsem tam poseděla, sbalila si věci a hlavně jídlo, a že ho bylo, a jela domů.
A to bude pro tento týden asi všechno. Zkoušela jsem znovu troubit na roh, koukla jsem na jedno video, ale stále mě to nejde. Uvidíme po pilném tréninku.
Takže užívejte krásných dní, protože půlka měsíce je opět za námi. Konec školního roku se nezadržitelně blíží.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat