Dojela jsem na statek s přítelem. Chvíli po mě přijela trenérka a dostala jsem informaci, že dneska na mě čeká Ernest s Arturem.
V sedlovně jsem si vzala všechny věci pro Artura, protože pro Ernesta tam nic nebylo. Jezdila jsem s jednou paní, co jsem s ní jednou už jezdila. Je to zvláštní, že je to přesně rok.
Nachystala jsem si Artura a nakonec jsem měla Ernesta. A moc spolupracovat nechtěl, ale musel.
Prvně kolem jízdárny krokem. Jezdila jsem první a nešlo mi to. Pak mě kolegyně předjela a já klusala za ní. Prvně dost natěsno, pak jsem si držela odstup. Během klusu nám trenérka nachystala jízdu zručnosti. Kavalety, slalom, zastavování a couvání.
Prvně jsme jezdili trasu v kroku, později v klusu. V kroku jsem neměla moc problém, jen couvání mi moc nešlo. V klusu jsem to slonila celé. Neprojela jsem to v klusu ani jednou. Přes kavalety jsem to nějak zvládla, zastavení později také, ale slalom v klusu jsem nedala ani jednou.
Nakonec proběhlo vykrokování venku. Po velmi dlouhé době.
Fotka z vykrokování
Užívala jsem si to. Po velmi dlouhé době malá změna. A příjemná. Krásné počasí, svěží větřík a sluníčko.
Pak už jen opucovat, poděkovat, odměnit a vrátit do ohrady. A za týden znovu. Uvidíme s kým. Těším se.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat