Ale teď od začátku. Došla jsem na statek za drobného mrholení. Nachystala jsem si věci a došla si pro Artura do ohrady. Přes bláto jsem šla jen jednou, s Arturem.
Opucovat, vyškrábnou kopyta. Levou přední mi zase nechtěl dát hned na poprvé, ale když jsem mu vyškrábla zadní, tak dal i přední. Osedlat, nauzdit. Sedlo dneska překvapivě moc vzadu. Tak snad příště. Do sedla mě vyhodil pan P, který trénuje moji trenérku.
A jezdilo se. Prvně krokem, zbytek hodiny klusem. Dneska mi to moc nešlo. Ocitla jsem se na zemi. Obrazně řečeno. Čekala mě diagonála, velké kruhy, od stěny ke stěně, vlnovka o třech obloucích, zastavení a dva kroky zpět. Tento povel zazněl asi třikrát. A podařil se mi jen jednou. V jednu chvíli jsem seděla i na Orphee. A nic se mi nepodařilo. Byla jsem ráda, že jsem zastavila. Pak jsem usedla zase na Artura.
Nakonec vykrokovat, odstrojit, odměnit a vrátit do ohrady. Dneska mě zase vyžral. A nejen Artur, ale i Orphea a Tim. Dočkal se i Ernie.
Pak jsem šla pro poníky. A neměla jsem se k tomu hrnout. Poníci mi z ohrady utekli. Jednu jsme naháněly mezi velkými koňmi. Nedohnali. Naštěstí neutekla nikam dál. Tak jsme nakonec vzali všechny poníky a odvedli je do jiné ohrady. No jo, moje chyba. Utekla mi prvně Regi, pak se přidal i Kim s Izou. A Iza se nedala vůbec chytit. Nakonec je trenérka dostala do ohrady u jízdárny a byl klid. Pomohla jsem A. připravit Diora, rozloučila jsem se, uklidila koblížky z jízdárny a zablácená až na zadku jsem jela domů.
Takže dneska takový divný konec. Tolik chyb za jeden den u koní. To se mi ještě nestalo. Snad to bude příště zase dobré.
No jo, každý den není posvícení. Aspoň se z toho můžu poučit.
Tak aspoň pár fotek.
Tohoto neznám. Pak se tam schovává Aimy, Ernie a Sandra. A tady je Ernie a Aimy.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat