V pondělí dopoledne jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem sama. Docela jsem si to užívala. Pak jsem ještě nahlédla do varhan, abych případně mohla něco opravit. Jeden rejstřík se nám nechce vypínat.
Dopoledne jsem si četla. A dočetla jsem Strašlivý příběh Prospera Reddinga. Docela zajímavý konec. Má to i pokračování?
Chytila jsem do ruky třetí díl od Kingy Litkowiec. Nezapomněla jsem se podívat na pohádku Tři oříšky pro Popelku. Dávali si znovu a na Štědrý den jsem ji neviděla celou. Pak jsem pokračovala v četbě. U večeře jsem se dívala na jeden díl Stargate. A do noci jsem si četla. Dočetla jsem jednu knihu, kterou jsem si ten den koupila a pak jsem přečetla ještě jednu povídku.
V úterý dlouhý spánek. Dopoledne jsem si četla. Odpoledne jsem v četbě pokračovala. Podívala jsem se i na dva čínské seriály. Jedním z nich byl Word of honor a druhý Legend of Fei. Nezapomněla jsem si dát kafe, u večeře jsem koukla na díl Stargate. A do noci jsem si četla. Opět. Knihu jsem ale nedočetla. Zabrala jsem se do knihy Vlku zaslíbená.
Ve středu mi pomalu začínalo docházet, že ke koním se tento týden asi nedostanu. Nezbyde mi na to čas. Bohužel. Měla jsem jet v pondělí.
Dopoledne jsem si četla, odpoledne jsem v četbě chvíli pokračovala a pak jsem koukala na videa o šermu. Autory jsou šermíři Digladior, kde dva pánové hodnotili některé šermířské scény ve filmech. Trochu rozcupovali Zaklínače v Blavikenu. Našla jsem to díky videu, kdy hodnotili scénu z pohádky S čerty nejsou žerty. Ta pohádka dopadla lépe jak Zaklínač, ale i tak se mi vybrané scény líbí. Zkoukla jsem i jejich další videa. Třeba o tom, jak vyvraceli mýty o zbraních, bojích a tak. Nejvíc mě zaujala váha mečů. Sama jsem si svůj meč zvážila. Viking vážil přes jedno kilo a Samuraj jen něco přes půl kila. To není tak moc. Oni sami na videu měli meč o dvou a půl kilech. Což byl nejtěžší meč. Myslím že dvouruční, přes metr dlouhý.
Můj Viking má něco málo přes metr. Vím, že čepel je dlouhá sedmdesát centimetrů. Takže musíme započítat záštitu, jílec a hlavici. Jen tak pro zajímavost přidávám fotky.
Prvně je na fotce Samuraj, potom Viking. Jejich raně středověký meč měl ještě o půl kila více. Takže ten můj je trochu podprůměrný, co se týká váhy. Ale mě to na boj stačí. Šermovat s tím půl hodiny je docela zabíračka.
Po zhlédnutí posledního videa jsem se začetla a četla jsem až do noci.
Ve čtvrtek dopoledne jsem spinkala až do devíti. Hurá. Dopoledne jsem pomáhala v kuchyni a chvílemi si četla. Po obědě jsem pokračovala v četbě a pak jsem se koukala na díl Stargate.
Následně jsem odjela do Lukovan na koncert. Zpívala jsem a jednu skladbu jsem i hrála na violu. Po koncertě bylo pohoštění. Pro mě trochu zbytečné, ale dala jsem si aspoň hrnek čaje a pokecala s několika lidmi. Domů jsem přijela před šestou večer. Zase jsem neměla kafe. Musím to zvládnout. U večeře jsem koukala na další díl Stargate a zkoušela napsat putovní seznam četby. Dopadlo to asi takhle.
1. Pán prstenů
2. Hobit
3. Vinnetou
4. Letopisy Narnie
5. Zaklínač
6. Pán hor
7. Jak se stát lepším jezdcem
8. Bible
To se dalo čekat, že? Večer jsem místo čtení koukala na Noc na Karlštejně. Prostě jen pro ty písničky. Jen tam bylo pár divných skoků, nedokončená slova, střih úplně nesmyslný. Ale to jsou detaily.
Do noci jsem si pak ještě chvíli četla Vlku zaslíbená.
V pátek dopoledne odpočinek u žehlení. Pak jsem si četla a odpoledne jsem dočetla knihu Vlku zaslíbená. Skončilo to zajímavě a dost otevřeně. Je pravda, že jsem čekala, že jde o takové malé spiknutí a že budou chtít odstranit královnu. Jednu tam stihnou i zabít, ale teď končím, abych neprozradila nic víc. Mám z toho napsanou jen jednu myšlenku a dlouho mi trvalo, než jsem byla schopná ji pořádně rozumně formulovat. Tak tady je: Co je správné a co ne? Udržet Divý les zdravý nebo ho zničit a tak dát šanci králům, kteří jsou v Říši stínů? Jak to dopadne, to si přečtěte. Doufám, že bude nějaké to pokračování.
Odpoledne jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem, musela jsem. Byla u nás jiná paní varhanice, ale známe se, takže všechno bylo bez problémů. Po mši jsem si uvědomila, že jsem z toho nebyla ani trochu ve stresu, že jde hrát někdo jiný, s kým tak často nespolupracuju. Tož dobrý, ne?
Doma jsem se potom vrhla na cukroví (aby mi zase bylo špatně) a na pletení vánočky.
U večeře jsem se koukala na další díl Stargate. Pak jsem si chvíli četla a našla na youtubku video z nějaké přednášky o mečích. Opět škola šermu Digladior. Přednáška byla naprosto úžasná. Škoda, že jsem tam nebyla naživo. Byla dost poučná. Kvůli tomu jsem změnila jeden Ariin souboj. Hlavně jeho konec. Součástí přednášky byl i souboj. Nádhera. Trocha inspirace.
V sobotu dopoledne jsem si užila v kuchyni a taky v posteli. Dala jsem si jednu jedinou figurku z kolekce, ale takovou bolest jsem dlouho nezažila. Naštěstí se to do půl hodiny uklidnilo a já mohla normálně fungovat.
Po obědě jsem byla na mši svaté. Zpívala jsem, musela jsem. Pak jsem měla poslední pokec v tomto roce s kolegou z teologie. Dostala jsem pár tipů na výlety. Jen je k nim potřeba auto. Škoda. Třeba jednou vyrazíme společně.
Do jedenácti jsem četla a dočetla poslední rozečtenou knihu v roce 2022. Chtěla jsem do nového roku vstoupit s čistým štítem a všemi rozečtenými knihami dočtenými. Povedlo se mi to. Pak jsem dokončila poslední článek roku a nachystala si i první článek nového roku. Se seznamem literatury.
Do půlnoci jsem snědla ještě pár kousků cukroví a pak už jsem čekala.
O půlnoci nastal ten okamžik, kdy jsem se trochu napila. Připíjela jsem červeným, protože nechci bublinky. Nastala další šance. Máme všichni celých 365 dní na to, aby ten rok byl skvělý.
V neděli ráno jsem byla na mši svaté. Nezpívala jsem, nemusela jsem. Zpívali a hráli kluci. Pak následovalo vaření s mamkou a odpoledne odpočinek. Aktivní. Vyrazila jsem na první nedělní procházku v roce 2023. Pěkně jsem se prošla do kopečka na Zaklášter. Loni jsem tam šla na Nový rok taky, tak jsem si to zopakovala. Našla jsem tam krásnou stráň a musela ji pojmenovat.
Krásná Slunná stráň. Teď si to ještě musím přeložit do elfštiny. Asi nějak takhle Anar pende. Dobrý, ne?
Takhle jsem si pěkně odpočívala po výstupu nahoru. Vypadá to spíš jako na jaře, než prvního ledna, že?
Vyplašila jsem hromadu koroptví a bažantů. Na té stráni jsem se chvíli posadila a psala. Po chvíli jsem pokračovala v cestě dál. Procházku jsem zakončila adorací v kostele. Doma jsem si dala kafe a na pátou odpolední jsem šla na náměstí, podívat se na ohňostroj. Musím říct, že o půlnoci je to lepší. Není tam takový světlý flek na západním obzoru. První fotka v článku je z ohňostroje. No a pak domů na večeři a zasloužený odpočinek.
Poslední týden roku 2022 je nenávratně v minulosti. Začal další rok s číslem 3 na konci. Celý rok se bude připomínat výročí 30 let České republiky. Pro dnešek to bude asi všechno. Zase jsem vydala tři články, ale když se to tak sešlo.... Hlavně s četbou. Novoroční předsevzetí si nedávám, protože bych je stejně neplnila. Možná jen to, že budu pilně šermovat a jezdit na koni a hrát na všechny možné hudební nástroje, které mám. A že jich mám...
Krásný rok 2023.
Vaše Vanimaré
Žádné komentáře:
Okomentovat