Lepší je mlčet než planě kecat, nebo potom cítit zklamání z předešlého rozhovoru.

16.1.22

10.1. - 16.1.2022

Další neděle. Týden je za námi a několik desítek dalších je před námi. A co se dělo?
V neděli večer jsem si ještě rezervovala svou účast na letní škole liturgiky. Prostě jsem neodolala.
V pondělí ráno testování a učení. Celkem to šlo. Ráno jsem pronesla v duchu takovou prosbu a ona se překvapivě i splnila. Už jsem totiž chtěla, aby byla poslední vyučovací hodině. Nestihla jsem se snad ani nadechnout a už jsem odváděla děti do družiny a do šatny.
Odpoledne jsem poseděla s kolegyní na kafi. Ona měla kafe, já čaj.
Doma jsem si potom dala žitné kafe s dobrou jablečnou buchtou. Snědla jsem celý zbytek.
Pak jsem zase utrácela. Zaplatila jsem si liturgiku a nakoupila u Dobrovského. Dvě knížky o vazbě knih, a něco malého k tomu. No, mohla jsem si k tomu vyhledat i něco o kaligrafii. Tak zase jindy.
Večer jsem dostala jeden nápad, jak namalovat pár kamínků. Nakonec jich vzniklo šest. Pět z nich jsem uveřejnila v pondělí na blogu.
U večeře jsem koukla na další díl Četnických humoresek. Už se blížím k druhé světové. Potom jsem hledala inspiraci na malování na Pinterestu. Zjistila jsem, že už tam mám šest sledujících. A to tam nic nepřidávám.
V úterý opět práce. Dopoledne strašně rychle uteklo a už jsem zase vedla děti dolů. Po obědě jsem si s kolegyní krásně zahrála. A šlo nám to. Přehrály jsme si všechno, co máme nacvičeno.
Odpoledne jsem si něco málo nakoupila k jídlu, dala si svačinku a kafe. Navečer jsem chytla zase nějaké kamínky a malovala jsem. Zkusila jsem namalovat koně. Jen černou fixou na bílý podklad. Moc se mi to nepodařilo. Aspoň myslím.
Další byly hvězdičky a pak dvakrát abstrakce.
Zkoušela jsem zase.
U večeře jsem se dívala znovu na Četnické humoresky. Den jsem zakončila filmem Old Firehand.
Ve středu byl celkem klidný den. Dopoledne práce s dětmi, odpoledne kafe, čaj s kolegyní, později žitné kafe, svačinka a četba. Během odpoledne mi přišla sms, že mám připravenou vytištěnou a svázanou diplomku.
Večer jsem šla na mši svatou. Zpívala jsem všechno. A část i sama. Na zpěv žalmu a ordinaria nikdo nepřišel. Zpívala jsem i písničku, protože jinak by nikdo nezpíval. Aspoň to nebylo slyšet, že by někdo z těch devíti lidí dole zpíval. Bylo to dneska slabé.
A byla zima. Doma jsem si před večeří musela dát rychlou horkou vanu. Den jsem zakončila Četnickými humoreskami.
Ve čtvrtek ráno zase testování. Už mě to nebaví. Naštěstí od příštího týdne se budu testovat jen jednou za týden. Doufám.
Hodiny s dětmi utekly. Měla jsem i tělocvik a pak hudebku. Zazpívala jsem si. Po obědě na mě čekalo ještě náboženství. Zkontrolovala jsem kocoura a dala si pořádnou svačinku. Dojedla jsem rizoto, dala si dvě kukuřičné placky a snědla celý balíček sušenek.
Později odpoledne mi brácha dovezl svázanou diplomku. Tak takovou tloušťku jsem nečekala. No jo, skoro dvě stě stránek.
K porovnání: bakalářka z liturgiky (73 stran), diplomka z církevních dějin (191 stran). Dva stejné výtisky diplomky.
Večer jsem šla do šermu. Byl bojovej, což mi moc nejde. Ale snažila jsem se. Učím se a budu se učit celý život. Dali jsme si cvičné souboje a pak jsme nabíhali proti dlouhým zbraním. Proti kopí jsem našla způsob, proti dance to bylo horší. Pak jsem chvíli dělala obranu dance a následně jsme ve dvojicích nabíhali na obranu a dlouhou zbraň. Poslední půlhodinu si kluci dali boj se železem, na který jsem se jen dívala. Nemám výbavu. Navíc nepředpokládám, že někdy půjdu do bitvy.
V pátek poslední pracovní den týdne. A pět hodin k tomu. Překvapivě hodně rychle to uteklo. V poslední hodině jsem jim po zpěvu písní a jednoho vytleskaného rytmu pustila pohádku a sama odstrojovala stromeček. Překvapivě jsem si nezamotala světýlka a pěkně jsem je naskládala do krabice.
Odpoledne byl klasický maraton. K tomu se přidala ještě návštěva pošty pro balíček. Pak kontrola kocoura, náboženství, mše svatá a orchestr. Ten se trochu protáhl, ale nevadilo mi to. Hrálo se mi dobře.
Večer jsem začala číst knihu O psaní...Chci vědět víc. Napsala ji Markéta Dočekalová.
V sobotu jsem byla vzbuzena před budíčkem. Sousedi měli zabíjačku. A prase je krásně prohnalo a procvičilo.
Dopoledne jsem si chvíli četla a pak jsem šla do šermu. Bylo soustředění a trénink s jinou šermířskou skupinou. Byla jsem tam jen dopoledne a to jsem s holkama obšívala kapuce vlnou. Na oběd jsem šla domů.
Odpoledne jsem si až do kafe četla a dočetla jsem knihu O psaní...Chci vědět víc. A začala jsem hledat další díly. Zatím nebyly vydány. Škoda.
A po kafi jsem pokračovala ve čtení Elfů. Večer jsem při sledování Četnických humoresek i šila. Zase jsem byla namotivovaná ze soustředění. Obšila jsem si kapuci. Stejným způsobem jako dopoledne erární kapuce. A do noci jsem zase četla Elfy.
V neděli ráno jsem krmila. Potom jsem byla na mši svaté. Jen jedna z lidu. Nezpívala jsem, nehrála jsem. Po mši jsem si zašla do obchodu pro sušenky. Pro dostatečnou zásobu sušenek.
Do oběda jsem četla a po obědě vlastně taky. Dočetla jsem Elfy, první knihu. Hned jsem nakousla druhou. Pak se mi vybila čtečka. Z knihovny jsem teda vytáhla Kurz tvůrčího psaní od Evy Musilové.
Doufám, že se brzy zase rozepíšu.
Nezapomněla jsem ani na svou tradiční nedělní procházku a adoraci. Ta byla docela krátká. Doma jsem potom měla žitné kafe a k tomu poslední vánoční cukroví. Snědla jsem veškeré linecké. Nikomu jsem nedala.
Knihu jsem o večera skoro přečetla. Omyl, přečetla jsem ji celou. Pár minut po deváté večer jsem skončila.
U večeře jsem se dívala na další díl Četnických humoresek.
A to bude pro tento týden asi všechno. Krásný další lednový týden roku 2022.
Vaše Vanimaré

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené